Deprecated: strtotime(): Passing null to parameter #1 ($datetime) of type string is deprecated in /data/web/virtuals/120399/virtual/www/domains/chi.cz/a/aClanek.php on line 336

Ženšen

0
Ženšen
čeleď: aralkovité (Aralaceae)
mezi další druhy této čeledi patří: břečtan
Vědecký název: Panax ginseng (všehoj ženšenový - Čína, Korea, Japonsko), Panax quinquefolius (v. pětilistý - Severní Amerika: USA a Kanada), Eleutherococcus senticosus (Sibiř)
Jiné názvy: všehoj léčivý, všehoj americký, jen šen, lidský kořen, kořen nesmrtelnosti
Užívané části: kořeny

MENU

Ženšen je zázračný i záhadný zároveň. Kořen této nenáročné, břečtanu podobné liány se užíval v léčitelství od nepaměti, je zmiňován ve více než 1500 knihách a odborných publikacích, přesto se o jeho účincích vedou nekonečné debaty.

Jeho zastánci nazývají ženšen tím nejlepším tonikem, což je vlastně čínský lékařský termín pro celkový životabudič. Tvrdí, že rostlina posiluje zdraví, imunitní systém, sportovní výkony a funkci ledvin. Dále léčí vysoký krevní tlak, cukrovku, rakovinu, rozedmu, impotenci, nízký počet spermií, ztrátu chuti a s největší pravděpodobností i onemocnění srdce.

Odpůrci naopak tvrdí, že rostlina vlastně nemá žádný skutečný účinek na zdraví, až na potenciálně nebezpečné "vedlejší příznaky ženšenu". Ani současným vědeckým výzkumům se nepodařilo tuto rozepři vyřešit.

Historie

Označení ženšen se dnes používá vlastně pro tři různé rostliny: čínský (korejský nebo japonský) všehoj (Panax ginseng), americký všehoj (P guinquefolius) a sibiřskou rostlinu s podobnými účinky (Eleutherococcus senticosus). Přičemž sibiřský ženšen vlastně ani není opravdový ženšen, ale obsahuje podobné látky a studie prokázaly, že má i podobné účinky. Proto se všechny tři druhy prodávají pod názvem žensen a na Západě se jejich užití vlastně ani nemění (čínští lékaři mezi nimi přesto dělají jisté rozdíly).

Rostliny mají masitý rozvětvený kořen. Když použijete svou představivost, některé z jeho tvarů připomínají lidské tělo, na kterém jsou patrné končetiny - ruce a nohy. Staří Čiňané proto ženšen nazývali lidský kořen, neboli jen šen, z čehož se postupně vyvinul celosvětově užívaný název "ženšen".

V prvním velkém atlase léčivých rostlin Šen-nung pen-cchao-ťing (Klasické léčivé rostliny Šen-nungovy) - údajně sepsaném mytickým moudrým mužem a císařem v jedné osobě Šen-nungem kolem roku 3 000 před Kristem - byl ženšen jednou z hlavních položek. Šen-nung jej doporučoval na "projasnění mysli a posílení moudrosti" a dodával, že "dlouhodobé užívání vede k dlouhověkosti".

Ženšen

Podle teorie znaků, která věřila, že léčivé vlastnosti rostliny souvisejí s jejím vzhledem, ale neměla v Číně tak rozsáhlý dopad jako v Evropě, se na základě tvaru kořene ženšenu věřilo, že rostlina posiluje celé tělo, a to zejména u starších lidí. Byl často užíván na nemoci objevující se ve stáří, a to na letargii, impotenci, artritidu, senilitu, klimakterické potíže a ztrátu sexuální touhy. Obyvatelé Číny, Koreje a Japonska dodnes považují ženšen za nejlepší tonikum. Název "kořen nesmrtelnosti" je však opravdu nadsazený.

Již v dávných dobách se roznesla pověst ženšenu a bezohledný sběr velmi snížil jeho přirozený výskyt. Čínský ženšen se stal velmi vzácným; jeho cena dokonce převážila cenu zlata. Podvodní obchodníci prodávali jiné kořeny, které vydávali za ženšen (falšování zůstává problémem i dnes).

Na rozdíl od jiných asijských rostlin, které se staly na Západě velmi oblíbené např. zázvor a skořice, zůstal ženšen v Evropě neznámý až do 18. století, kdy místní misionáři seznámili evropské botaniky s pověstí ženšenu. Evropané se pověsti tohoto životabudiče vysmáli, ale ti, kteří pobývali v Asii, třeba jezuité vydávající se tam za misionářskými účely, si této rostliny vysoce cenili.

