Indický epos Mahábharáta a také mnoho dalších textů z puránského období (zhruba 400 n. 1.) se zmiňují o kosmickém cyklu čtyř světových věků obnášejících 12 000 "božských let" a každý božský rok čítá 360 "lidských roků", což dohromady představuje 4 320 000 let. Naše současná etapa se rovná jedné desetině této sumy a je považována za poslední a nejhorší. Nazývá se kali yuga, "věk železný" (následující věky budou: zlatý - krita yuga, stříbrný - treta yuga a bronzový dvapara yuga) V hinduistické a buddhistické mytologii kali yuga znamená konečnou degeneraci lidské rasy končící až oheň, sucho a hlad zničí svět bez víry. V úplném závěru mohutné plameny zničí nejen lidstvo, ale celý známý vesmír, a ponechají jen Brahmu - nestvořené, neukázané prázdno, z něhož povstane nové tvoření vyúsťující ve zlatý věk.
Vydělíme-li 25 920 let, což je "velký" nebo "platónský" rok, během něhož nastává precese bodů rovnodennosti zpět k počátečnímu bodu, dostaneme sumu 432. Pradávné indické výpočty nebyly libovolné, ačkoliv rozsah uvažovaného času je ohromný. K těm, kteří se rovněž šťastně vyžívali v manipulaci s ohromnými čísly byli Mayové, Chaldejci a moderní fyzikové.
Komentáře