Kletby obsahují přání zla nebo destrukce nepřítele. Jako součást psychotronické zbraně kletbu tradičně používali kněží nebo kouzelníci. Někdo říká, že kletba funguje jen tehdy, jestliže v ní oběť věří. Stejně jako nemocný trpící rakovinou, který věří, že jeho choroba je osudová, spíše zemře než ten, kdo s nemocí bojuje. Podobně primitivní domorodci prokletí čarodějným doktorem, umírali jednoduše proto, že ztratili poslední naději Ale je mnoho případů, kdy kletby fungovaly a kdy oběť o kletbě bud nevěděla nebo v ní nevěřila. V takových případech se zdá, že zlovolná myšlenka byla jakýmsi způsobem přilepena na oběť. Existují rovněž příklady, kdy se zdá, že kletbu neuvalila žádná lidská síla nebo, že není namířena proti určité osobě ale proti tomu, kdo zdědí určitý prokletý předmět nebo kdo se narodí v prokleté rodině.
V lednu 1960 byl do nemocnice v Oklahomě přijat téměř v bezvědomí padesáti tří letý majitel nočního klubu Finis P Ernest: trpěl astmatem. Brzy byl propuštěn a zdálo se, že je vyléčen. Po šesti měsících, kdy byl střídavě v soukromé nemocnici a doma, se vrátil do oklahomské nemocnice: trpěl návaly a křečemi. Lékaři nezjistili žádnou organickou vadu Když se zotavil, odešel přímo (jak se později prokázalo) do domu své matky. Během čtyřiceti osmi hodin byl zpět v nemocnici: byl v hluboké depresi a skoro mrtvý. Když ho z nemocnice pustili na návštěvu k matce, jeho zdravotní stav se opět zhoršil. Lékaři pochopili, co se děje a propustili pana Ernesta pod podmínkou, že se vyhne své matce. Dne 23. srpna v šest hodin večer matce zatelefonoval. V 18 hodin 35 minut ho našli, jak lapá po dechu. V 18 hodin 55 minut byl mrtev.
Dr. James P. Mathis zjistil, že Ernestův otec zemřel, když byl chlapec ještě mladistvý a nechal ho jako "pána domu". Finis Ernest se dvakrát oženil proti matčině vůli a dvakrát se rozvedl. Když mu bylo třicet jedna let, otevřel úspěšný noční klub. Matka byla jeho partnerka v podnikání. Ve třiceti osmi letech se oženil se ženou, kterou matka schválila. Patnáct let všechno fungovalo. Pak přijal Finis Ernest nabídku prodat bar v čemž ho manželka podporovala. "Udělej to a stane se ti něco strašlivého!" vyhrožovala Finisi zuřivá matka. Během dvou dnů se u Finise projevilo astma, ale on od prodeje neustoupil "Něco se ti stane!" křičela opět matka. A tak začaly Finisovy návštěvy nemocnice. Záchvaty, křeče a neschopnost lékařů pomoci mu, přesvědčily Finise, že matka má pravdu. Pokud jde o poslední Finisův telefonát, jeho manželka řekla Dr. Mathisovi, že se tehdy odhodlal říci matce, že peníze z prodeje nočního klubu má v úmyslu investovat do koupi nového podniku a to bez matčiny účasti. Matka ukončila jejich rozhovor tím že mu připomněla možné strašlivé následky prodeje podniku. Finis Ernest byl během hodiny mrtvý. Dr Mathis zjistil, že si tento případ označil jako "zkomplikovaná verze smrti pro střednictvím vúdú"
Ještě podivnější je kletba vztahující se na ty, kdo si vezmou kameny z havajské sopky Mauna Loa, a to i přes místní varování že tento čin rozzlobí Pele, bohyni sopky. V létě roku 1977 Ralph Loffert z Buffalo, z New Yorku, se svojí manželkou a čtyřmi dětmi ignorovali zmíněné varování a vrátili se domů s několika kameny. Mauna Loa soptila. Jeden z Loffertových synů dostal zánět slepého střeva, prodělal operaci kolena a zlomil si zápěstí. Druhý syn Mark si podvrtnul kotník a zlomil si paži. Třetí syn chytil oční infekci a dcera při pádu přišla o zuby. V červenci roku 1978 poslali Loffertovi kameny zpět na Havaj, ale katastrofy přesto pokračovaly. Pak se Mark přiznal, že má ještě tři kameny. Vrátili je a problémy skončily. Paní Allison Raymondová z Ontária a její rodina si rovněž vzaly z Mauna Loa kameny. Manžel paní Raymondové zemřel při autonehodě, její matka zemřela na rakovinu, mladší syn si zlomil nohu. A opět: problémy skončily, když se kameny vrátily na Havaj.
A to nejsou jediné případy. Přírodovědec John Erickson z Vulkánového národního parku na Havaji říká, že denně dostává až čtyřicet balíčků s kameny, které vracejí vystrašení turisté poté, co si je vzali s sebou domů.
Existuje mnoho případů předmětů - počítaje v to dnes i auta, lodě a letadla které se zdají prokleté, přecházejí z jednoho smůlou pronásledovaného vlastníka na druhého a zachovávají si původní smůlu. Na prvním místě nemusí být kletba záměrná, ale může být poznamenána krutou nehodou nebo smrtí. Takové případy se nejlépe definují jako prokletí.
Komentáře