Hloh obecný - bylinka

0
Hloh obecný
čeleď: růžovité (Rosaceae), další druhy této čeledi jsou: růže, broskvoň, mandlovník, jabloň a jahodník
Vědecký název: Crataegus laevigata,
dříve C. oxycantha
Jiné názvy: nejsou známy
Užívané části: květy, listy a plody

MENU

Většině lidí je známo, že otcové-poutníci přistáli v Severní Americe s lodí nazvanou Mayflower (Májová květina). Ne každý však ví, že je to také lidový název hlohu obecného, který v Anglii (i u nás) rozkvétá v květnu. Ještě méně lidem je známo, že je tato léčivá rostlina velmi prospěšná při onemocnění srdce.

Dnes je hloh často používán k léčbě srdečních onemocnění, zejména městnavého srdečního selhání, které je charakteristické zeslabením srdečního svalu, vznikem otoků po celém těle a po mírné námaze i zrychleným dechem.

Historie Hlohu

Archeologové objevili na neolitických sídlištích semena hlohu, která naznačují, že tyto plody patřily mezi potraviny.

Hloh obecný

Pro staré Řeky a Římany měl hloh velmi silné symbolické významy vztahující se k naději, svatbě a plodnosti. Řecké nevěsty se zdobily vonnými květy hlohu, zatímco ženichové nesli hlohovou větévku. Římané pokládali listy hlohu do kolébek, aby děti ochránili před zlými duchy.

Příchod křesťanství zásadně změnil pohled na tuto rostlinu. Ježíšova trnová koruna byla podle všeho zhotovena z hlohu, čímž se tento strom stal následně symbolem smůly a smrti.

Spojení hlohu a smrti bylo ještě zesíleno nepříjemnou vůní některých druhů hlohu rostoucích v Evropě. Tyto stromy jsou opylovány hmyzem živícím se zdechlinami, a tudíž i květy rostlin napodobují vůni rozkládajícího se masa.

Podobná vůně bývala spojována s černým morem. (Tato nemoc často způsobila rychlou smrt mnoha lidí - těla pak často nebyla po dlouhou dobu pochována). V souvislosti s tímto novým symbolizmem se lidé začali hlohu vyhýbat.

S postupem času se hloh zbavil své smůlu přinášející pověsti a začal být ceněný jako léčivá rostlina. Anglický bylinář 17. století Nicholas Culpeper jej považoval za "jedinečný lék na kameny (ledvinové kameny) a neméně účinný přípravek na městnavé srdeční selhání".

Navzdory vlivnému doporučení Culpeperovu trvalo ještě dlouho, než se rostlina začala častěji doporučovat při léčbě srdečních obtíží - což nastalo až koncem 19. století, kdy jej uvedl ve známost jeden irský lékař, který hloh používal při léčbě městnavého srdečního selhání. Roku 1896 vyšel článek o úspěších tohoto lékaře v časopise eklektických lékařů, předchůdců dnešních přírodních léčitelů. Eklektici rostlinu začali předepisovat při městnavém srdečním selhání a bolestech prsou doprovázejících angínu.

Současní bylináři následují příkladu svých předchůdců. Většina by souhlasila s Holistickým atlasem léčivých rostlin Davida Hoffmanna (Holistic Herbal): "Hloh je jedním z nejlepších léků na srdce… Může být užíván dlouhodobě při léčbě srdeční slabosti nebo selhání… palpitacích… zápalu plic… a vysokého krevního tlaku.

Léčebné využití Hlohu

Značná část vědeckých výzkumů jednoznačně potvrzuje tradiční využití této rostliny na posílení srdce.

Srdeční onemocnění. Hloh posiluje srdce hned několika způsoby. Otevírá srdeční arterie a zlepšuje zásobování srdečního svalu krví. Tím je srdce posilováno a následně bije silněji a účinněji. Výsledně se zvýší schopnost srdce pumpovat krev, což je při městnavém srdečním selhání velmi důležité.

Navíc hloh rozšiřuje i ostatní cévy v těle, čímž umožňuje snadnější oběh krve s menšími nároky na srdeční sval. Rostlina pomáhá léčit některé typy srdečních arytmií a snižuje hladinu cholesterolu a krevní tlak, což jsou dva důležité faktory spojené se vznikem srdečních onemocnění.

