Káva

Až si vás příště začnou vaši skeptičtí kamarádi dobírat, že užíváte léčivé byliny, zkuste se jich zeptat: "Pijete kávu?"

Ve skutečnosti je káva jedním z nejčastěji užívaných nálevů z léčivých rostlin. Průměrný Američan totiž vypije kolem 106 litrů kávy za rok, což odpovídá přibližně 4,5 kilogramům kávových bobů.

Káva má mnohem více účinků než jen probuzení po ránu. Pomáhá léčit nachlazení, chřipku, alergie a astma. Zlepšuje atletické výkony. Pomáhá předcházet vzniku ledvinových kamenů a únavě spojené s překročením většího počtu časových pásem při cestování letadlem. Přináší úlevu od bolesti a potlačuje deprese, čímž může snížit i počet případných sebevražd. U některých opravdu obézních osob je pomocným prostředkem ke snížení nadváhy.

Na druhé straně má káva silné vedlejší účinky. Její účinná látka kofein, patří mezi návykové drogy. Po čase si lidé pravidelně užívající kávu vypěstují návyk, a pokud ji pak přestanou najednou pít, mohou se u nich a dostavit abstinenční příznaky.

Kofein byl často mylně pokládán za původce mnoha jiných zdravotních problémů. Ironií zůstává, že většina hlavních vedlejších účinků kofeinu snížená plodnost u žen a zvýšené riziko vzniku osteoporózy (řídnutí kostí) ve skutečnosti není širší veřejnosti příliš známa.

Kofein s sebou rozhodně přináší zdravotní rizika, jako každá jiná droga. Odborníci se přesto shodují, že pití jednoho nebo dvou šálků kávy denně zůstává pro většinu lidí bezpečné.

Historie

Naše slovo káva pochází z názvu jedné lokality v Etiopii, Caffa, kde byly objeveny první kávové boby. Archeologické výzkumy dokazují, že obyvatelé východní Afriky měli stimulační účinky kávy ve velké oblibě. Před bojem, namáhavým lovem a dalšími činnostmi vyžadujícími pohotovost, sílu a odolnost jedli domorodci zralé červené peckovice (správný botanický název plodu kávovníku).

Nápoj dnes nazývaný kávou se začal připravovat až kolem roku 1 000 po Kr, kdy Arabové začali pražit a drtit kávové boby a pít z toho připravený horký nápoj, stejně jako to dnes děláme i my. Ve stejné době zaznamenal známý arabský lékař Avicenna první lékařský popis povzbujících účinků kávy.

Ačkoliv se dnes káva těší veliké oblibě, získávala si svou celosvětovou přízeň poměrně pomalu. Po celých 500 let zůstala známá pouze v zemích Středního Východu. Roku 1517 sultán Selim I. přivezl kávu do Konstantinopole (dnešní Istanbul). Přibližně ve stejné době byla káva přivezena obchodníky s kořením do Itálie. V průběhu dalších 100 let se rozšířila po celé Evropě.

Na Oxfordské univerzitě byla otevřena první kavárna roku 1650. Velmi připomínala jiné přechodné kavárny své doby - místo, kde si lidé mohli pochutnat na kávě, popovídat si, něco přečíst nebo napsat. Kavárny se rychle rozšířily i po Londýně zde se brzy staly ohniskem politických diskusí a předmětem rozkolu. Roku 1675 poručil král Karel II. všechny kavárny v Londýně zavřít, protože podle něho přispívaly ke vzpourám.

Roku 1696 káva dorazila do New Yorku - bylo to o 30 let dříve než do Brazílie, která je dnes jedním z největších vývozců na světě.

Až do 17. století zásobovali celý svět kávou Arabové, často ji vyváželi na lodích z přístavu Mocha (odtud pochází oblíbený název kávy, moka) Poté, co dovezli Holanďané tuto rostlinu na Jávu, stal se synonymem pro slovo káva i tento ostrov.

Roku 1732 složil Bach na oslavu tohoto nápoje "Kantátu Káva", přestože se mnozí obávali, že by tento nový nápoj mohl ohrozit tradiční německý nápoj - pivo. Když káva v Německu zdomácněla, obnovila se stará obliba piva se stejnou intenzitou, jako tomu bylo dříve. Roku 1777 vydal pruský vládce Bedřich veliký prohlášení oznamující, že káva je lepší než pivo.

