Jód

Jod jako jedinečný mezi minerály má v lidském těle pouze jediné poslání: Je zcela nezbytný pro štítnou žlázu k tvorbě tyroxinu – hormonu, řídícího látkovou přeměnu všech tělesných buněk. Nedostatek Jodu ukazuje tzv. vole (struma), někdy hrubší kůže i vlasy, občasná apatie. Jód je prvek za skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky. Je to důležitý biogenní prvek, jehož přítomnost v organismu je nezbytný pro správný vývoj organizmu.

Jód je v naší potravě obecně nedostatkovým prvkem, přičemž se jeho význam zdaleka nedoceňuje. V každém případě je současný obecný nedostatek jódu příčinou celé řady onemocnění, především bohužel naší mladé generace.

Zdroj: ryby a jiné plody moře, mořské řasy, stolní sůl obohacená o Jód.

Výskyt a výroba jódu

Na Zemi je jód přítomen pouze ve formách sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě. Je zde přítomen nejen jako jodid, ale také ve formě jodičnanu. Mineralogicky doprovázejí sloučeniny jódu analogické sloučeniny chlóru a bromu, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích. Relativní zastoupení jódu v zemské kůře i ve vesmíru bývá tradičně velmi nízké. V zemské kůře je jód přítomen v koncentraci 0,1 až 0,5 ppm (mg/kg). V mořské vodě, kde se vyskytuje většina jódu přítomného na Zemi, dosahuje jeho koncentrace průměrné hodnoty 0,06 mg/l. Předpokládá se, že ve Vesmíru na 1 atom jódu připadá 70 miliard atomů vodíku. Základní surovinou pro výrobu jodu jsou mořské řasy, v jejichž pletivech se jód koncentruje. Oxidací jodidů, obsažených v popelu ze spálených řas, se získá elementární jód, který se rafinuje sublimací, tedy přeměnou látky z pevného do plynného skupenství. Přírodní výskyt jódu jako minerálu je pochybný. Je uváděn bez dalších podrobnějších informací z Vesuvu a ostrova Vulcano (Liparské ostrovy) v Itálii.

Sloučeniny a využití jódu

Elementární jód je tmavě fialová až černá látka, která za atmosférického tlaku přechází přímo do plynné fáze, sublimuje. Její páry mají fialovou barvu Ve vodě se rozpouští velmi slabě, lépe je rozpustný v ethanolu nebo nepolárních rozpouštědlech jako sirouhlík CS2, tetrachlormethan CCl4 nebo benzen C6H6. Roztok jódu ve směsi alkohol-voda je nazýván jódová tinktura a slouží v medicíně jako dezinfekční činidlo. Se škrobem stvoří intenzivně zbarvený modrý komplex, který v analytické chemii slouží jako důkaz jódu nebo polysacharidů. Tvorba zmíněného komplexu je využívána jako indikace bodu ekvivalence při jodometrických titracích, při nichž je základní reakcí oxidace thiosíranu sodného roztokem elementárního jódu. Ve sloučeninách se jód vyskytuje v mocenství I-, I+, I3+, I5+ a I7+. Praktický význam mají pouze některé jeho soli. Např. nerozpustný jodid stříbrný, AgI, nachází využití ve fotografickém průmyslu. S amoniakem tvoří jód velmi nestálou sloučeninu, jododusík, NI3, která se v suchém stavu explozivně rozkládá i při velmi slabém podnětu. Její praktické využití spadá spíše do oblasti chemických „žertů“. Jód patří mezi prvky, nezbytné pro vývoj lidského organizmu. Je součástí hormonů vylučovaných štítnou žlázou, z nichž nejdůležitější je thyroxin. Skupina hormonů štítné žlázy ovlivňuje především růst člověka v mládí, ale jejich nedostatek může celkově negativně ovlivnit inteligenci. Navenek se nedostatek jódu projevuje jako tzv. vole neboli struma. Protože jód je přítomen především v mořské vodě, měly by mořské ryby a dary moře být pravidelnou součástí jídelníčku, především dětí a mládeže. Jód je také ve zvýšené koncentraci přítomen v některých minerálních vodách. V současné době se uměle přidává do řady mléčných výrobků (jogurty, mléčné nápoje, mléčné krémy), které jsou pravidelně konzumovány dětmi. Obvykle se jedná o miligramová množství jodistanu sodného, která zajišťují pravidelný přísun potřebného množství jódu pro dospívající organizmus.

Základní fyzikálně chemické vlastnosti jodu

Chemická značka: I Atomové číslo: 53 Relativní atomová hmotnost: 126,904 amu Hustota: 4,940 g/cm3 Elektronegativita: 2,2 (Pauling) Orbitaly: [Kr] 4d10 5s2 5p5 Teplota tání: 113,5 °C, tj. 386,85 K Teplota varu: 184,35°C, tj. 457,4 K
Jód je velmi vzácný prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Byl objeven roku 1811 francouzským chemikem Barnardem Courtoisem.

V čem je jód?

V čem je tedy jód? Zdroje jódu: (množství jódu v mcg na 1 kg potraviny)
zeleniny – 20 až 30,
sýry, vejce, živočišné tuky – až 35,
mléko – cca 35,
obilniny cca 50,
ryby – od 100 do 200.
Nebo jódu v mikrogramech na 100 gramů potraviny: višně – 330, třešně – 274, treska – 135, vejce celá – 97,4, citrón – 80, halibut – 51,6, úhoř – 50, makrela – 45, sled – 39,1, Špenát – 20,9, žampiony – 18, hrách – 13,7, mléko (2 % tuku) – 10,7.

Hodně jódu má ovšem kopaná nebo odpařovaná sůl. Obecně však nejbohatším zdrojem zůstává kvalitní voda.

Je třeba upozornit na to, že u jódu platí stejné pravidlo jako např. u železa, že totiž nejlepší aktivace jódu nastává využíváním zdrojů z rostlinné i živočišné říše. Pokud možno je třeba tuto zákonitost respektovat, což je při našem stravování dvojnásob důležité.