Mnoho studií dokázalo, že hloh účinně léčí srdeční onemocnění, zejména pak městnavé srdeční selhání. Tady je několik příkladů výsledků vědeckých výzkumů, které byly dosud publikovány:

  • Němečtí vědci provedli 3 664 lidem s městnavým srdečním selháním testy na výkonnost srdce. Pak bylo všem účastníkům výzkumu uloženo užívat hloh (jedna 300miligramová tableta standardizovaná tak, aby obsahovala 2,2 procenta flavonoidů, užívaná 3krát denně). Po dvou měsících byl test zopakován. Jejich srdeční výkon se statisticky významně zlepšil, a to přibližně stejně tak, jak by se dalo očekávat v případě užívání klasických léků. Navíc poklesl průměrný počet výskytů palpitací ze 40 na 18 procent. Otoky nohou se snížily o 37 procent. A tělesná výkonnost měřená na stabilně upevněném jízdním kole se zvýšila o 15 procent.
  • V jiné studii podali němečtí výzkumníci 136 lidem s městnavým srdečním selháním buď placebo, nebo 80 miligramů hlohu dvakrát denně. Po 8 měsících se zdravotní stav lidí užívajících placebo zhoršil, zatímco u lidí užívajících hloh se výrazně zlepšil.
  • Třetí německý výzkum zahrnoval 78 lidí s městnavým srdečním selháním. Účastnili se testu zaměřeného na tělesnou výkonnost na stacionárním jízdním kole a pak začali užívat placebo nebo 600 miligramů hlohu denně. Po dvou měsících se tělesný výkon skupiny užívající placebo mírně zlepšil, ale skupina léčená hlohem se v průměru zlepšila téměř šestinásobně.

V žádné ze jmenovaných studií nebyly u hlohu zjištěny statisticky významné vedlejší účinky.

Komise E, která vyhodnocuje léčivé rostliny pro německý protějšek FDA, schvaluje hloh jako přípravek léčící městnavé srdeční selhání. Němečtí lékaři mohou svým pacientům předepisovat několik různých léků na srdce obsahujících hloh. Podle známého německého bylináře Rudolfa Fritze Weisse, M.D., se tato rostlina "stala jedním z nejčastěji užívaných léků na srdce". Němečtí lékaři se spoléhají, že hloh zoptima- lizuje srdeční tep, sníží pravděpodobnost vzniku zápalu plic a bude působit preventivně proti vzniku srdečních komplikací u pacientů s chřipkou a zápalem plic.

Dr. Weiss však varuje, že hloh nepůsobí okamžitě. "Není možné očekávat zázračně rychlé zlepšení výkonnosti srdce," tvrdí. "Hloh má dlouhodobý trvalý účinek... ale neurychlí anginu pectoris - tomto případě je na místě hlavně nitroglycerin."

Přestože je hloh považován za drogu bezpečnou a může byt velmi účinný při léčbě městnavého srdečního selhání, anginy a srdečních arytmií, jde o závažná onemocnění, která vyžadují péči odborného lékaře. Pokud byste chtěli tuto léčivou rostlinu vyzkoušet, poraďte se nejprve se svým lékařem, zda je možné ji zařadit do vašeho léčebného programu.

Recepty a doporučení

Pokud se rozhodnete používat podomácku vyrobenou tinkturu, němečtí lékaři doporučují užívat 1 malou lžičku po probuzení a druhou před spaním po dobu trvající až několik týdnů. Hořkou chuť lze upravit například přidáním cukru, medu, citronu nebo přidáním příjemně chutnajícího obyčejného čaje.

Nálev připravíte ze 2 malých lžiček rozdrcených listů nebo plodů na jeden šálek vroucí vody. Nechte odstát 20 minut. Doporučená denní dávka jsou 2 šálky.

Jestliže si zakoupíte přípravek v obchodě, řiďte se návodem uvedeným na obalu.

Bezpečnost a rizika hlohu

Velké množství hlohu může mít sedativní účinek a/nebo způsobit značný pokles krevního tlaku, který by mohl vést až k mdlobám.

FDA považuje hloh za léčivou rostlinu blíže nedefinovatelné bezpečnosti. Tento povzbuzující prostředek srdce by měli užívat pouze lidé, u kterých bylo zjištěno městnavé srdeční selhání, angína nebo srdeční arytmie, a to vždy pouze s vědomím jejich ošetřujícího lékaře. Hloh není určen pro děti ani těhotné nebo kojící ženy.

Informace o pěstování hlohu

Hloh je menší opadavý strom se světlou, odlupující se kůrou, který má velmi tvrdé dřevo, ostré trny a svazky bílých vonných květů, z nichž se později vyvinou zářivě červené plody připomínající drobná jablíčka. V závislosti na nadmořské výšce kvete od dubna do června. V Anglii rozkvétá v květnu, což dalo vzniknout lidovému anglickému názvu hlohu mayflower nebo mayblossom.

Hloh je velmi nenáročný strom, který je často používán v zahradnictví pro svůj velmi dekorativní vzhled. Toleruje různé půdy, ale nejlépe se mu daří ve vlhkých, bohatých, zásaditých, hlinitojilovitých půdách. Některé druhy dávají přednost plně osluněným stanovištím, zatímco jiné výborně prosperují v částečném stínu. V zahradnické školce se poraďte který kultivar je pro vaši lokalitu nejvhodnější. V České republice je to strom až keř často rostoucí na okrajích polních cest a remízků. Občas někdo hledá hloch obecný, ale píše se to vždy hloh.

Mohlo by se vám líbit

Komentáře