Vitamin C (kyselina askorbová) - tzv. -"tělesný strážce" - chrání před předčasným stárnutím, vyhlazuje vrásky. Má kladný vliv na nervy, obranu proti nemocem, stabilní psychiku. Je potřebný k tvorbě kolagenu – bílkoviny nezbytné pro zdravé dásně a zuby, kosti, chrupavku a kůži. Pomáhá absorbovat z potravy železo. Urychluje hojení ran. Chrání proti některým formám rakoviny a srdečním chorobám. Působí jako výrazný antioxidant. Nedostatek poznáme mj. podle křečových žil, hemeroidů, nachlazení, únavy, poruch spánku, špatných dásní.
Zdroj: citrusové plody a další čerstvé ovoce, zelenina, brambory, černý rybíz, kiwi a jahody.
Vitamín C je ve vodě rozpustná živná látka (živina) a vitamín nezbytný k životu a udržení tělesného zdraví, v lidském těle plní vitamín C mnoho důležitých funkcí. Je citlivý na teplo a vysoce citlivý na oxidaci. Jeho přesný chemický název je kyselina L-askorbová neboli L-enantiomer (optický izomer, optický antipod) kyseliny askorbové, její sumární vzorec je C6H806. Chemicky byl vitamín C poprvé izolován v roce 1928 maďarským biochemikem, laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 1937 Albertem Szent-Györgyim, tehdy pod názvem kyselina hexuronická. O čtyři roky později, v dubnu 1942, Charles Glen King z Pittsburghské univerzity dokázal, že se jedná o stejnou chemickou látku, která je obsažena například v ovoci a zabraňuje kurdějím (nezávisle na něm a přibližně ve stejné době k tomuto objevu dospěl i Albert Szent-Györgyi). Sir Walter Norman Haworth z Birminghamské univerzity, držitel Nobelovy ceny za chemii z roku 1937, dokázal jako první vypracovat přesnou chemickou strukturu vitamínu C a vyrobit ho syntetickou cestou.
Vitamín C v přírodě
Většina zvířat a rostlin si syntetizuje tento vitamín sama a nepotřebuje žádné jeho přídavky. Na celém světě se tak nedokáže přirozenou cestou zásobovat vitamínem C pouze člověk, některé druhy primátů, morčata, indický netopýr, mezi ptactvem pak červení bulbulové a z vodní říše pstruh duhový a losos. Tento poznatek vedl některé vědce k závěru, že neschopnost přirozené produkce vitamínu C je genetický defekt, a následně k hypotéze, že pokud by se jeho hladina u člověka vyrovnala s hladinou u zvířat, vedlo by to ke zlepšení jeho celkového zdravotního stavu. K hlavním propagátorům užívání vysokých dávek vitamínu C patřil například dvojnásobný držitel Nobelovy ceny Linus Pauling. Tvrdil, že vitamín C je lékem na všechno – od nachlazení po rakovinu. Na sklonku svého dlouhého života (dožil se devadesáti tří let) užíval denně dávky 12 000 mg vitamínu C a toto množství dokonce zvyšoval na 40 000 mg v době, kdy u sebe pozoroval příznaky nachlazení (doporučená denní dávka je přitom pouhých 60 mg).
Zdroje vitamínu C
Z rostlinných zdrojů je na vitamín C velmi bohatý šípek, dále např. citrusy (limeta, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory nebo rajčata, papája, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi, brusinky. Následující tabulka obsahuje výběr ovoce a zeleniny a jejich obsah vitamínu C (v mg na 100g plodu).
| Rostlinný plod | Množství vitamínu C |
|---|---|
| Šípek | 2000 |
| Černý rybíz | 200 |
| Kiwi | 90 |
| Brokolice | 90 |
| Červený rybíz | 80 |
| Papája | 60 |
Vliv na zdraví člověka
Vitamín C je potřebný pro regulaci metabolizmu aminokyselin, udržování pevnosti cévních stěn (především vlásečnic) a tkáňové dýchání. Podporuje vstřebávání železa, stimuluje tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, zubů a chrupavek, podporuje růst a odstraňuje volné radikály. Doporučená denní dávka vitamínu C je 75 mg Zvýšené dávky vitamínu C by měli užívat předčasně narození novorozenci, těhotné a kojící ženy, osoby pracující v infekčním nebo stresovém prostředí. Kuřákům sa doporučuje dvojnásobná Doporučená denní dávka.
Projevy nedostatku vitamínu C
Mírná hypovitaminóza se projevuje zpomaleným růstem, zvýšenou kazivostí zubů, narušením stavby kostí, deformacemi kloubů, nedostatečnou odolností proti infekcím, zvýšenou únavou, žaludečními problémy, lámavými vlásečnicemi a sníženou tvorbou mléka. Extrémní hypovitaminóza (avitaminóza) způsobuje nemoc kurděje, která se projevuje anémií (chudokrevností), krvácivostí, otokem kloubů a dásní, ztrátou zubů, křehkostí kostí, sterilitou, častými infekcemi, atrofií (oslabováním a prodlužováním) svalstva a žaludečními vředy.
Projevy přebytku vitamínu C
Hypervitaminóza u tohoto vitamínu nebyla dosud zjištěna. Tělo si nevytváří zásoby vitamínu C a jeho přebytek se vyloučí ledvinami.
Kdo potřebuje více vitamínu C?
Více vitamínu C potřebují především kuřáci, náruživí alkoholici, lidé hodně pijící, cukrovkáři, lidé užívající hodně aspirinu, lidé požívající často maso s dusičnany (uzené maso, uzeniny, salámy apod.). Dále všichni, kteří pijí vodu ze zkorodovaného potrubí, kteří bydlí u frekventovaných silnic, kteří berou nějaké léky, např. tetracyklin, nebo berou antikoncepční prostředky.
