Eklektici, američtí bylináři

Přestože oficiální medicína v 19. století aplikovala pouštění žilou, projímadla a rtuťové preparáty, většina objemu tehdy používaných léčiv byla rostlinného původu.

Dvě třetiny léčiv uváděných v US Pharmacopoeia (Oficiálnim seznamu léčiv Spojených států) byly v roce 1820 rostlinného původu; v roce 1880 jich Katalog udával již téměř tři čtvrtiny. Ve 20. letech 19. století byla, jako výraz odporu proti praktikám "hrdinské" medicíny, založena Reformovaná medicínská společnost propagující převážně přírodní léčitelství. U jejího zrodu stáli jak následníci Thompsona, tak bylináři zběhlí v indiánské medicíně i oficiální medicínou rozčarovaní, univerzitně vzdělaní lékaři.

V roce 1830 založila tato společnost v New Yorku Reformovanou lékařskou školu. Většina reformátorů sice pocházela z východního pobřeží USA, nicméně tamní velká města podporovala tradiční medicínu.

Reformovaná společnost se tudíž rozhodla přesunout těžiště svých zájmů do svobodomyslnějšího prostředí - volba padla na území při tehdejší západní hranici USA na břehu řeky Mississippi. Léčení podle Thomsona si získalo nejvíc přívrženců v dnešním Ohiu, takže bylo rozhodnuto přenést lékařskou školu do Cincinnati. Pro učení, které čerpalo ze souhrnu vědění v oboru přírodního léčitelství Evropy, Asie, Indie, obohaceného o léčitelské znalosti afrických otroků i původních obyvatel Ameriky, byl podle Rafinesqua ražen název "eklekticizmus. Nově založená lékařská škola byla proto nazvána Eklektický lékařský Institut.

Byla to první lékařská škola, kde mohly studovat i ženy - většina z nich byly lidové léčitelky, Thomsonovy zákaznice, které si chtěly rozšířit a prohloubit znalosti. V roce 1877 nicméně i vedení této školy "podlehlo předsudkům panujícím v lékařské profesi", jak zmiňuje historik eklektiků Henry Felter, a "ženy ze studia vyloučilo".

Studium účinků léčivých rostlin se na eklektické fakultě bralo velmi vážně. Pracovalo se vědecky, prováděly se rozbory, extrahovaly se účinné látky. Objevy byly publikovány v odborných časopisech a v době rozvoje farmaceutického průmyslu byly naprosto jedinečné.

Nejvýznamnějšími eklektiky byli John King a John Uri Lloyd; oba vyučovali na lékařském institutu. King (1813-1893), botanik a farmakolog, se zapsal do historie objevem podofyllinu, rostlinné pryskyřice, dodnes používané při léčbě bradavic. V roce 1855 vyšla Kingova sbírka amerických lékařských předpisů (King's American Dispensatory), nejobsáhlejší vědecky uspořádaný přehled léčivých rostlin Ameriky 19. století. Jeho poslední, 18., vydání z roku 1898 je opakovaně publikováno dodnes.

John Lloyd (1849-1936) se farmacii začal věnovat již ve čtrnácti, kdy vstoupil do učení k jistému cincinnatskému lékárníkovi. Farmacii si tak oblíbil, že k ní přivedl i své dva bratry, Nelsona Ashleyho LIoyda (1851-1925) a Curtise Gatese Lloyda (1859-1926). Nakonec založili všichni tři společnost Lloyd Brothers Pharmacists, Inc.

John Lloyd se specializoval na chemický rozbor účinných látek rostlin a stal se autorem většiny produktů později distribuovaných společností Lloyd Brothers. Byl jedním z prvních prezidentů Amerického farmaceutického sdružení v letech 1887-1888. Věnoval se také literatuře a napsal osm románů.

Nelson Lloyd měl na starosti obchodní záležitosti společnosti; další láskou se stala košíková. Byl majitelem cincinnatského basketbalového klubu, později nazvaného Reds. Dále se Nelson Lloyd stal i spolu majitelem newyorského klubu Giants.

