Vaccinium myrtiilus, Heidelbeere, lidově černá jahoda, černice, borůvnice, brusnice, čičoretka, myríové jahůdky, roste po celé Evropě v jehličnatých lesích, na vřesovištích, rašelině a v písčité půdě. Brusnice Borůvka je větevnatý keřík (asi 25 cm) s krátce řapíkatými listy 1-2 cm dlouhými a světle zelenými květy. Kalich je Szubý, s terčem, do něhož je vrostlá baňkovitá, lehko opadavá nazelenalá koruna. Tyčinek je většinou 8. Semeník je podkvětý, vybíhající ve čnělku přečnívající tyčinky. Plod borůvky je bobule velká jako hrách, černá, vroubená na vrchu okrajem kališním. Je nakysle sladké chuti, lehce přitrpklé. Rostlina je bez zápachu a se svíravou chutí.
Sběr listů je od června do srpna. Plody borůvek se sbírají v červenci až srpnu a suší se umělým teplem v sušičkách. Listy se suší ihned a rychle po sběru.
Borůvka skýtá cenný svrašťující lék (na průjmy), protidiabetický (snižuje obsah cukru v krvi), účinkuje protizánětlivě, desinfekčně a hojivě.
Odvar z listí nebo sušených borůvek se užívá vnitřně při cukrovce. V klystýru se doporučuje při katarhu střev, zejména v dolní části střeva tlustého. Vinný nálev se připraví tak, že se dá 2-8 hrstí sušených borůvek do sklenice vína (nebo silnější kořalky) a nechá se delší dobu stát. Užívá se v teplé vodě po lžících při průjmech.
Šťáva, vytlačená z listí, se osvědčila jako kloktadlo při hnisavých zánětech úst, prášek z kořene slouží jako zásyp na hnisavé rány a vředy. Náplast z borůvkového listí, přikládaná s růžovým olejem, hojí otekliny.
Borůvky jsou dobrým a zdravým pokrmem. Užívalo se jich také k výrobě modré barvy, barvení plátna na modro, k barvení vína na červeno. Plátno se obarví tím způsobem, že k hrnci černých jahod se přidá šálek vinného octa, něco utlučeného kamence a zelené skalice. Po svaření se směs schladí a do tekutiny se ponoří plátno, které se pak na vzduchu vysuší a vypere ve studené vodě
Komentáře