Vyprávění o setkání s ohromnými, chlupatými přízraky černých psů s očima nahánějícíma strach se hojně vyskytují po celé Anglii a Walesu. Místní jména užívaná pro tato zjevení jsou Black Shuck, Gally-trot, Guytrash a Skiker. Jsou spatřována blízko vody nebo na hranicích, křižovatkách a nedaleko pohřebních míst, mohou strašit v kostelech a kdysi byla pokládána za "kostelní příšery", tedy za duchy chránící hřbitov u kostela před ďáblem. Algarkirk a Northorpe v Lincolnshire mají své stálé černé psy. Moddey Dhoo na ostrově Man často navštěvoval kostelní spojovací chodbu. Černí psi obcházejí kolem starých venkovských cest a zelených cest majících vztah ke spojnicím, obývají megalitické lokality jako Doghill, Barrow a Stonehenge. Objevují se a mizí vždy na stejném místě; mohou předpovídat smrt. Může se zdát, že si nejsou vědomi lidské přítomnosti nebo mohou člověku hledět přímo do tváře.
V roce 1972 jakýsi farmář udeřil železným pohrabáčem černého psa, který jedné zimní noci vtrhl do farmářova domu v Dartmoor. Světlo začalo blikat, řinčelo rozbíjející se sklo a přízrak zmizel. Onen farmář pak zjistil, že v domě nastal úplný výpadek elektrického proudu (jako v případech mnoha blízkých setkání s UFO), že všechna okna jsou rozbita, střecha domu a přístavby jsou těžce poškozeny.
Ivan Bunn, vědec z Východní Anglie, zjistil, že patnáct ze šedesáti dvou zpráv o takových pozorováních se odehrálo blízko velkých řek, patnáct na pobřeží nebo blízko pobřeží a šestnáct do vzdálenosti jedné míle od pobřeží. Tato zřejmá spojeni s vlhkými místy vedla T. C. Lethbridge k úvahám, že černí psi jsou projevem samotných lokalit. Lethbridge věřil, že vlhká místa jsou zvláště citlivá na "vtisknutí" silných myšlenek či emocí. Janet a Colin Bord věří, že tento jev má určité vazby na spojnice. Rozhodně detektivové vyšetřující v roce 1945 "čarodějnickou vraždu" Charlese Waltona v Oxfordshire nedaleko Rollright Stones (místem dlouho dávaným do souvislosti s tajemnými událostmi) takové zjevení viděli.
UFO badatel Paul Devereux spojuje UFO jevy s geologickými chybami: staré megality se často nacházejí právě na takových místech, na nichž, alespoň podle Devereuxe, vybuchují elektromagnetické jevy, jež tento badatel označuje jako "zemská světla". Tato zemská světla přímo ovlivňují mozek: napodobují objektivní formu vnucenou jim (vědomě či nikoli) pozorovatelem. Takové přízraky mohou trvat tisíciletí, mohou být udržovány nepřetržitou lidskou vírou a nevědomými interakcemi.
Jsou černí psi takovým fenomenem? Jejich spojení s blížící se smrtí (polovina Bunnových svědků uvedla, že velmi brzy po jejich setkání s návštěvníky, zemřel někdo z blízkých) rozhodně nabízí, že myšlenka černého psa či archetyp může být vyvolán a projevit se podvědomě předtuchou smrti a to na místě opředeném takovou myšlenkou více než tisíc let.
Spojení černých psů se starodávnými lokalitami, kde je známa magnetická či "svatá" síla nebo spojení černých psů s drahami spojujícími ony lokality, není náhodné. Černí psi se objevují právě tam, kde jsou vhodné geomagnetické podmínky. Možná, že ve formě zdvořilého chování "černých psů" vyvinuli stavitelé megalitů psychotronickou technologii k tomu, aby otevřeli a užívali zemské proudy. Podle této teorie, když nasycená koule "planetární ektoplazmy" vyskočila ze zlomu, proletěla vzduchem a my jsme chyceni do jejího energetického pole, nějakým způsobem přeměňujeme její podstatu na UFO, černé psy nebo dokonce na masové vize Panny Marie jako to mu bylo ve Fatimě.
Černí psi nejsou smyšlenky představivosti, ale část toho co Janet a Colin Bordovi označují jako "síly působící pod povrchem" krajiny a našich životů, síly, na které jsme zapomněli a na které se stěží začínáme rozpomínat.
Komentáře