Možná jste někdy zažili situaci, že se blížíte ke světlu na ulici a před vámi najednou zhasne. Projdete a světlo se opět rozsvítí. Tomuto jevu dali parapsychologové název "Street Light Interference (SLI) Interference pouličního světla". Většinu těchto jevů lze však lehce vysvětlit pomocí cyklů a interakce sodíku a rtuťové páry, protože přece ovládání elektřiny pomocí mysli zní poněkud neuvěřitelně. Nebo ne?
V Britském Manchesteru žila žena jménem Jacqueline Priestman (anglická wikipedie), která se jednoho dne roku 1980 pohádala se svým manželem, byla to jedna z těch hádek, které jsou velmi emočně vypjaté, lidově řečeně "hádka jako prase". Na závěr hádky vykřikla Jacqueline na manžela; "doufám, že si zlomíš vaz!", co čert nechtěl, toho večera si její manžel opravdu zlomil na skútru vaz a skončil v nemocnici a za dva týdny po incidentu zemřel. Smutný příběh, který se však může stát, ale tím to nekončí. Vyřknutá kletba se občas plní a obzvlášť, když ji provází silný emoční náboj, jenže síly se kterými si není radno zahrávat se rády vracejí ke svému majiteli, který je vypustil.
Začalo to nevinně, v ložnici Jacqueline praskla žárovka a střepy ji poranili ruku. "Jistě zkrat", pomyslela si krátce ovdovělá Jacquelina. Jenže za pár dní vyhořel vysavač a příčinu neodhalil ani přivolaný opravář. Druhý den praskla další žárovka a Jacqueline si začala pomalu myslet, že její zesnulý manžel se vrátil, aby ji strašil. Přestěhovala se tedy jinam. Jenže zbytečně, televize se začala zapínat sama od sebe, rádio si ladilo samo stanice a zapínalo se a vypínalo dle své libovůle a mělo být hůř. Lidé v jejím okolí začali dostávat elektrické rány, jistě, "statická elektřina není nic nadpřirozeného" snažili se přivolaní odborníci zachránit zdravý rozum.
Jacqueline Priestman musela být hospitalizována a měla nařízenou speciální dietu a jeden doktor přišel s jednoduchým řešením, museli Jacqueline uzemnit drátem k zemi, aby kolem sebe nešířila obrovské výboje elektřiny. Po nějaké době ji pustili domu a zdálo se, že je vyléčená. Jenže stejné příznaky začala vykazovat její dcera… Přivolaní odborníci odstranili umělá vlákna z celého domu, včetně koberců, záclon a oblečení. Pak se situace uklidnila.
Podobné případy se udály a byly zaznamenány již dříve. Třeba v roce 1837 mladá žena po dobu pěti měsíců také rozdávala rány statickou elektřinou. Bylo to označeno jako "High Voltage Syndrome (HVS) syndrom vysokého napětí". V roce 1976 si zase zlomil ruku 12letý Vyvyan Jones z Bristolu a poté zjistil, že umí pouhým dotykem rozsvítit žárovku. Mandy Boardman dokázala během tří let zničit šest televizorů a šest vysavačů, přátelé se ji báli dotknout, kvůli obrovským ranám. Co přesně způsobuje akumulaci statické elektřiny v těchto extrémně vysokých napětích není známo.
Komentáře