Roku 1904 vynalezl Fernando Illy z Itálie přístroj na výrobu espresa. Roku 1910 představil farmaceutický výrobce Merck světu kávu zbavenou kofeinu. A roku 1938 uvedla firma Nestlé do výroby rozpustnou kávu Nescafé, které zůstává dodneška nejoblíbenější značkou rozpustné kávy.

Káva byla vždy spíše oblíbeným nápojem než léčivou rostlinou, ale evropští bylináři věřili, že by její stimulační účinek mohl pomoci při odvykání od závislosti na opiu a alkoholu.

Američtí eklektici 19. století, předchůdci dnešních přírodních léčitelů, ve své učebnici King's American Dispensatory (1898) předepisují kávu jako "vhodný povzbuzující prostředek... který často dokáže potlačit uspávací (sedativní) vliv opia, morfinu a alkoholu". Dále ji doporučovali k léčbě astmatu, zácpy, menstruačních bolestí a městnavého srdečního selhání.

Eklektici si také dobře povšimli vedlejších účinků kávy. Ve jmenované učebnici se píše: "Pokud je užívána příliš často, způsobuje podrážděnost, třes, zmatenost, zvonění v uších a poruchy střevní činnosti. Na druhé straně, pokud si někdo již zvykl pít kávu v rozumných dávkách pravidelně, dostaví se u něj po náhlém přerušení migréna."

Lidoví léčitelé podávali kávu při léčbě astmatu, horečky, bolesti hlavy, nachlazení a chřipky. Jen nemnoho současných bylinářů však používá kávu jako léčivou bylinu. Je to škoda, uvážíme-li kolik lidí ji užívá.

Léčebné využití

Kofein, povzbuzující látka obsažená v kávě (ale i v čaji, kakau, čokoládě, kole, maté a guaraně), tvoří součást mnoha léků proti nachlazení, chřipce, ospalosti a menstruačním potížím. Tyto způsoby užití souhlasí s tradičním využitím kávy v tradiční bylinné léčbě.

Množství kofeinu v kávě záleží na způsobu její přípravy. Šálek rozpustné kávy obsahuje přibližně 65 mg kofeinu, překapávaná káva má 100 až 150 mg kofeinu a espreso dokonce 350 mg kofeinu.

Káva se stala samozřejmou součástí naší společnosti a zřídkakdy si uvědomujeme, že jde o návykovou látku. Lidé pijící kávu pravidelně si na ni zvyknou a k dosažení povzbuzujícího účinku pak musí dávku zvyšovat. Pokud se musí kávy na nějakou dobu zříci, objeví se u nich často abstinenční syndromy, projevující se bolesti hlavy a zácpou.

V médiích se občas objeví poplašné zprávy o škodlivých účincích kávy ale mnoho z nich již bylo vědeckými studiemi vyvráceno; o zdraví prospěšných účincích kávy se naopak téměř nemluví.

Únava a netečnost: každý bude jistě souhlasit s tvrzením, že káva je silný povzbuzující prostředek. Řidiči překonávající dlouhé vzdálenosti pijí často kávu, aby neusnuli za volantem. Káva také ruší sedativní účinek antihistaminů - zejména proto je kofein přidáván do mnoha přípravků proti nachlazení. Nicméně káva nedokáže pomoci opilému člověku vytřízlivět.

Zvýšený sportovní výkon: pro všechny sportovce: Káva zvyšuje fyzický výkon a vytrvalost. To dokázali britští vědci při pokusu na 18 běžcích, kteří devět dní běhali kilometr a půl denně, přičemž jim byly podávány jeden nebo dva hrníčky klasické kávy nebo kávy bez kofeinu. Kofein zrychlil jejich čas v průměru o 4,2 sekundy.

V jiném pokusu nechali výzkumníci dálkové běžce běhat tak dlouho, dokud nebyli úplně fyzicky vyčerpaní. Po několika dnech si to běžci zopakovali a po hodinovém odpočinku jim bylo podáno 5 šálků kávy. S kofeinem v těle se jejich elán zvýšil o 44 procent v běžeckém testu a o 51 procent v testu cyklistickém.

