Tito havajští kněží - kouzelníci náboženství huna prohlašují, že člověk má tři duše. Spodní ego (v oblasti solar plexus) koresponduje s nevědomím, prostřední ego je obyčejné vědomí a horní ego představuje "nadvědomí", v jehož moci je ovládání sil PSI. Po smrti se spodní ego může oddělit od prostředního a horního.
Učitel Max Freedon Long přišel na Hawai v r. 1917 a okamžitě se začal zajímat o náboženství huna a zvláště o praktikování tzv. "modliteb smrti". Člověk, jenž byl takto proklet, nejdříve pociťoval mravenčení v nohou, jež mu potom úplně zmrtvěly. Necitlivost se dál šířila do celého těla, až člověk zemřel. Long zjistil v nemocnici Queen's Hospital v Honolulu, že každý rok přijali několik těchto obětí, které přes veškerou lékařskou péči zemřely. Také se dozvěděl o křesťanském pastorovi, který tuto smrtelnou kletbu uplatnil na kouzelníka Kahunu, jenž mu stejnými nástroji narušoval kongregaci - jakýsi druh psychické války.
William Tufts Brigham, lékař, který studoval Kahuny po léta, vyprávěl Longovi o smrtelné kletbě uvalené na hocha jenž zůstal paralyzován uprostřed výpravy do hor. Když se ho vyptávali po příčině, přiznal, že ho Kahuna varoval, aby nepomáhal nenáviděnému bílému muži, jinak že zemře. Hoch si na varování vzpomněl až teď. Brigham se rozhodl, že chlapce zachrání. Stál nad ním, modlil se a přesvědčoval "duchy" kteří paralyzovali chlapcovo tělo, že chlapec je nevinen, že vším je vinen Kahuna. Asi hodinu se na tuto myšlenku soustředil. Vnímal, jak napětí povoluje. Chlapec potvrdil, že má opět cit v nohách, paralýza brzy ustoupila. Později se Brigham vyptával na Kahunu v chlapcově rodné vesnici a dozvěděl se, že je mrtvý. Jednoho rána prý Kahuna vyběhl před svou chýši a oznámil všem, že bílý kouzelník na něj poslal zpátky duchy a jelikož on zapomněl udělat předem náležitá rituální opatření, teď za to musí zaplatit. Krátce nato zemřel.
Long z toho vyvodil, že duchovně-psychologický systém Kahunů nabízí uspokojující vysvětlení znásobení osobnosti.
Komentáře