Sůl je sice velice pro lidské tělo potřebná, ale velmi důležitá je i její kvalita,především její úprava. Ve státech, kde se používá pouze sůl odpařovaná z mořské vody, jsou velice řídké choroby lymfatického systému, psychické příhody a mrtvice, samozřejmě kromě chorob na tyto případy navazující.
Solit je třeba vždy podle stavu organismu a podle situace. Vůbec nesolit je zapotřebí při onemocnění ledvin, otylosti, při některých chorobách srdce a při vysokém tlaku krve. Jinak ale sůl dovede zvednout tlak u celé řady lidí. V tomto směru působí podobně jako sůl i nadmíra cukru nebo masa. Vysoký krevní tlak také ovšem vzniká při nedostatku hořčíku, vápníku a zinku nebo při nadmíře kadmia v pitné vodě.
Kolik soli potřebujeme?
Norma soli je 5 až 15 gramů na osobu a den. Při vysokém krevním tlaku asi 1 gram denně. V létě a při značném pocení je potřeba větší (pot obsahuje asi 0,5% soli – NaCl). Při vysokém fyzickém zatížení je ztráta potu až 10 litrů, a tudíž až 50 gramů NaCl, ovšem kromě jiných stopových prvků. V tom případě je nutné pít osolenou vodu, pokud možno kopanou solí. V potu nejsou jen sůl u stopové prvky, nýbrž i aminokyseliny, močovina, vitamíny skupiny B (ve vodě rozpustné) a minerální prvky.
Jen pro příklad: ve 100 gramech potu může být až 10 mg vápníku, 45 až 50 mg draslíku, 49 až 166 mg chlóru atd. U jódu to činí 10 mikrogramů na 1 litr, tedy ztráta 7 litrů potu znamená ztrátu celé denní potřeby jódu. Ovšem nedostatek soli v potravě také není nikterak bezpečný. Důsledkem bývá silná žízeň, pocity únavy, někdy i deprese, křeče svalů lýtek a prstů na nohou. Při menším nedostatku soli kromě žízně následuje postupné oslabování, ztráta chuti, stavy mdloby i vrhnutí. Nedostatek soli zvětšuje nebezpečí úpalu a úžehu a snižuje také schopnost myšlení. Hodně soli se ztrácí nejen potem, ale i silnými průjmy, krvácením, při horečkách se současným pocením, při Addisonově chorobě, při nemocech srdce atd.
Obsah soli ve vybraných potravinách
Některé potraviny s největším a nejmenším obsahem sodíku (v mg sodíku na
100 gramů potraviny)
plnozrnný chléb žitný (100%) – 430, pšeničný (94%) – 250 mg sodíku
ovesné vločky – 60 mg sodíku
kukuřičné plátky – 660 mg sodíku
rýže loupaná – 2 mg sodíku
kyselé zelí – 800 mg sodíku
houby – 400 mg sodíku
celer – 120 mg sodíku
brambory – 30 mg sodíku
zelený hrášek a rajčata – 20 mg sodíku
kapusta kadeřavá – 4 mg sodíku
špenát – 85 mg sodíku
rozinky – 100 mg sodíku
banány – 54 mg sodíku
borůvky – 15 mg sodíku
jablka – 8 mg sodíku
jižní ovoce (ananasy, citrusové plody) – 1 mg sodíku
ořechy a mandle – 20 až 50 mg sodíku
hovězí maso – asi 78 mg sodíku
ryby – 50 až 100 mg sodíku
tuňák (konzerva) – 500 mg sodíku
Komentáře