Hořčík je prvek, bez kterého člověk nemůže být zdravý. Iont hořčíku má svou nezastupitelnou úlohu prakticky ve všech procesech probíhajících v organismu. Např. v ochranných procesech působí jako činitel antistresový, antitoxický, protialergický, protizánětlivý, chránící před ionizujícím zářením, regulující teplotu, povzbuzující fagocytózu a hrající nemalou roli také v tvorbě antitělísek. Mimoto působí ještě druhotně na relaxaci a znecitlivění. Lidské tělo obsahuje od 20 do 30 gramů hořčíku, z toho 50 až 70 % je v kostech, zbytek pak ve svalech, žlázách s vnitřní sekrecí a něco také v krvi. Hořčík utišuje nervový systém, a to jak sympatický, tak i parasympatický, reguluje nervovou a svalovou rovnováhu, vrací vnitřní vyrovnanost, aktivuje enzymy (hlavně přisvojující bílkoviny) a je nutný pro tvorbu antitělísek i ochranných látek. Dále hraje ohromnou úlohu v procesu srážení krve, při vzniku estrogenů, v činnosti střev, žlučníku a močového měchýře. Farmaceutické (chemické) výrobky ztěžují přisvojování hořčíku, nebo jej dokonce z organismu vylučují (např. emetika, laxativa, analgetika, antikoncepční prostředky apod.). Největší nedostatek hořčíku však způsobuje přemíra analgetik.

Hořčík se zúčastňuje, pokud je nám známo, ve 100 různých enzymatických reakcích. Jeho hlavní vliv se koncentruje na regulaci růstu, na látkovou přeměnu a na činnost buněk. K tomu ovšem nestačí hořčík pouze dodávat, organismus jej musí také přijímat – přisvojovat si jej. A to záleží na žlázách s vnitřní sekrecí, např. na štítné žláze, na přištítných tělískách, na slinivce atd. Projevy nesnášenlivosti, hlasitosti, agresivity, neurózy apod. jsou jasným znakem nedostatku hořčíku, přičemž pro uklidnění (urovnání) postačí např. denně hrníček kakaa, nejlépe v sójovém mléku a třeba 1/2 lžičky MgO. Konzumování pouze bílého pečiva, knedlíků, cukru, medu, zákusků, tedy sladkostí vůbec, a malého množství syrové zeleniny, hodně alkoholu – celkovým výsledkem pak je ona nesnášenlivost, také nespavost, podrážděnost na hluk, ale také sklon k vrhnutí a k průjmům a nakonec i poruchy v myšlení. Taktéž skleróza je častým důsledkem nedostatku hořčíku. Většina takovýchto nedostatků je zaviněna nedostatkem hořčíku v potravě a pak špatným vstřebáváním látek z tenkého střeva, zvýšením funkce přištítných tělísek utišujícími prostředky, alkoholismem a cukrovkou. Značný podíl také může mít nadměrné používání močopudných prostředků. Hlavní úlohu v regulaci množství cholesterolu v organismu má lecitin, který se ovšem nemůže syntetizovat bez určitého enzymu s vitamínem B6. Ovšem tento enzym je účinný pouze za přítomnosti hořčíku. Chceme-li tedy snížit hladinu cholesterolu (ale také třeba zvýšit], stačí doplnit dietu hořčíkem, vitamínem B6, cholinem a inozitolem, např. v obilních klíčcích z pšenice, v droždí (Pangamin), v játrech nebo jiných zdrojích vitamínů skupiny B. Samotný dostatek vitamínů nepomůže, protože bez dostatku hořčíku nevznikne lecitin a cholesterol stoupá. Ale např. nemocný se srdeční chorobou, který dostane denně 500 mg hořčíku navíc, pocítí ihned zlepšení a hladina cholesterolu se do měsíce upraví na normu. Pozor! Nasycené mastné kyseliny (tuky) zvyšují potřebu hořčíku až 16x! Nedostatek hořčíku je tak nejčastější příčinou předčasné arteriosklerózy a otylosti., Iont hořčíku řídí tedy hladinu cholesterolu! Mimoto reguluje činnost organismu vůbec, a tudíž vlastně veškeré životní procesy. Pokud jde o srdeční potíže je možno vliv hořčíku naně shrnout následovně:

  • střední nedostatek hořčíku = srdeční potíže
  • větší nedostatek hořčíku = infarkty srdce, mrtvice
  • výlučně měkka voda = infarkty srdce, mrtvice.

Hořčík kromě toho ovlivňuje inervaci, a proto způsobuje jeho nedostatek i stavy nepokoje, neklidu, znervóznění, bolesti hlavy apod. Vstřebávání hořčíku musí být plynulé, takže např. přebytek bílkovin a přebytek vápníku (velký) toto vstřebávání velice zhoršuje.