Curtis Lloyd se specializoval na houby. Navíc měl na starosti rozsáhlou botanickou knihovnu svých bratrů. Později už rodinný dům Lloydů pro knihovnu nestačil, takže byla roku 1864 založena Lloydova knihovna. Dnes tato knihovna reprezentuje nejrozsáhlejší soukromou sbírku botanických publikací: na 300 000 knih, příruček a 500 časopisů. Lloydova knihovna po mnoho let vydávala i vlastní časopis Lloydia dnes přejmenovaný na Journal of Natural Products (Časopis přírodních produktů). Lloydova knihovna v Cincinnati je otevřena pro veřejnost.

Zlatý věk eklektické medicíny spadá do období mezi roky 1880 a 1900. Tehdy léčilo podle jejích zásad na 8 000 lékařů. Ve 20. století byly rostlinné produkty nahrazeny synteticky vyráběnými léčivy, což způsobilo její úpadek. Poslední absolventi lékařské školy v Cincinnati ukončili své studium roku 1939; eklektické bylinné léčitelství bylo překonáno a téměř vymizelo.

Ne však úplně. Hrstka eklektickou školou inspirovaných bylinářů provozovala praxi dál, hlavně na severozápadním pobřeží USA. Patřil k nim i John Bastyr, N.D. (1912-1995), původem ze Seattlu. Jeho působení je spjato s National College of Naturopathic Medicine v Portlandu ve státě Oregon, ve své době poslední přežívající školou přírodního léčitelství.

Roku 1978 byla Bastyrovými žáky založena v Seattlu Vysoká škola přírodního léčitelství Johna Bastyra, dnes je to Bastyr University poblíž Kenmoru. Později vznikly ještě další tři školy přírodního léčitelství: Southwest College of Naturopathic Medicine v Scottsdale v Arizoně; College of Naturopathic Medicine na Bridgeportské univerzitě v Connecticutu; Canadian College of Naturopathic Medicine v Etobicoke v Ontariu.

V současnosti uděluje přírodním léčitelům licence jedenáct států USA (Aljaška, Arizona, Connecticut, Havaj, Maine, Montana, New Hampshire, Oregon, Utah, Vermont a Washington) a pět kanadských provincií (Alberta, Britská Kolumbie, Manitoba, Ontario a Saskatchewan). Jinde pracují přírodní léčitelé pod jinými označením - jako chiropraktici, odborníci na výživu nebo akupunkturu.

Na Bastyr University se přijímají pouze uchazeči, kteří uspějí v přijímacích zkouškách analogických vstupním zkouškám pro studující medicíny. V prvních dvou ročnících se kombinuje výuka tradiční (studium anatomie fyziologie, biochemie, patologie, pitvy lidského těla, zdravotnictví, kurz vyšetření a diagnostiky) s výukou filozofie přírodního léčení, dietetiky, homeopatie a západní, čínské a ajurvédské bylinné léčby.

Ve třetím a čtvrtém ročníku se studenti učí pod vedením jednotlivých přírodních léčitelů provozujících svoji praxi nejčastěji na Bastyrově klinice v Seattlu (Bastyr's clinic in Seattle), jíž projde až 25 000 pacientů ročně. Klinika na první pohled vypadá jako každé jiné zdravotnické zařízení, ale při bližším pohledu zjistíme, že k ní přidružená lékárna vede jen velmi málo produktů oficiálního farmaceutického průmyslu a převládají v ní přípravky rostlinné, homeopatika a potravinové doplňky.

Nedávno uzavřela městská rada okrsku King s Bastyrovou klinikou smlouvu na otevření podobného zdravotnického zařízení pro chudé obyvatele Seattlu. V případě realizace se tak nová poliklinika stane prvním zdravotnickým zařízením pracujícím na bázi přírodního léčitelství, které bude financováno z veřejných zdrojů.