Filozofie a věda - techniky ke zkoumání neznámého jsou obě děti náboženství. Náboženství vyjadřuje intuitivní, mystické a smyslové aspekty lidské povahy a zároveň obsahuje toužení i snahu po spojení s Bohem, s božským všehomírem, s první příčinou, se samádhi.
Anglický termín religion je odvozen od latinského religare, což znamená "znovu spojit" nebo "zpětně připoutat" (k neznámému, zapomenutému prvotnímu zdroji). Římský básník Cicero nabízí ještě odvozeninu od kořene "oddělit" nebo "vybrat". Tudíž náboženství s sebou nese žití podle určitého kodexu chování (vykládaného prostřednictvím vzorů jako Rama nebo Kristus) který byl vybrán, vyzkoušen a ověřen vědomím.
Světová náboženství mohou sice vykazovat rozličné vnější podoby, ale pravdivé náboženství je nutně všude stejné, ač jsou jeho formy tvarovány navenek společností, jež ho vyjadřuje. - "Neboť všechno, co žije, je svatého." A pokud se týče "organizovaného náboženství" spirituální impuls může padnout za oběť světským požadavkům. Původní význam se ztrácí v přívalu denních starostí. Jednou součástí utajovaných dějin Západu je spor mezi gnostiky, kteří předpokládali dávné náboženské prvenství přímé osobní zkušenosti a uvědomování a mezi kněžími, kteří vyžadovali poddanství Bohu prostřednictvím Jeho samozvolených prostředníků - jich samých.
Zásadní otázka byla položena Josephem Campbellem v televizním seriálu The Power of Myth (Moc mýtu), který byl vysílán po jeho smrti (v Británii roku 1990 na 4. kanálu).
Pokládáte svět za jakési "to" anebo za "něho"?
Komentáře