Mezinárodní olympijská komise stanovila na množství kofeinu limit. Povolená maximální hodnota kofeinu je 12 mikrogramů na jeden miligram moči. K dosažení limitní hodnoty by musel atlet před závodem vypít 5 šálků kávy během 3 hodin.

Abyste mohli ocenit zvýšení výkonu způsobené kofeinem, musíte přijmout této látky více, než užíváte obvykle. Osobě, která neužívá žádné kofeinové přípravky, by stačil jeden nebo dva šálky kávy, ale sportovec zvyklý na jeden šálek denně by musel vypít 2 až 3 šálky, než by na něm byl účinek kávy patrný.

Nachlazeni, chřipka a alergie: kofein je látka snižující překrvení. Jako taková může být využita k léčbě onemocnění způsobujících otoky, jako je například nachlazení, chřipka nebo alergie.

Astma: před několika lety obdrželi farmakologové ze Severní Karolíny Joe a Terry Graedonovi, kteří napsali knihu Lidová lékárna (The People's Pharmac), dopis od ženy, jež se právě vrátila ze svatební cesty. Při svém pobytu na Havaji začala sípat. Chtěla použít svůj inhalátor, ale nemohla ho nikde najít. Její dýchání se zhoršovalo, začala panikařit a prohrabávat všechna zavazadla. Ve vzrušení ze svatby a svatební cesty si zapomněla inhalátor přibalit.

Nejprve si představovala, jak bude jejich svatební cesta zkažená, až jí odvezou na pohotovost.Pak si však vzpomněla na úryvek z knihy Lidová lékárna - o tom, že kofein má podobné složení jako některé přípravky proti astmatu. Jedna špetka kávy by podle autorů měla astmatický záchvat zastavit. Káva patří totiž mezi bronchodilatační látky, což znamená, že dokáže rozšířit zúžené průduškové cesty a usnadnit tak dýchání.

Novomanželka si ihned pospíšila do hotelové restaurace, kde rychle po sobě vypila 3 šálky kávy. Během několika minut se její dýchání zlepšilo. Bratrům Graedonovým pak v dopise děkovala za záchranu své svatební cesty.

Uvedený zážitek není ve skutečnosti ničím výjimečným. Výzkum zahrnující 70 000 italských domácností potvrdil, že pravidelná konzumace snižuje riziko astmatických záchvatů.

Bolest: pokud si k aspirinu nebo ibuprofenu dáte malé množství kofeinu - 60 miligramů, tj. množství obsažené v 1 šálku rozpustné kávy, ¹/₂ šálku překapávané kávy, jednom hrníčku silného čaje nebo ve 3 decilitrech koly - vaše bolest ustoupí rychleji a na delší dobu. Kofein sice není skutečným lékem proti bolesti, ale je to mírné antidepresivum.

Bolest a nálada spolu souvisí. Když máte dobrou náladu, cítíte bolest méně, ale při depresivní náladě je tomu naopak. Odborníci věří, že je to právě schopnost kávy zvednout náladu, která zvyšuje účinek léků proti bolesti, mezi něž patří například aspirin a ibuprofen.

Až vás příště bude bolet hlava, nebo cokoli jiného, co vás přinutí vzít si aspirin nebo ibuprofen, zapijte je kofeinovým nápojem. Také si můžete rovnou dát Excedrin, směs aspirinu a kofeinu.

Prevence sebevražd: zlepšení nálady po požití kofeinu se zdá být důvodem, proč je u lidí pravidelně popíjejících kávu nižší riziko páchání sebevražd. Přes 20 let sledovali harvardští vědci jídelníček, způsob života a zdravotní stav u 85 000 zdravotních sester (Výzkum zdravotního stavu zdravotních sester - Nurses' Health Study). Ze získaných informací vyplývá, že u žen nepijících kávu je počet sebevražd vyšší než u těch, které pijí 2 až 3 šálky denně.

Ledvinové kameny: ledvinové kameny způsobují nesnesitelnou bolest v oblasti pod křížem a ve slabinách. Klasická prevence spočívá v pití velkého množství vody, aby se zředila moč, a tím snížilo riziko vzniku kamenů. Výzkum zdravotního stavu zdravotních sester však prokázal, že pokud pijete denně jednu sklenici vody, snižuje se možnost vzniku ledvinových kamenů o 2 procenta, zatímco jeden či dva šálky kávy denně snižují toto riziko o 10 procent. (Čaj, který také obsahuje kofein, snižuje uvedené riziko o 8 procent.)