Roku 1704 se francouzský cestovatel vrátil do Paříže se vzorkem kořene, z něhož se později vyklubal americký ženšen pocházející z jižní Kanady. Francouzští jezuité informovali své bratry v Kanadě o neuvěřitelné hodnotě, jakou měl tento kořen v Čině. Jezuité z Montrealu poslali do Kantonu celou loď naloženou těmito kořeny a jejich bratři ji prodali Číňanům za na tehdejší poměry neuvěřitelnou cenu 10 dolarů za 9 dkg!

Kanadští jezuité začali okamžitě posílat do Číny tolik ženšenu, kolik jen byli jejich indiánští sběrači schopni sehnat. Své obchodování udržovali v tajnosti a vydělali si tím přímo pohádkové bohatství. Po čase si však lidé povšimli, že se tito odříkání hlásající kněží velmi zajímají o rostlinu považovanou ve vzdálené Kataji za afrodiziakum.

Když se pak pověst ženšenu rozšířila, zjistilo se, že roste na mnohem větším území, než kam se jezuitům podařilo dostat. Na krátkou dobu se stala velmi populární, protože kolonisté měli zájem o její afrodiziakální účinky, ale většina z nich byla nakonec zklamaná.

Virginský plantážník William Byrd napsal, že "ženšen povzbuzuje ducha", ale "že nemá žádný nechutný vliv, který by způsobil, aby byli muži otravní a hrubí ke svým ženám."

Americká "ženšenová horečka"

Kolem 40. let 18. století užívalo ženšen jen velmi málo Američanů, ale zprávy o jeho závratné hodnotě v Číně se rozkřikly po všech 13 koloniích, stejně tak, jako tomu bylo o sto let později se zprávami o zlatě v Kalifornii. Lodní nákupčí rozesílali letáky, že rostlinu nakoupí za neuvěřitelnou cenu 2 dolarů za kilogram. Dobrodruhové, lovci kožešin a honáci se potulovali po krajině a sbírali ženšen navíc ke své vlastní práci. Z rostliny se brzy stalo to nejvýhodnější vývozní zboží - cena za kilogram dokonce předčila i ty nejvzácnější kožešiny.

V 70. letech 18. století díky ženšenové horečce tato rostlina z východního pobřeží Severní Ameriky téměř úplně vymizela a sběrači byli nuceni vypravovat se přes Appalačské pohoří do neprobádané divočiny. Hledání ženšenu hrálo nezpochybnitelnou roli při dobývání západní Pensylvánie, Západní Virginie, Kentucky a Tennessee. Jedním z neohrožených průkopníků, který spojoval trempování, lov a sběr ženšenu, byl dokonce i proslulý Daniel Boone. Podle Scott Persons, autora knihy Americký ženšen: zelené zlato (American Ginseng: Green Gold, 1788), ztratil Boone 12 tun nasbíraného divokého ženšenu, když se jeho loď převrhla na řece Ohio.

Původní obyvatelé Severní Ameriky se s ženšenem seznámili až díky jezuitům a začali jej užívat při vyčerpání z boje, k povzbuzení chuti a trávení. Některé kmeny jej přidávaly do nápojů lásky.

Američtí eklektici 19. století, předchůdci dnešních přírodních léčitelů, považovali ženšen za posilovač při "mentálním vyčerpání při přepracování" a předepisovali jej při ztrátě chuti k jídlu, trávicích potížích, astmatu, laryngitidě (zánětu hrtanu), bronchitidě a tuberkulóze. Jejich učebnice Kingova kniha amerických lékařských předpisů (King American Dispensatory, 1898) k tomu dodávala, že bylina "osvěžuje mužnou sílu".

Současní bylináři se drží čínské tradice a doporučují ženšen jako tonikum podporující vitalitu, dlouhověkost, mužnost a odolnost vůči stresu a nemocím.

Ženšen již není ve volné přírodě hojný, ale sběrači jej i nadále chodí sbírat do Appalačského pohoří. Mohou si tím vydělat i v dnešní době hodně peněz, ale v současné době se projednává zákon o zákazu volného sběru této byliny, protože se stává velmi vzácnou. Sběrači sami rostlinu většinou vůbec neužívají, jen se snaží na jejím prodeji vydělat peníze. Jak řekl jeden obchodník s divokým ženšenem z Georgie, Jake Plott: "Podle mě nestojí za nic, ale dají se na ní vydělat peníze."

