Předvídání budoucnosti

PŘEDPOVÍDANÍ BUDOUCNOSTI: Čajové lístky, zrnka rýže, řebříček, vnitřnosti zvířat. Všechny tyto předměty slouží k tomu, abychom se pokusili dozvědět, co se stane zítra.

Už jste si dnes ráno přečetli svůj horoskop? Dvě třetiny Britů to už udělalo, kromě nich asi 53% Francouzů a 63% Němců. V Česku sleduje horoskopy 55% lidí, přičemž 7% jim věří bezvýhradně 35% jim věří natolik, aby se horoskopu přizbůsobili. V Americe si desítky tisíc lidí kupuje každý měsíc osobní horoskop, který sestavuje počítač, ale i přesto zůstává ještě mnoho práce pro deset tisíc astrologů zaměstnaných na plný úvazek a sto pětasedmdesát tisíc astrologů, kteří pracují na částečný úvazek. Předpovídání budoucnosti je výnosný obchod.

Astrologie

K mnoha významným osobnostem, které astrologii věří, patřil i Peter Sellers "Jednoduché zákony astrologie působí docela jistě i v reálném životě. Jsem přesvědčený, že planety do určité míry ovlivňují náš život", prohlásil. Když Beatles zakládali svou nahrávací společnost Apple, najali si astrologa aby jim poradil. Dokonce i profesor psychologie Hans Eysenck připustil, že volbu životní dráhy jednotlivce mohou ovlivňovat hvězdy.

Západní astrologie se zrodila tehdy, když se zjistilo, že Slunce se zdánlivě pohybuje kolem Země v pravidelném ročním rytmu a na přibližně stejný časový úsek se ocitne v blízkosti každé z dvanácti skupin hvězd. Podle pozice hvězd byla obloha rozdělena na dómy, osud člověka měl předurčit dům, v němž se Slunce nacházelo v době, kdy se narodil. Seriozní astrologové trvají na tom, že musí znát na minutu přesně čas a místo narození, než začnou sestavovat horoskop. Samotné datum jim nestačí.

Různé metody předvídání budoucnosti

Astrologie je jenom jednou z forem předpovídání budoucnosti, které si dnes znovu získaly popularitu. Časopis pro intelektuálky Cosmopolitan nedávno uveřejnil přílohu, v níž svým emancipovaným čtenářkám vysvětloval, jak se dá číst z čajových lístků a kávové sedliny, jak se vykládá z tarotových karet a jak lze číst z dlaně.

Obrázky namalované na tarotových kartách mají různý okultní význam a jestliže se nacházejí v určitém pořadí, dají se z nich vyčíst poselství o budoucnosti. Velmi podobná je i starověká čínská metoda I-Ťing, při níž se odhazuji stonky řebříčku nebo dnes mince. Vytvářejí obrazce, které přinášejí zprávu, údaje o budoucnosti.

Některé z těchto způsobů předpovídání budoucnosti jsou vlastně jen prostředkem k vyjádření rozhodnutí, k němuž člověk podvědomě sám dospěl. To, vidí v šálku od čaje nebo čte z tarotových karet, je do značné míry ovlivněno jeho zaměřením a temperamentem. Věštění z křišťalové koule je pravděpodobně jistou formou automatismu, prostřednictvím podvědomí vysílá mozku informace v podobě obrazů. Dá se tím vysvětli zaujetí, s nímž všichni, kteří se podobnými věcmi zabývají, obhajují svou metodu a dokazují její spolehlivost - nepřesvědčí je ani jasné důkazy. Neznáme všechny síly, které zde působí, zdá se však, že přehnaný zájem o věštění a nahlížení do budoucnosti může přivodit i nebezpečné psychické následky.

Michel de Nostredame (1503-1566) byl už známým průkopníkem v oblasti medicíny, když roku 1555 vydal knihu Centuries (Stovky). V průběhu několika let si díky této jediné zvláštní knize získal značný věhlas a rozporuplnou pověst docela jiného druhu.

Michel de Nostredame - Nostradamus se zabýval astrologií a jeho kniha je vlastně souborem stovek (odtud má také název) tajuplných strof, které hovoří o budoucím světě. Novodobí Nostradamovi stoupenci dokazují, že velmi přesně předpověděl mor, velký požár Londýna, Francouzskou revoluci, Napoleona, smrt papeže Jana Pavla I. a obě světové války.

Těžko se však dá posoudit, nakolik jsou Nostradamovy předpovědi přesné. Jeho práce je příliš nejasná, některé pasáže se mohou týkat jak bezvýznamných událostí na francouzském dvoře, tak velkých mezinárodních katastrof. V jednom čtyřverší se mluví o Histerovi - Hitlerovi? - dítěti Německa. Avšak každá z obou válčících stran si za 2. světové války vysvětlovala Nostradamovo proroctví tak, že vítězství přisuzuje ji.

Předtuchy

Mnohdy zcela obyčejní lidé mohou mít neobyčejné předtuchy (vidět, znát budoucí události). Například devítiletá Eryl Mai Jonesová: V říjnu roku 1966 vyprávěla matce, že se jí zdálo, že jde do školy, když vtom se privalilo něco černého a všechno pohltilo. Druhý den zahynulo 139 dětí, mezi nimi i Eryl, protože na vesnickou školu v Aberfanu se sesulo půl miliónu tun uhelné hlušiny.

Londýnský psychiatr dr. John Baker zjistil, že podobné autentické předtuchy mělo v souvislosti s aberfanskou katastrofou ještě dalších šedesát lidí. Obdobné vlny předtuch se zdvihly i před potopením Titaniku a před zřícením vzducholodi R-101. Dají se tedy katastrofické události předvídat? Americký matematik William Cox po několik let zkoumal železniční katastrofy. Vypočítal okolnosti, při nichž docházelo k neštěstím na železnici. Spočítal, že pokaždé, když k neštěstí došlo, bylo ve vlaku méně lidí, než by se dalo předpokládat. Těsně předtím, než k železničnímu neštěstí dojde, vrací lidé jízdenky, odřeknou rezervovaná místa, rozhodnou se odložit cestu nebo si zvolí jinou trasu, jiné spojení. Pravděpodobnost jeho zjištění je sto ku jedné.

Lyall Watson vysvětluje tyto jevy jako "schopnost živých organismů vnímat velmi jemné podněty, které nás upozorňují, že právě začala budoucnost" a které je možno přirovnat k zvířecímu instinktu blížícího se nebezpečí. U zvířat je však schopnost předvídat zcela jistě na vyšším vývojovém stupni.

Laboratorními výzkumy bylo dokázáno, že myši jsou schopny předvídat výběr náhodných čísel, určených počítačem, v poměru tisíc ku jedné možnosti. Laboratorní zkoušky s lidmi však dobře nedopadly. Ať už předtuchy existují či ne, zdá se, že se nedají ovládat vůlí.

Co vlastně chceme vědět?
Není těžké uhádnout, proč se lidi chtějí dozvědět, jaká je čeká budoucnost. V nejistém světě, kde se ustavičně ději náhlé změny a budoucnost nám často chystá nepříjemné překvapení, nám takovéto varování dává pocit síly a bezpečí. Které skutečnosti však potřebujeme ve vlastním zájmu poznat? John Buchan napsal: ,,Dokud člověk nebude vědět všechno, jako to ví Bůh, pak bude lepší, když nebude vědět nic." Postoj Bible je celkem jasný: Částečná zjevení budoucích události jsou zbytečná a nemají žádnou cenu, vést nás může jen Stvořitel, jestliže se odevzdáme do jeho rukou.