Nemocí z nedostatku hořčíku je velice mnoho, např.: tremor (třes) končetin, tetanie, křečovité pohyby, poruchy orientace, tendence k halucinacím – většinou zrakovým, epileptické křeče svalů, cévní poruchy, deprese, silná popudlivost atd. Některé příklady projevů nedostatku hořčíku:

  • ranní únava, i po hodinách spánku,
  • nespavost, „divoké sny“
  • noční pocení,
  • bušení srdce, arytmie, často spojená s bolestí v hrudníku,
  • náhlé závratě, ztráta rovnováhy,
  • třes víček, zvláště levého víčka,
  • mlha, kmitající body před očima,
  • padání vlasů
  • lámavé nehty
  • práchnivění zubů,
  • mrtvení končetin, „mravenci“ v nohách
  • křeče,
  • rychlá únava
  • časté bolení hlavy
  • potíže v koncentraci,
  • citlivost na změny počasí, na zimu a vlhkost, často až bolesti, např. zubů, dásní, kloubů

Ke zjištění nedostatku hořčíku stačí jeden nebo dva příznaky, obyčejně je to zjistitelné již křečemi v lýtkách při ranním vstávání. Nedostatek hořčíku značně narušuje funkci nadledvinek, a tím i režim dne – antistresový hormon! Tato porucha funkce nadledvin je právě charakteristickým projevem spasmofilie – křečovitosti z nedostatku hořčíku. Jejím typickým projevem je pak uvedená křečovitost lýtek při ranním vstáváním, při protahování se a při jakémkoli zatížení lýtek tahem. Taktéž nedostatečný sexuální zájem se současnou chronickou unaveností je důsledkem nedostatku hořčíku. Hořčík mimo jiné působí sedativně a reguluje nervový systém – tím uvolňuje i svaly (křeče lýtek i jiných svaluj. Velmi důležitou skutečností ovšem je, že hořčík se musí podávat spolu s vápníkem (poměr Ca: Mg = 2:1), s vitamínem E, s vitamínem C a s vitamíny B2 a B6 (nejlépe užívat komplex B-vitamínů).

Vliv hořčíku na ledvinové kameny a hemeroidy

Hořčík obecně brání vzniku ledvinových kamenů a také vzniku hemeroidů. Nejčastější příčinou vzniku ledvinových kamenů je kyselina šťavelová (špenát, šťovík, reveň apod.}, která spolu s vápníkem tvoří nerozpustné šťavelany. Nedostatek hořčíku tuto tvorbu umožňuje, dostatek nedovolí vznik šťavelanů. Totéž s obměnou platí pro hemeroidy. Již vzniklé ledvinové kameny lze léčit, ale léčba trvá 4,5 až 6 let u šťavelanů, u jiných kamenů a hemeroidů pak méně. V obou případech se denně podává 300 mg hořčíku a 10 mg vitamínu B6 navíc k potravě.

Kde najdeme hořčík?

V čem je hořčík? Nadmíra draselných solí v hnojivech oslabuje schopnost půdy přijímat hořčík. Proto také má zelenina velmi různý obsah hořčíku, ale vždy méně, než udávají tabulky. Rámcově obsah hořčíku v některých potravinách (v mg na 100 gramů potraviny):

  • kakao – 442 mg hořčíku
  • bukvice – 310 mg hořčíku
  • sója – okolo 250 mg hořčíku
  • fazole – 169 mg hořčíku
  • hrách – 124 mg hořčíku
  • ořechy – 70 až 165 mg hořčíku
  • šípek suchý – 120 mg hořčíku
  • čokoláda – 130 mg hořčíku
  • zeleninové konzervy – 25 až 90 mg hořčíku
  • pečivo – 20 až 80 mg hořčíku

Vzhledem k tomu, že mezi vápníkem a hořčíkem musí být zachována relace 2:1, několik údajů o obsahu hořčíku, vápníku a také železa v mg na 100 gramů potraviny:
  • mák – 526, 1961, 24
  • fazole suché, zelené – 523, 1026, 72
  • sója – 372, 231, 37
  • lískové ořechy – 274, 57, 41
  • hrách – 124, 117, 20
  • ovesné vločky – 133, 100, 45
  • sýry – 92 až 111, 1658 až 2018, 19 až 37
  • krupičná kaše – 74, 57, 21

Ale např. 100 gramů obilních klíčků pšeničných má asi 336 mg hořčíku, v čerstvé, organické podobě. Úpravou se hodně hořčíku ztrácí (vaření, konzervování, Čištění apod.). Např. bílý cukr má 200x méně hořčíku než melasa. Konzervováním se ztrácí hořčíku např. u hrášku 43%, u zelených fazolek 56%, u kukuřice 60%, atd., oškrábáním brambor 35 %.

Kolik vlastně potřebujeme hořčíku?

Obecně muži denně 350 mg, ženy 300 mg, těhotné a kojící ženy 450 mg, tedy vždy polovinu potřebné dávky vápníku, nebo také 5 mg na 1 kg hmotnosti těla (vápníku 10 mg na 1 kg). Vápník a hořčík se slučují s albuminy bílkovin, a když je bílkovin málo, odcházejí s močí. Relace mezi bílkovinami a hořčíkem vypadá následovně (první číslo bílkovina v gramech, druhé hořčík v miligramech):

  • děti od 1 do 6 let – 45, 100 až 150
  • děti od 7 do 9 let – 65, 200 až 250
  • děti od 10 do 12 let – 75, 300
  • děvčata od 13 do 15 let – 85, 350
  • chlapci od 13 do 15 let – 85, 450
  • muži středně těžce pracující – 85, 350 až 400
  • ženy – 85, 300 až 350
  • těhotné a kojící ženy – 95 až 110, 450 až 600

Komentáře Hořčík je prvek, bez kterého člověk nemůže být zdravý