Plottova odpověd výstižně shrnuje názor mnoha západních vědců na nejvýše ceněnou asijskou bylinu. Kritici zamítají její léčivé účinky jako národní zvyk Dálného východu a trvají na tom, aby se bylina přestala vědecky zkoumat. Také tvrdí, že ženšen má závažné vedlejší účinky, mezi které patří nervozita, nespavost, průjem, vysoký krevní tlak a hormonální poruchy - těmto příznakům se souhrnně říká "vedlejší příznaky ženšenu".

Léčebné využití

Vědecké výzkumy ukazují, že uvedené rostliny jsou bezpečné a účinné v mnoha různých indikacích. Mezi hlavní účinné látky patří panax-saponiny, panax-glykosidy, kyselina panaxová a panax-alkaloidy, ale i mnohé další.

Doposud nebyly prozkoumány všechny aktivní látky, a proto i účinek jednotlivých látek se zjišťuje jen velmi složitě. Například některé látky povzbuzují činnost mozku, zatímco jiné ji potlačují. Některé zvyšují krevní tlak, ale jiné jej naopak snižují. Tato pozorování je potřeba důkladně ověřit v dalších výzkumech, i tak však vědci zjistili mnoho zajímavých skutečností o této bylině.

Jeden z prvních vědců zabývajících se ženšenem, konkrétně sibiřským druhem (Eleutherococcus), byl farmakolog Israel I. Brekhman, Ph.D., z Akademie věd bývalého Sovětského svazu. Díky němu vešel ve známost termín adaptogen, který naznačuje schopnost byliny zvýšit přizpůsobivost těla k fyzickému i psychickému stresu, zvyšuje odolnost vůči nemocím a jemně, ale velmi komplexně posiluje organizmus.

Od roku 1960 proběhly během 30 let stovky studií vedených Dr. Brekhmanem a jeho kolegy, které prokázaly, že tento ženšen odstraňuje únavu (bez podání kofeinu), zlepšuje fyzickou odolnost, odstraňuje poškození způsobené psychickým nebo fyzickým stresem, předchází vyplýtvání antistresových hormonů a zlepšuje paměť. V zásadě se Dr. Brekhman shoduje s bylináři z Asie, kteří již po staletí tvrdí, že ženšen je tonikum. Nejnovější výzkumy to ještě dále potvrzují.

Zlepšuje celkový stav organizmu: na lékařské fakultě Národní autonomní univerzity v Mexiku nechali vědci 500 lidí vyplnit dotazníky týkající se jejich zdravotního stavu, psychické pohody, bolestí, nálady, množství energie, sexuálního života, kvality spánku a osobní spokojenosti. Pak 162 lidem z této skupiny podávali denně potravní doplněk s minerály a vitaminy, zatímco zbylým 338 podávali stejný doplněk obohacený ženšenem (80 miligramů standardizovaného výtažku). Po čtyřech měsících vyplnili účastníci stejný dotazník. Obě skupiny potvrdily zlepšení kvality života, ale lidé užívající ženšen si pochvalovali zlepšení mnohem důrazněji.

Zvýšená energie: ženšen je životabudič neobsahující kofein, který pomáhá při vyčerpání nejrůznějšího druhu. V Evropě byl proveden výzkum na 232 lidech ve věkovém rozmezí 25 až 60 let, kteří si stěžovali na neustálou únavu. Polovina z nich dostávala zdravotně neaktivní placebo a druhá polovina pak přípravek obsahující 80 miligramů výtažku ženšenu a devět vitaminů a osm minerálů. Po 7 týdnech byl všem účastníkům proveden klasický test na únavový syndrom. Skupina užívající ženšen měla výsledky výrazně lepší. Autoři tohoto výzkumu došli k názoru, že ženšen potlačuje únavu tím, že posiluje činnost nadledvin.

Zvýšený sportovní výkon: po mnoho desetiletí užívali olympijští závodníci z Ruska, Číny a Koreje ženšen při svém tréninku. Také si brali ženšen i před všemi vrcholovými výkony protože věřili, že zvyšuje výkonnost a odolnost, podobně jako káva.