Žlučníkové kameny: jsou poměrně častým zdravotním problémem, který donutí mnoho lidí nechat se hospitalizovat. Harvardští výzkumníci pozorovali 46 008 mužů, u nichž tato indikace nebyla na počátku studie nalezena. Během osmi let byly u 1 081 mužů zjištěny žlučníkové kameny. Při porovnávání lidí pijících kávu a lidí, kteří tomuto zvyku neholdují, se zjistilo, že u těch, kteří užívali 2 až 3 šálky denně, byla tato indikace zjištěna o 40 procent méně často. Pití menšího množství kávy také ukázalo jistý preventivní účinek.

Menstruační potíže: bylo zjištěno, že káva působí proti silnému menstruačnímu krvácení, které nejen, že je nepohodlné, ale dokonce přispívá ke vzniku anémie (chudokrevnosti) způsobené nedostatkem železa. Výzkum zahrnující 403 zdravých žen před klimakteriem sledoval složení jejich jídla, stylu života a zdravotního stavu. U žen pijících dva šálky kávy (300 mg) nebo více bylo v porovnání s ženami nepijícími žádnou kávu zjištěno, že jejich menstruace jen výjimečně trvá déle než 8 dní.

Kofein je vazokonstrikční látka, tzn. látka cévy zužující, jejímuž účinku podléhají i cévy v děloze. Díky tomu má vliv na zmenšení menstruačního krvácení.

Posunutí biologických hodin: uvedené vzniká při překročení většího množství časových pásem v krátké době a často souvisí s cestováním letadlem na velké vzdálenosti. Bývá doprovázeno potížemi, například dezorientací, nespavostí a únavou. Doporučuje se pití kávy ráno, když cestujete na západ a pití kávy večer, pokud cestujete na východ.

Nadváha: kofein v kávě zvyšuje látkovou výměnu, tj. rychlost, jakou spaluje tělo kalorie. S rostoucí látkovou výměnou se snižuje hromadění tuků a roste možnost, že by tělo mohlo snížit případnou nadváhu.

Pod lékařským dohledem bylo u velmi obézních lidí zjištěno,že nahrazením nízkokalorické diety a cvičení kávou a dalšími stimulačními prostředky bylo dosaženo lepších výsledků - rozdíl nebyl nijak vysoký, ale potvrdila se účinnost kávy při snižování nadváhy.

Bohužel, vedlejší účinky kávy mohou být dosti obtížné. Viditelně podporuje snížení hmotnosti jen u lidí skutečně obézních, což jsou lidé mající nadváhu alespoň o 20 procent vyšší, než je jejich doporučená hmotnost. Pokud potřebujete shodit pouze 2 až 5 kg, káva s největší pravděpodobností účinkovat nebude.

Recepty a doporučení

Káva má bohatou, příjemně hořkou chuť. Rostoucí zájem o kávové výrobky bez kofeinu dokazuje, že samotná chuť je pro mnoho lidí dostatečným důvodem, aby kávu pili pravidelně.

Klasická káva vám však ještě jako přídavek dodává povzbuzující účinek, zvyšuje energii, snižuje překrvení, působí antidepresivně, je prevencí proti únavě spojené s překročením časových pásem, proti ledvinovým kamenům a pomáhá při redukčních dietách.

K přípravě nálevu - což je ve skutečnosti normální šálek kávy - vezměte 1 vrchovatou kávovou lžičku mleté kávy na hrníček vroucí vody a postupujte tak, jak jste zvyklí. Nebo si pořiďte rozpustnou kávu a postupujte podle návodu uvedeného na obalu. Doporučená denní dávka jsou 3 šálky.

Pochutiny ochucené kávou (zmrzlina, jogurt) také obsahují jisté množství kofeinu. Pokud si je pravidelně, počítejte s tím, že zvyšují vaší navyklou hladinu kofeinu.

Kávu nepodávejte dětem mladším dvou let. U starších dětí a lidí na 65 let začněte s nižšími dávkami, které můžete podle potřeby zvyšovat.

