KOESTLER, Arthur (1905-83) se narodil v Budapešti a vystudoval na univerzitě ve Vídni. Originální myslitel, který v mládí čelil komunismu, stal se novinářem a pracoval jako zahraniční korespondent pro různá britská a německá nakladatelství. Za španělské občanské války byl chycen fašisty a odsouzen k smrti. V knize Arrow in the Blue (Šíp v terči) popisuje, jak ubíjel čas ve vězení tím, že vyškraboval do zdi matematické vzorečky. Když se dostal ke klasickému Euclidovu důkazu, že neexistuje "větší primární číslo" upadl do náhlé mystické extáze. Dospěl k poznání, že Euclidus poznal nekonečnou pravdu při použití konečných prostředků, a vtom si uvědomil, že ho mohou zastřelit. Tato starost se mu zdála irelevantní. "No a co?" ptal se sám sebe, "A to je všechno? To není nic závažnějšího, čeho se obávat?"
Tenhle zážitek změnil celý jeho život. Na základě britských protestů byl propuštěn a usadil se v Británii. Později v eseji nazvané The Yogi and the Commissar (Jogín a komisař) argumentoval tím, že jsou dva psychologické typy: "komisař", který věří, že svět se mění působením ostatních lidí, a "jogín", který trvá na tom, že se člověk musí napřed změnit sám, aby mohl změnit svět. Pobyt ve vězení ho také inspiroval k novele Darkness at Noon (Tma v pravé poledne), která vyšla ve třiceti dvou jazycích a po publikaci Orwella v roce 1984 se stala druhou nejvlivnější politickou novelou celého období.
Vzdal se politiky a věnoval se popularizování vědy a estetiky v knihách jako The Act of Creation (Akt stvoření) a The Ghost in the Machine (Duch ve stroji). Objevila se v nich nejen jeho širokospektrální inteligence, ale také vzrůstající pesimimus ohledně budoucnosti lidstva. V knize The Case of the Midwife Toad (Případ žáby) zkoumal tragedii rakouského biologa Paula Kammerera, jenž se nechal dohnat k sebevraždě kvůli tomu, že dokazoval "kacířskou" lamarckovskou teorii o možnosti dědění získaných vlastností. V knize Janus (Janus bůh času) (1978) shrnul své názory:
- lidstvo je po technické stránce schizoidní, protože existují chyby v našem nervovém systému,
- náš hlavní problém jako druhu není v přehnané agresi, ale v přehnané snaze o zasvěcení a identifikaci se s místním skupinovým vědomím,
- naší nejsmrtelnější zbraní je jazyk - každý jazyk je soudržnou silou uvnitř skupiny, ale rozdělující mezi skupinami. Podal důkazy o tom, že většina lidí poslechne bez otázek autoritu, i když rozkaz bude v rozporu s morálkou a způsobí stres. Pokládal za základní problém, abychom se naučili usmiřovat city a rozum, "kterážto fenomena jsou na štíru v celé schizoidní historii lidstva".
Později onemocněl Parkinsonovou nemocí a začal se zabývat psychologickým výzkumem. V knize Roots of Coincidence (Kořeny shody okolností) podal přehled o práci Kammerera a Junga týkající se synchronicity. Po jeho smrti sebevraždou v roce 1983 se přišlo na to, že založil Koestlerovu nadaci, aby podnítil další výzkumy v oblasti parapsychologie. Doktorantský studijní program byl potom založen na edinburghské univerzitě ve Skotsku.
Komentáře