Někteří američtí sportovci také začali ženšen užívat. Výzkum samozřejmě potvrdil, že rostlina skutečně zvyšuje sportovní výkon.

Italští výzkumníci podávali mužům vyučujícím tělesnou výchovu ve věku 21 až 47 let buď placebo, nebo ženšen, vitamíny a minerály a pak je nechali běhat na trenažéru. Poté se látky podávané skupinám prohodily a lidé užívající placebo dostali ženšen s doplňky a naopak. Během užívání ženšenu se odolnost a výkonnost mužů výrazně zvýšily, protože jejich srdce i plíce fungovaly lépe.

Zvýšená psychická výkonnost: ženšen by mohl posilovat paměť a další stránky mentální ostrosti. Dánští vědci dali 112 dospělým ve středním věku řadu testů, kterými zkoumali jejich paměť, pohotovost reakce, schopnost učit se, soustředit se a abstraktně zdůvodňovat. Účastníci pak užívali buď placebo, nebo 400 miligramový výtažek ženšenu denně po dobu 9 tydnů. Po přezkoušení se u lidí užívajících ženšen zjistila dvě výrazná zlepšení: v pohotovosti reakce a abstraktním myšlení.

Posílená imunita: ve studii na zvířatech zjistili čínští vědci, že žen-šen posiluje jistý typ bílých krvinek (makrofágy a buňky K), které hubí choroboplodné mikroorganizmy. Ve stejné době prokázali vědci na University of Southern California v Los Angeles, že žen-šen zvyšuje tvorbu interferonu, což je složka, kterou tělo vyrábí jako obranu proti nákaze. Dále také podporuje tvorbu protilátek.

Němečtí vědci dokázali, že ženšen posiluje imunitní systém lidí. 36 zdravým dobrovolníkům podávali placebo, nebo ženšen (přibližně 2 malé lžičky tinktury) třikrát denně po dobu 4 týdnů. Účastníci užívající ženšen měli zvýšenou aktivitu T-lymfocytů (buněk T), což je další druh bílých krvinek bojujících proti nákaze.

Italští výzkumníci podávali lidem s chronickou bronchitidou placeba nebo ženšen (100 miligramů výtažku) každých 12 hodin po 8 týdnů. Opakovaně odebírali vzorky hlenu a analyzovali množství makrofágů. Na konci studie byly bílé krvinky u lidí užívajících ženšen prokazatelně aktivnější, než tomu bylo u lidí užívajících placebo.

Posílení imunitního systému je vlastně zvýšená odolnost vůči nemocem, rychlejší zotavení se a lepší celkový zdravotní stav, což vlastně souvisí s názorem Číňanů, že je tato rostlina účinným tonikem. Komise E která vyhodnocuje léčivé rostliny pro německý protějšek FDA, schvaluje ženšen jako prostředek k povzbuzení životních funkcí, k zotavení, podpoře výkonu a koncentrace.

Víc než pouhé tonikum&helip; Kromě vlastností tonika a adaptogenu byla u ženšenu prokázaná schopnost předcházet několika různým indikacím a léčit je.

Vysoký krevni tlak: na národní lékařské univerzitě v Soulu podávali korejští výzkumníci 34 lidem ve středním věku trpícím vysokým tlakem buď placebo, nebo 1,5 gramu ženšenu třikrát denně. Po osmi týdnech se u lidí užívajících placebo neukázala žádná změna, zatímco druhá skupina měla naměřené hodnoty tlaku výrazně nižší.

Někteří z účastníků této studie brali s ženšenem i léky snižující krevní tlak. Při porovnání těchto lidí s lidmi užívajícími pouze ženšen se nezjistil žádný statisticky významný rozdíl ve snížení krevního tlaku.

Navzdory této studii se objevilo několik zpráv o zvýšení krevního tlaku spojeném s užíváním ženšenu. Pokud máte vysoký krevní tlak a chcete zařadit ženšen do svého léčebného programu, spolupracujte blízce se svým lékařem a pravidelně sledujte svůj tlak. Pokud se zvýší, s užíváním ženšenu přestaňte.

Cukrovka: ve Finsku bylo 36 lidem s právě zjištěnou cukrovkou typu 2 (nezávislých na inzulinu) podáváno buď placebo, nebo 100 nebo 200 miligramů ženšenového výtažku každý den. V porovnání s lidmi užívajícími placebo měli lidé z obou skupin užívajících ženšen lepší náladu, uspěli lépe při fyzických i psychologických testech a měli nižší hladinu cukru v krvi. Lidé užívající 200 miligramů ženšenu měli statisticky značně lepší výsledky než lidé s nižší dávkou.