Bezpečnost a rizika

Káva patří mezi klasické návykové látky a má takovou škálu vedlejších účinků, že je toto v minulosti zveřejněné tvrzení zcela na místě: "Pokud by káva byla nově objeveným lékem, měl by její výrobce zcela jistě potíže dostat oprávnění k výrobě a prodeji. A pokud by se ji podařilo patentovat, určitě by byla k dostání pouze na předpis."

Jestliže pijete kávu pravidelně, patrně jste si všimli, že po požití většího množství kávy, než na které jste normálně zvyklí, začnete být nervózní, podráždění a máte potíže usnout. Pokud se vám zdá, že po kávě snadno vybouchnete, měli byste se zamyslet nad snížením dávky nebo náhradou klasického nápoje za nápoj bez kofeinu. Stejně by tomu mělo být i v případě, když nespíte tak tvrdě, jak byste si přáli. Další možnost je pít kávu s kofeinem pouze po ránu a zbytek dne již jen kávu bez kofeinu.

Reakce jednotlivců jsou různé, ale kdybyste pili delší dobu větší množství kávy - například 8 nebo více šálků denně - může dojít k předávkování kofeinem, což je stav velmi podobný úzkostné neuróze. Mezi symptomy patří: nervozita, podrážděnost, chronické svalové napětí, nespavost, srdeční palpitace, průjem, pálení záhy a podrážděný žaludek. Často se stane, že u osob, které překračují množství přijímaného kofeinu po delší dobu, bývá omylem stanovena diagnóza úzkostné neurózy jak uvedl psychiatrický časopis American Journal of Psychiatry.

Pravidelným užíváním kofeinu navíc vzniká tolerance, to znamená, že po čase budete potřebovat více kávy, pokud budete chtít pocítit její povzbuzující účinek. Když na kávu zvyklý člověk najednou svůj zvyk přeruší, objeví se u něho abstinenční příznaky: bolest hlavy, která mu trvat několik dní, často spojená s leností a zácpou.

Pokud se chcete svého návyku zbavit nebo přejít na kávu bez kofeinu, učiňte tak postupně, abyste snížili možnost vzniku uvedených abstinenčních příznaků. Můžete například po několik týdnů pít slabší kávu, míchat normální kávu s přípravkem bez kofeinu nebo si dát během dne méně šálků kávy.

Káva také zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv. Lidé se žaludečními vředy nebo dlouhotrvajícími zažívacími potížemi by si měli kávu dopřávat jen výjimečně, pokud vůbec. Tři šálky překapávané kávy vám mohou zvýšit krevní tlak až o 15 procent. Pokud tedy máte krevní tlak vysoký, což je rizikový faktor vzniku onemocnění srdce nebo mrtvice, poraďte se o užívání kávy se svým lékařem.

Může vám káva ublížit?

Káva je obviňována ze zvyšování rizika vzniku některých nemocí, kam patří třeba onemocnění srdce, rakovina, vrozené vady a hyperaktivita u dětí. Nejnovější výzkumy uvedené skutečnosti potvrzují.

Vysoký krevní tlak: jak již bylo uvedeno, kofein je vazokonstrikční (cévy zužujíc) látka, což v praxi znamená, že zvyšuje krevní tlak. U lidí dávajících si kávu poprvé dojde ke značnému zvýšení; mnoho výzkumů dokázalo, že u lidí s normálním tlakem se jeho zvýšené hodnoty brzy zase vrátí k normálu.

Pokud je váš krevní tlak normální, mírným užíváním kofeinu se váš tlak nezvýší. Jestliže však užíváte na vysoký krevní tlak léky, měli byste se o pití kávy poradit se svým lékařem.

Vysoký cholesterol: před několika lety zjistila skandinávská studie sledující 38 500 dospělých lidí po dobu 3 let, že s rostoucí konzumací kávy se zvyšuje i hladina cholesterolu, a tím i riziko srdečního infarktu. V porovnání s lidmi, kteří kávu nepili, měli lidé konzumující 9 šálků kávy denně přibližně třikrát vyšší šanci dostat infarkt. Přestože jen velmi málo lidí pije denně 9 šálků kávy, vědce vyděsilo, že s každým dalším šálkem denně se uvedené riziko dále zvyšuje.

