Železo je jeden naprosto nezbytný prvek, který však v lidském těle poměrně často chybí.
Železo v lidském organismu
V lidském organismu se nachází 3 až 5 gramů železa. Denní úbytky pomocí moči 0,02 až 0,8 mg denně, u žen v době menstruace 25 až 80 mg denně. Dále bývají větší ztráty po krvácení, po operacích apod.
Až 57 % všeho železa je v hemoglobinu, 7 % ve svalech, 16 % je svázáno s metatoenzymy tkáně a 20 % je zásoba v játrech, slezině, kostní dřeni a v ledvinách. Nejde tedy jen o hemoglobin, ale i o tkáň, a to hlavně mozkovou. Ovšem pro regeneraci krve – tvorbu hemoglobinu nestačí pouze železo a vitamín C, ale je třeba ještě měď – Cu, kobalt – Co, vitamíny skupiny B – B 2 , B 6 , B 12 a kyselina listová.
Kolik potřebujeme železa?
Kolik železa potřebujeme denně? Je třeba vzít opět na Vědomí, že potřebné
množství se bude značně rozcházet podle zdroje – původu železa, takže:
nemluvňata – 6 mg, děti od 1 do 3 let – 7 mg, děti od 4 do 6 let – 8 mg, děti od 7
do 9 let – 10 mg, děti od 10 do 12 let – 12 mg, od 13 let do stáří pak 15 mg, ale od
25 do 65 let se potřeba mírně zmenšuje na 12 mg.
Především je třeba vědět, že železo se vstřebává jen zčásti, a to zhruba z 10 %, navíc se nevstřebává ze všeho stejně. Nejlepším zdrojem je síran železnatý a kysličník železitý. Přisvojování je obecně podmíněno dostatkem vitamínu C (nejlépe okolo 500 mg) a mědi.
Proč máme málo železa?
Podle příslušných zdrojů je v těle 25 až 35 trilionů červených krvinek a každou
sekundu se jich 7 až 10 miliónů rozpadá. Jejich nejdůležitější úloha je při
embryonálním vývoji mozku – nesprávná funkce má za následek opožděný
psychický vývoj. Další úlohou je doprava kyslíku do plic. Nedostatečná funkce se při nedostatku železa
projevuje takto:
bledá a nezdravá pokožka, bolesti hlavy, iritační stavy, krátký a rychlý dech,
gastritické potíže (zácpy, meteorismus, nadýmání), mdlobné stavy, stavy slabosti,
trofické změny pokožky, vlasů, vypadávání vlasů, dělení se nehtů (suché, lámavé,
lžicovité) a bolavé ústní koutky.
Těžké anemie mohou mít ještě jiný důvod, např. vnitřní krvácení, třeba z ledvin. Příčiny anemie jsou následující:
- Malá fyzická aktivita – málo jídla.
- Násilné životní změny – změny stravování.
- „Čištěná“ potrava (cukr, sůl, bílé pečivo, loupaná rýže atd.) a pak mnoho fosforečnanů.
Obecně tedy – špatná výživa u dětí např. nadbytek mléka a málo jiných pokrmů. Mléko nejen že neobsahuje železo, ale navíc je doslova nepřítel železa. Při bohaté mléčné stravě je nedostatek železa absolutní.
Vliv železa na obranyschopnost
Vznik antitělísek je do značné míry brzděn nadbytkem vápníku, cukru a sladkostí v potravě, ale nejvíce brzdí tento vznik nedostatek železa. Není radno spoléhat na to, že „železo je v normě“, spíše předpokládat, že nedostatek železa je trvalý. Dá se bez nadsázky říci, že nedostatek železa je problém čís. 1. Obecně máme totiž v potravě asi 1/3 potřebné celodenní dávky železa. V praxi to znamená, že při stravě s 1500 až 2000 kaloriemi dostáváme asi jen 10 mg železa. Při mléčných dietách je tento nedostatek dokonalý.
a) Zdroje železa nejsou nikterak bohaté. Nejbohatším zdrojem železa je melasa.
Jedna lžíce (asi 15 gramů) má 3,2 mg železa, kromě hořčíku, 100 gramů telecích
jater 12 mg, hovězích 7 mg. Hodně železa má také šťáva ze švestek, sušené
meruňky, ořechy, semena dýní a slunečnic, rozinky a také pšeničné klíčky a
otruby. Z obilních produktů se aktivuje asi 5 % železa, z produktů zvířecích 15 až
20% (játra, hovězí maso, ryby). Pokud se konzumují produkty rostlinné i zvířecí,
vzrůstá přisvojitelnost asi 3x. Z toho tedy plyne, že je třeba jíst přírodní stravu
(bez tepelné úpravy),
b) jíst stravu obsahující organické železo,
c) pamatujte na vitamín C,
d) pamatujte na potravu s mědí,
e) je třeba jíst černý chléb.
Komentáře