Cukrovka je vážná indikace, která vyžaduje odbornou péči. Pokud byste chtěli do své léčby zahrnout ženšen jako doplněk ke své současné léčbě, poraďte se nejprve o takové možnosti se svým lékařem.

Rakovina: ženšen by se mohl osvědčit v boji proti rakovině jako skutečně účinná zbraň. Korejští výzkumníci přidali myším do pitné vody ženšen i mnoho dalších potravinových doplňků. Pak zvířata vystavili tabákovému kouři. V porovnání se zvířaty, která pila jen čistou vodu, měla ta, která pila výtažek z šest let starého kořene ženšenu, statisticky významně menší počet plicních nádorů. (Kořen starý 4 roky neměl žádný účinek.)

Ženšen by také mohl být vhodným doplňkem k léčbě rakoviny. Čínští výzkumníci podávali velkému množství myší jedovaté chemikálie způsobující rakovinu jater. Následně se některým myším nedostalo žádného speciálního ošetření, zatímco jiné byly ozařovány a jiným byl podáván ženšen, některým se dostalo obou způsobů léčby najednou. V porovnání s neléčenými zvířaty žila ozařovaná zvířata o 17 procent déle, zvířata užívající ženšen o 20 procent déle a skupina podstoupivší oba způsoby léčby současně žila déle až o 82 procent.

Samozřejmě, že se výsledky studií na zvířatech nedají vždy jednoduše převést na lidi. Pokud byste chtěli přidat ženšen ke klasické léčbě rakoviny, poraďte se se svým onkologem.

Rozedma (emfyzém): Izraelští výzkumníci požádali 15 lidí s rozedmou (průměrný věk 67 let), aby si nechali přezkoumat funkčnost plic a pak ušli takovou vzdálenost, jakou během 6 minut dokážou. Pak byly všem 15 pacientům předepsány dvě kapsle obsahující 100 miligramů ženšenu denně. Po třech měsících zopakovali výzkumníci stejný test. Výkonnost plic u účastníků pokusu se statisticky významně zvýšila, tj. jejich plíce byly schopny dodat do krevního řečiště více kyslíku. Tím se zvýšila i jejich výdrž, která se projevila tím, že byli schopni ujít o 42 procent větší vzdálenost, místo průměrné vzdálenosti 600 metrů minimálně 854 metrů.

Impotence a snížená sexuální touha: korejští vědci podávali 90 mužům majícím potíže s erekcí jeden ze tří přípravků: placebo, antidepresivum (trazodon) nebo ženšen. U účastníků užívajících antidepresiva nebo placebo se ve 30 procentech zvýšila schopnost a síla erekce a sexuální touha, ale u lidí užívajících ženšen bylo zaznamenáno významné zlepšení v 60 procentech. Tento výzkum potvrdil tradiční přesvědčení Číňanů, že ženšen je mírné afrodiziakum.

Mužská neplodnost: na Římské univerzitě podávali vědci 30 mužům ve věku od 26 do 41 let s nízkým počtem aktivních spermií a 20 mužům s normálním počtem spermií 4 000 miligramů výtažku ženšenu denně. Po 3 měsících se počty aktivních spermií u neplodných mužů zvýšily o 93 procent, z 15 milionů na 29 milionů v jednom mililitru. U mužů s původně normálním počtem spermií se jejich počet zvýšil o 9 procent, tj. z 85 milionů na 93 milionů na jeden mililitr.

Poškození jater: ženšen chrání játra před ničivým vlivem alkoholu, drog a dalších jedovatých látek. V jednom experimentu podávali vědci podle předpokladů smrtelné dávky různých drog zvířatům, kterým byla předtím podávána ženšenová kůra. Většina zvířat přežila. V předběžné studii na lidech zlepšil ženšen funkci jater u 24 starších lidí trpících na cirhózu jater způsobenou alkoholem.

Ozařování: ženšen snižuje poškození buněk způsobené ozařováním. Ve dvou studiích byly zvířatům injekčně podány ochranné látky a pak byla vystavena ozařování o podobné intenzitě, jaká je užívána při rakovinné terapii. Ženšen měl nejlepší ochranné účinky při ochraně zdravých buněk před radiací. Z toho lze usuzovat na skutečnost, že tato léčivá bylina může být v průběhu ozařování při léčbě rakoviny velmi užitečná.