Dnes je tato obava mnohem menší. Vědci ve svém výzkumu pokračovali 12 let a závislost mezi konzumací kávy a rizikem srdečního infarktu se rapidně snížila. Závěrečný výrok zněl, že u lidí pijících 9 šálků kávy denně je riziko výskytu infarktu jen 1,3krát vyšší než u osob, kteří kávu nepijí. Tento rozdíl je statisticky téměř nevýznamný. U lidí konzumujících pouze jeden až dva šálky kávy denně se zmíněné riziko téměř neprojeví.

Co se změnilo? Ve Skandinávii se dává všeobecně přednost pití turecké kávy, z níž se uvolňují látky zvyšující cholesterol, a v důsledku toho se zvyšuje i srdečního infarktu. Později se ve Skandinávii postupně přešlo na pití kávy překapávané - při této přípravě kávy jsou škodlivé látky přefiltrovány. Rozpustná káva tyto látky také neobsahuje.

Překapávaná a rozpustná káva se těší stále větší oblibě. Výše zmíněná studie Zdraví zdravotních sester nezjistila v souvislosti s konzumací kávy žádné zvýšené riziko srdečního infarktu.

V nedávné době zjistili švédští vědci, že káva zvyšuje hladiny homocysteinů krvi, což je další rizikový faktor spolupůsobící na vznik srdečních onemocnění. Zvýšení však bylo malé a výzkumníci se shodli, že jeden nebo dva šálky kávy denně nejsou nebezpečné.

Rakovina: v mnoha různých výzkumech byla káva uváděna do souvislosti s rakovinou prsů, močového měchýře, vaječníků, slinivky břišní a předstojné žlázy (prostaty). Většina závěrů pak byla znovu přezkoumána a vyvrácena. Výzkumníci uvádějící, že káva způsobuje rakovinu močového měchýře, později sami dokázali mylnost svého tvrzení na dalších pokusech.

V tuto chvíli neexistuje žádný důvod domnívat se, že jeden až dva šálky kávy denně mají na případný vznik rakoviny statisticky významný vliv, ale tato možnost tu stále je, neboť pražení dává vzniknout rakovinotvorným látkám.

Vrozené vady: výzkumy prováděné na začátku 80. let 20. století ukázaly, že zvířata krmená velmi vysokými dávkami kofeinu rodila mláďata s vyšším procentem vrozených vad. Avšak žádný výzkum na lidech neprokázal, že by 1 až 2 šálky kávy denně měly nějaký podobný vliv. Přesto by si těhotné ženy měly hlídat množství vypité kávy, popřípadě si pití kávy po dobu těhotenství odříci. Je zajímavé, že mnoho žen těhotenství chuť na kávu ztratí.

Hyperaktivita u děti: kofein je bezesporu látka povzbuzující, ale není důvod se domnívat, že by způsoboval hyperaktivitu. Naopak, mnoho látek, například metylfenidat (Ritalin), se často užívá při léčbě podobných potíží. Zatím nebyl zjištěn vlastní mechanizmus, ale stimulační látky často hyperaktivní děti uklidňují.

V Chicagu bylo provedeno 12 studií o vlivu kofeinu na chování dětí. Žádná studie zvýšenou hyperaktivitu nezjistila, několik studií naopak u kofeinu prokázalo uklidňující vliv.

Káva a ženy

Přes všechny senzace týkající se vedlejších efektů kofeinu se média pozapomněla zmínit o skutečném nebezpečí týkajícím se žen konzumujících kofein.

Poškozená plodnost: v desetileté studii provedené výzkumníky Johns Hopkins University School of Medicine bylo sledováno 1 430 matek, jejich strava a způsob života, včetně konzumace kávy. V té době došlo v 2 501 případech k otěhotnění. Čím více pily ženy kávu, tím déle jim trvalo, než otěhotněly. Zvyk pít 3 šálky kávy denně snížil plodnost o 26 procent.

Pokud chcete počít dítě, omezte konzumaci kávy na jeden šálek denně nebo pijte kávu bez kofeinu. Nikdy však neužívejte kávu jako antikoncepční prostředek! Ani v opravdu vysokých dávkách není káva v tomto směru příliš spolehlivá.

