Wilhelm Reich (1897-1957) byl synem bohatého haličského sedláka. V roce 1911 spáchala jeho matka sebevraždu, zjevně proto, že řekl svému otci o jejím poměru s učitelem. O tři roky později mu zemřel otec na tuberkulózu. V roce 1916 se přidal k rakouské armádě, viděl vojenské operace I. světové války a v roce 1918 se dostal do Vídně odkud se nemohl vrátit domů, protože Versaillská smlouva stanovila nové hranice. Přidal se k vídeňské Psychoanalytické společnosti a už v roce 1920 sám praktikoval psychoanalýzu, ačkoliv nebyl dostatečně vyškolen. Dospěl k závěru, že civilizace je založena na sexuální represi, která překáží lásce a štěstí. V roce 1927 vydal Wilhelm Reich knihu The Function of the Orgasm (Funkce orgasmu). Poté, co ho Freud odmítl analyzovat, přidal se k Rakouské komunistické společnosti, navštívil Rusko a v roce 1930 se přestěhoval do Berlína. Když vydal The Mass Psychology of Fascism (Masová psychologie fašismu) v roce 1933, byl téhož roku vyloučen z německé komunistické strany a v roce 1934 ho vyloučila Mezinárodní psychoanalytická asociace. Obě organizace shledaly, že jeho spojení marxismu a sexuální teorie je příliš horké na to, aby si s ním pálily ruce.
Poté, co byl Wilhelm Reich v obou organizacích odmítnut, rozvinul v sobě tento zkoušený muž mesiášské přesvědčení. Byl přesvědčen že se dostal "za intelektuální rámec současné struktury znaků a tím i za civilizaci posledních 5000 let". V roce 1938 se přestěhoval do USA, kde mu lukrativní terapeutická praxe umožnila založit Orgon Institute v Maine.
Rozdělil civilizované lidstvo do dvou skupin: na mechanisty a mystiky, přičemž příslušníci obou skupin, jak tvrdil, odmítají tělesný život. Tím jak věda tak náboženství odmítly uznat důležitost orgazmu pro sjednocení těla a duše. Tvrdil že jenom Kristus a Bruno předjímali jeho myšlenky a jeho vlastní "mučednictví" bylo svým způsobem předem určeno temperamentem. Měl za to, že nalezl základní podstatu energie a lásky a že izoloval životní energii ve formě bionů (částice bio-energie: čchi a prána). Nacházejí se ve dvou formách: biony mají hmotnost a životnost, ale orgony jsou pohyblivé bez hmotnosti a pulzující. Také existuje negativní, destruktivní a represivní forma orgonické energie (DOR). Říkal, že oblaka DOR vyluhují životní sílu a vytvářejí keatsovskou krajinu, ve které "žádní ptáci nezpívají". Smíchal metafyziku s vědou a vynalezl "rozmetač oblaků", který rozbíjel zlé DOR a také vyráběl "orgonické krabice". Tyto orgonické akumulátory měly velikost a tvar telefonní budky a byly vyrobeny ze střídajících se vrstev organických a anorganických materiálů. Nemocní umístění do budky měli být vyléčeni a měli načerpat novou energii.
V roce 1954 ignoroval Reich zákaz distribuce svých orgonických krabic, vydaný americkým Úřadem pro potraviny a léčiva (na základě toho, že tvrzení o jejich účincích byla lživá). Reich byl obviněn z pohrdání soudem a odsouzen na dva roky. Shledali ho paranoidním a poslali do nápravného ústavu v Lewisburgu, kde v šedesáti letech zemřel na nemoc srdce.
Někteří v něm vidí proroka a osvoboditele, umučeného cynickými vědeckými kruhy. Jiní ho odmítají jako šarlatána. V každém případě jeho práce v oboru psychoanalýzy byla velmi přínosná (i přesto, že je stále široce odmítána proto, že kontroverzně trval na prvenství orgazmu). Dnes jsou na jeho teoriích postaveny terapie Nového věku jako Rolfing a bioenergetika.
Orgonický výzkum však tolik oplýval nedostatkem rozlišení mezi subjektivním a objektivním vnímáním, že mohou být pominuty jako fantazie. Jestli taková energie skutečně existuje je jiná záležitost. Už v pozdějších letech jako antikomunista odmítal své dřívější trvání na úplné sexuální svobodě. Napsal: "
Jeho život se v mnoha směrech, v autokratickém odmítání autorit, v nevyřešeném konfliktu mezi mysticismem a vědou, v jeho putováních a nešťastném konci, podobá rekapitulaci tragických životů Bruna, Agrippy nebo Paracelsa.
Komentáře