Ztráta chuti k jidlu: asiaté považují rostlinu za velmi užitečnou pro starší lidi. V průběhu stárnutí se schopnost cítit dotyk, chuť nebo vůni zhoršuje, a tím se snižuje i chuť k jídlu. Navíc se snižuje i schopnost střev vstřebávat výživné látky. Výsledkem je, že starší lidé mají nedostatek živin, což snižuje i jejich energičnost a reakceschopnost a následně se tím zvyšuje i pravděpodobnost onemocnění.

Ženšen se již déle než tisíc let těší výborné pověsti povzbuzovače chuti. Další studie navíc dokázala, že zvyšuje schopnost střev vstřebávat živiny, čímž předchází jejich nedostatku.

Výhledové možnosti

Podle japonských výzkumů na zvířatech a jedné předběžné studie na lidech se zdá být ženšen účinným prostředkem na snížení hladiny cholesterolu v krvi, rovněž pomáhá předcházet vzniku krevních sraženin, jimiž sou často spuštěny infarkty a většina mrtvic.

Recepty a doporučení

Mnoho studií přineslo důvěryhodné a působivé důkazy o léčivých účincích této rostliny. Kritikové však citují jiné studie, které nezjistily naprosto žádné pozitivní vlivy. Jak je možné dojít k tak odlišným závěrům? Odpověď bude s největší pravděpodobností souviset s falšováním kořenů, tedy s prodejem kořenů jiných rostlin namísto pravého ženšenu.

Pro svou vzácnost a vysokou hodnotu bývá ženšen často falšován. Je tedy pravděpodobné, že některé výzkumy byly provedeny s "ženšenem", který obsahoval jen malé, nebo také žádné, množství pravé rostliny.

Jeden výzkum poloviny 80. let 20. století vyhodnocoval 54 různých výrobků obsahujících ženšen. Podle vědců bylo 60 procent výrobků neúčinných, protože obsahovaly příliš nepatrné množství léčivé rostliny na to, aby mohly mít jakýkoli účinek. Dvacet pět procent neobsahovalo žádný ženšen.

Asociace zdravé výživy se proti tomuto výsledku odvolala a následně provedené zkoušky dospěly k naprosto stejným závěrům.

Notoricky známé ženšenové výrobky bez ženšenu byly: divoký americký červený ženšen nebo divoký pouštní ženšen, které se v 70. letech minulého století často prodávaly v obchodech se zdravou výživou. Přestože je ženšen stínomilná rostlina vyžadující svěží vlhkou půdu, a tudíž pouštní ženšen je botanickým nesmyslem, mnoho lidí se nechalo těmi to výrobky obalamutit. Padělaný ženšen byl ve skutečnosti jinou bylinou s projímavým účinkem (v hovorové angl. nazývaná red dock).

I když byla většina těchto padělků zjištěna a odstraněna z pultů obchodů, přesto se stále objevují nové. Proto je třeba pravidelně prověřovat obsah účinných látek v jednotlivých výrobcích.

Dokonce i kdybyste sehnali skutečný ženšen, je možné, že nebude účinný, protože nebude dostatečně vyzrálý. Kořeny by se totiž neměly sklízet před dokončením šestého roku byliny, ale někdy se k těm vyzrálým přidávají i mladší kořeny, aby celková směs nabyla na objemu. Účinnost ženšenu může snížit způsob jeho zpracování.

Bohužel, jediná jistota pravosti a správného věku rostliny je pěstovat si ji, což se snáze řekne, než udělá. Pokud si koupíte ženšen, pečlivě s přečtěte všechny informace na obalu. Dávejte přednost výrobkům, které přesně udávají druh a obsahují celé, dále nezpracované alespoň 6 let staré kořeny.

Ženšen chutná sladce a je jemně aromatický. Jeho léčivé účinky můžete využít, když jej budete užívat ve formě čaje, prášku, tinktury, kapsli nebo tablet. Všechny jmenované formy můžete zakoupit v obchodech se zdravou výživou, s léčivými rostlinami, v lékárnách apod. Dokonce je možné koupit i energetické nápoje, z nichž některé na svých etiketách uvádějí, že obsahují ženšen.