Řídnutí kostí: kofein vyplavuje z kostí vápník. Výzkumy potvrdily, že čím víc šálků kávy ženy vypijí, tím více ho vyloučí močí. Tomu se dá do jisté míry zabránit, když se do kávy přidá mléko, popřípadě pitím druhů kávy, které mléko již obsahují, například cappuccino. Ženy pijící více šálků kávy denně by se měly postarat o zvýšený přísun vápníku.

Zvýšené riziko fibrocystického onemocnění prsu: několik studií našlo spojení mezi kávou a bolestivými nekarcinogenními bulkami v prsech zvanými fibrocysty, častou, nepříjemnou nemocí. Ženy s touto indikací by měly přestat konzumovat potraviny obsahující kofein - kávu, čaj, kakao & čokoládu, kolu a další podobné nápoje a léky - ,aby se mohly přesvědčit, zda jim to pomůže.

Zvýšené riziko vzniku premenstruačního syndromu (PMS): jedna vědecká studie při porovnávání žen nepijících tureckou kávu a žen pijících 2 až 4 šálky kávy denně zjistila, že kofein riziko vzniku PMS zvyšuje až pětinásobně. Pokud vás sužuje PMS, zkuste snížit přísun kofeinu nebo přejít na kávu bez kofeinu.

Zvýšené riziko inkontinence (neschopnosti udržet moč) způsobené stresem: káva přispívá k inkontinenci způsobené stresem, při níž je únik moči spojen se zakašláním, smíchem nebo kýchnutím. Káva doposud neobjasněným mechanizmem oslabuje svaly držící močovou trubici (uretru) zavřenou.

Výzkumníci z Brown University sledovali 259 žen s různými typy inkontinence moči. Ženy konzumující 5 šálků kávy denně měly v poronání s ženami, které kávu nepily nebo ji pily jen v malém množství, 2,5krát vyšší riziko vzniku inkontinence způsobené stresem.

Vzhledem k všeobecné oblíbenosti kávy je vcelku logické, že se budou i nadále objevovat přehnané zprávy o prospěšnosti i škodlivosti kávy. Všechny instituce zabývající se lidským zdravím se však shodnou na praktické neškodnosti kávy, jestliže je konzumována zdravými jedinci v dávce nepřesahující jeden až dva šálky kávy denně. Při konzumaci vyššího počtu šálků kávy rostou i zdravotní rizika.

Rozumné využití

Pro dospělé s výjimkou těhotných a kojících žen, lidí se zažívacími potížemi, vysokým tlakem, úzkostí, sníženou plodností nebo řídnutím kostí a lidí užívajících jiné léky obsahující kofein - je káva považována za zdraví neškodnou, když se pije v množství do dvou šálků turecké kávy den.

Léčivé dávky kávy byste měli užívat vždy až po poradě se svým lékařem. Pokud se během užívání dostaví nespavost, nevolnost od žaludku, úzkostlivost nebo jakýkoli jiný výše zmiňovaný problém, snižte dávkování nebo kávu přestaňte pít úplně. Jestliže si všimnete nežádoucích vedlejších účinků nebo se vaše zdravotní potíže viditelně nezlepší do 2 týdnů, uvědomte svého lékaře.

Informace o pěstování

Kávovníky jsou dnes pěstovány ve všech tropických oblastech světa Jde o keř nebo malý, stále zelený strom původem z tropické Afriky, s krátce řapíkatými vstřícnými listy, které jsou na okraji často zvlněné. Karmínově červené plody obsahují dvě zelená semena (boby). Ta se očistí od oplodí a praží se, až získají tmavě hnědou, lesklou barvu známou po celém světě.

Kávovník arabský (C. arabica) tvoří většinu světové produkce. V mnohem menší míře je zastoupena C. liberica pocházející z Libérie a C. canephora z Konga.

Kávovník lze pěstovat pro dekoraci, pokud splníte jeho požadavky na slunné stanoviště s vyšší vlhkostí vzduchu s teplotami v průběhu roku neklesajícími pod 15 °C. Rostlina potřebuje hodně slunce, vlhký vzduch i půdu, propustnou půdu a pravidelný přísun živin.

Dále je možné si koupit rostlinku kávovníku jako pokojový keřík. Opět vyžaduje hodně slunce a vysokou vlhkost vzduchu. Dobře se kávovníku daří ve sklenících, ale nesnáší ústřední topení, které značně vysušuje vzduch. Na přesnější informace se zeptejte v květinářství.