Dále je zvýšená potřeba vitamínu C při všech vleklých, chronických chorobách, při stresech, při šocích. Např. když kuřák vykouří 20 cigaret denně, zvyšuje se jeho potřeba vitamínu C o 25 %. Kouří-li více, vzroste potřeba až o 40 %. Podobné to je u osob s velkou spotřebou piva, vína nebo pálenek.
Játra, která produkují enzym usnadňující odsun alkoholu z krve, jsou zcela závislá na vitamínu C (při této funkci). Čím méně je vitamínu C, tím déle trvá otrava. Vitamín C spolu s vitamínem B 1 a s cysteinem může při dostatku určitých prvků (hořčík a vápník) kuřáky a alkoholiky chránit před stálou indispozicí.
Diabetici potřebují denně v průměru 1 gram vitamínu C, protože jejich organismus má problémy s jeho propouštěním přes membránu buňky. Ze zkorodovaného potrubí se uvolňuje jedovaté kadmium. Jedině vitamín C spolu se zinkem organismus před kadmiem ochrání, stejně jako před škodlivým ovzduším.
V průběhu silné emoce, např. silného hněvu, rozčilení apod. dovedeme „spálit“ 2000 až 3000 mg vitamínu C, ba někdy i více. A skladovat se vitamín C prakticky nedá.
Jak se pozná nedostatek vitamínu C? Nejjednodušeji na spodní části jazyka. Při jeho nedostatku se na tomto místě vyskytují jakési zvláštní žilky. Jsou to zhrublé červené čáry. Dále se objevují malé skvrnky a skupiny červených skvrnek nebo šupin na ramenech. Pozdějším symptomem je krvácení z dásní při čištění zubů nebo při ukousnutí něčeho tvrdého.
Lepší vstřebávání vitamínu C podporuje vitamín P (rutin, citrin – bioflavonidy vyskytující se v pohance, v albedu citrusových plodů atd.). Nemocné srdce potřebuje tolik vitamínu C, že někdy spotřebuje všechen vyskytující se v organismu a na ostatní tělo se pak nedostává a je vlastně ve stavu skorbutu. (Měří se množství vitamínu C v leukocytech, které jej dopravují do tkání.)
Vitamín C – kyselina askorbová nejenže vymývá přebytek cholesterolu z artérií, ale normalizuje také jeho metabolismus. Snižuje vysoký a zvyšuje nízký. Samozřejmě není přitom jediným funkčním prvkem.
Vitamín C a novotvary
Před několika lety oběhla světem zpráva, že vitamín C léčí rakovinu, že velké dávky vitamínu C způsobují přirozenou odolnost organismu vůči novotvarům.
Pravdou je, že vitamín C zvyšuje odolnost organismu proti všem chorobám, tudíž i proti novotvarům. V mnoha případech zvyšuje odolnost proti možnosti vzniku novotvarů – pokud je ho ovšem k dispozici dostatečné množství. Pomáhá při regeneraci nemocné tkáně či buňky a zvyšuje aktivitu leukocytů. Pomáhá i žlázám s vnitřní sekrecí při produkci hormonů, a tím bojuje proti stresům.
Skutečností je, že vitamín C může organismus chránit před rakovinou, ale nemůže ji léčit. U některých případů však bylo v počátečním stádiu dosaženo udivujících výsledků (dávky 4 gramů denně).
Vitamín C a viry
Transfúzemi se velmi často přenáší zánět jater. Projevuje se to po 60 až 120 dnech. Podává-li se vitamín C v dávkách 3 až 6 gramů denně (ve třech dávkách) několik dnů před transfúzí a 2 týdny po ní – zánět se nepřenáší.
Vitamín C podávaný při jiných virových onemocněních, např. při zánětu plic, spalničkách, záškrtu, zánětu mozkových blan, při úporném herpes simplex atd. přinesl mimořádné výsledky. Podává se až 12 gramů denně na 10 až 15 x.
Je tedy možno říci, že vitamín C potírá všechny viry. Ale podávat tak enormní množství může být nebezpečné, a proto je třeba zachovat maximální opatrnost. Nemůže je podávat každý a ne každému.
Dr. Pauling vypočítal, že by bylo možno prodloužit lidský věk o 15 až 20 let,
pokud by se dodržovaly následující zásady:
- denně příslušné množství vitamínu C (v mezích nutnosti ale i rozumu),
- denně libovolné množství vitamínu E,
- zajistit odpovídající množství jiných vitamínů a také minerálních solí,
- omezit množství uhlovodanů, hlavně cukru,
- nekouřit
Podle něho je vitamín C nejlepším prostředkem proti nachlazení. Domnívá se, že je třeba od prvních signálů choroby dodávat organismu 1 gram denně.
Vitamín C a stáří
Dr. Higuchi z Japonska svého času dokazoval, že existuje vztah mezi hodnotami kyseliny askorbové a hormony produkovanými pohlavními žlázami. Po ověření se ukázalo, že pokles vitamínu C u starších lidí spočívá na tomto faktu, přičemž je rozdíl mezi muži a ženami (u mužů je pokles větší ).
Bylo tedy stanoveno, že 200 mg kyseliny askorbové denně není pro zdravé staré lidi příliš. Nedostatek vitamínu C vyvolává mnoho příznaků stáří, např. svraštěliny, ohnutá záda, tmavé skvrny na pokožce, vznik podlitin ap. Doplňování vitamínu C může všechny tyto projevy alespoň podržet. Mnoho vědců uvažuje, že projevy stárnutí jsou vázány na kolageny.
Účinek vitamínu C není rychlý. Vliv na krevní oběh se projevuje po pěti až šesti měsících pravidelného podávání. Proto je třeba s podáváním začít včas.
Komentáře