K přípravě čaje užijte 1/2 až 1 čajovou lžičku práškového kořene na jeden šálek vroucí vody, nechte 15 minut odstát a podle chuti sceďte. Pijí se 2 šálky denně.

Když se rozhodnete užívat tinkturu nebo jiný v obchodě zakoupený prostředek, řiďte se návodem uvedeným na obalu.

Jestliže se rozhodnete užívat ženšen dlouhodobě, většina bylinářů jej doporučuje užívat denně 1 měsíc a pak před další kůrou jeden měsíc vynechat.

Bezpečnost a rizika

Problémy způsobené ženšenem se vyskytnou jen velmi zřídka, ale v lékařských časopisech existují desítky zpráv o jeho škodlivých účincích. Rostlina může způsobit nespavost, bolest prsů, alergické příznaky, astmatické záchvaty, zvýšený krevní tlak a poruchy srdečního rytmu (srdeční arytmie). Lidé trpící na nespavost, fibrocysty v prsech nebo sennou rýmu by měli užívat ženšen jen velmi opatrně. Astmatici, lidé s vysokým krevním tlakem, srdeční arytmií nebo s horečkou by jej neměli užívat vůbec.

Pro svůj protisrážlivý účinek nesmí být ženšen podáván lidem se špatnou srážlivostí krve nebo lidem užívajícím léky na ředění krve (léky bránící srážení krve).

Pokud máte cukrovku, poraďte se před případným užíváním ženšenu se svým lékařem. Bylo dokázáno, že rostlina hladinu cukru v krvi snižuje.

V Asii je ženšen považován za léčivou bylinu starších lidí Nepodávejte ji dětem. Přestože asijské výzkumy došly k závěru, že ženšen u zvířat nezpůsobuje vrozené vady, těhotné a kojící ženy by se měly této rostlině raději vyhnout.

Zpochybněná hrozba

Ženšen možná není úplně stoprocentně bezpečný, ale výzkumy, které u ženšenu zjistily vážné vedlejší účinky, byly v naprosté většině zpochybněny.

Termín "vedlejší příznaky ženšenu" byl zaveden díky článku publikovanému roku 1979 v Journal of the American Medical Association, je to sice stará studie, ale je doposud hojně citovaná jako "důkaz" nebezpečnosti ženšenu.

V této studii tvrdili, posuzoval výzkumník 133 pacientů na psychiatrii, kteří tvrdili, že užívali ženšen. Došel k závěru, že 14 nebo možná 10 procent z nich bylo postiženo syndromem poškození ženšenem. U všech pacientů lze předpokládat psychické problémy, ale výzkumník se nikdy nesnažil zjistit jejich přesnou diagnózu - prostě použil své výsledky obecně pro všechny lidi.

Pacienti uvedli užití ženšenu v dotazníku.Výzkumník později přiznal, že se nikdy nesnažil zjistit, zda jejich "ženšen" byl skutečně pravý. Také uvedl, že většinou šlo o divoký pouštní ženšen, o kterém jsme již uváděli, že ve skutečnosti žádný pouštní ženšen nemůže existovat.

Navíc pacienti konzumovali až 15 gramů byliny denně, což mnohonásobně převyšuje běžně doporučovanou dávku. Někteří z nich ji vdechovali nebo užívali nitrožilně, což také nejsou zrovna obvyklé způsoby užití a silně to napovídá, že tito lidé také užívali ilegální drogy. Výzkumník se nikdy nezajímal, zda pacienti také někdy užívali jiné drogy, s výjimkou zmínky, že většina z nich v průběhu jeho dvouleté studie pravidelně užívala kofein.

Podle tohoto výzkumníka syndrom poškození ženšenem spočíval v nespavosti, nervozitě a zvýšeném krevním tlaku. Ve vzácných případech může ženšen způsobit potíže se spaním nebo zvýšit krevní tlak, ale stejné symptomy jsou normální vedlejší účinky kofeinu. Vezmeme-li v úvahu neobyčejně vysoké dávky ženšenu, otázku jeho pravosti, současné užívání kofeinu a dříve s největší pravděpodobností i nezákonných drog, je prakticky nemožné stanovit, co vlastně onen takzvaný syndrom poškození ženšenem způsobilo.

Dalším důkazem syndromu poškození ženšenem byl "ranní průjem". Ten mohl být právě tak dobře způsoben tím "divokým pouštním ženšenem", který je vlastně laxativum. U pravého ženšenu nebylo nikdy pozorováno, že by způsoboval průjem.

Nakonec tento výzkumník uvedl, že syndrom poškození ženšenem je velmi podobný otravě kortikosteroidy. Dokonce ani kdybyste vybrali jen ty nejhorší možné jmenované vedlejší účinky, nepřiblížíte se průvodním symptomům otravy kortikosteroidy, což je dobře prozkoumaný stav charakterizovaný akné, neobvyklým růstem vlasů, zadržováním tekutin (edémem), zvýšeným krevním tlakem, zvýšenými hladinami cukru, vyšší náchylností k nemocem a zakulacením tváře (tzv. měsíční tvář).

Bohužel od vydání tohoto pochybného článku se zprávy v lékařských časopisech a v médiích o syndromu poškození ženšenem a o otravě kortikosteroidy často zmiňují. Ve skutečnosti však nebyly podobné vedlejší účinky u ženšenu nikdy seriózně prokázány.

Rozumné využití

Ženšen je obecně považován za bylinu bezpečnou, tj. pro dospělé s výjimkou těhotných a kojících žen a lidí, kteří mají zdravotní problémy, jež by mohla tato droga zhoršit, pokud je užívána v běžně doporučovaných dávkách.

Léčebné dávky ženšenu byste měli užívat pouze s vědomím svého lékaře. Jestliže rostlina způsobí menší zdravotní komplikace, jako jsou alergické příznaky nebo nespavost, snižte dávky nebo rostlinu přestaňte užívat úplně. Když se vaše zdravotní potíže nezlepší v průběhu dvou týdnů nebo se dostaví nežádoucí vedlejší účinky, informujte o tom svého lékaře.

Nezapomeňte, že ženšen je stimulační prostředek. Lidé, kteří užívali velké dávky, si stěžovali na nervozitu, zvýšenou aktivitu, což jsou příznaky dostavující se při pití velkých dávek kávy. Ženšen také může zesílit účinky jiných stimulujících látek, mezi něž patří například káva nebo chvojník, a pak může snadno dojít k výše uvedeným příznakům spojeným s užitím příliš vysokých dávek.

Informace o pěstování

Ženšen je velmi náročný na pěstování. Prozíraví pěstitelé ženšenu by měli mít na paměti slova jednoho zahradníka: "Bůh a zasvěcení pěstitelé vědí, co dělají, ale ani jeden nemluví."

Dnes se každoročně sklízí kolem 1 200 tun kořene ženšenu v Marathon County ve státě Wisconsin. V Kanadě pochází většina ženšenových kořenů z Britské Kolumbie. Rostliny ke svému růstu potřebují stín a proto se pěstují pod konstrukcemi zakrytými nylonovými sítěmi.

Ženšen je také poškozován několika druhy hub; je proto velmi náročné udržet mladé rostliny naživu. Pěstitelé musí být také velmi trpěliví, protože se sklízejí až kořeny staré alespoň 6 let.

Při sklizni je třeba vysoké opatrnosti, protože hodnota kořenů je v Orientu přímo závislá na celkovém tvaru větvícího se kořene. Čím vice kořen připomíná lidské tělo, tím vyšší je jeho cena. Odlomením "ruky" nebo "nohy" během sklízení či sušení hodnotu kořene značně snižuje.

Kořenové řízky jsou často napadené plísněmi, proto většina pěstitelů rostliny vysévá. Semena jsou velmi drahá. Před vysetím je nutné semena vydezinfikovat v roztoku sava (bělidlo obsahující chlór) a vody (1:9), kde se nechávají po dobu 10 minut.

Pokud byste měli zájem zkusit si vypěstovat vlastní ženšen, vysejte semena na počátku podzimu do dobře připravené, na humus bohaté půdy do hloubky 1 centimetru s rozestupem kolem 15 centimetrů. Rostlině se v jílovité nebo písčité pudě daří velmi špatně. Udržujte půdní pH v rozmezí 5,0 až 6,0.

Klíčení rostlin může trvat až jeden rok. Rostliny musí být na stinném místě, nejlépe pod stromy, i když konstrukce potažené nylonovými sítě mi také splní tento účel. Rostliny sklízejte až po 6. roce a při vyzvedávání buďte velmi opatrní, abyste kořeny nepoškodili. Suší se většinou pozvolna po dobu přibližně 1 měsíc.

Mohlo by se vám líbit

Komentáře