Jabloň - jablka

"Jedno jablko denně a nebudeš potřebovat doktora." Staré anglické přísloví platí hlavně tam, kde by ten "doktor" měl být gastroenterolog, onkolog nebo kardiolog. Jablka pomáhají při zácpě i průjmu, působí preventivně proti rakovině, onemocnění srdce a některým mozkovým příhodám což jsou jak v Americe, tak v Evropě tři nejčastější příčiny úmrtí.

Ačkoli ji většina současných bylinářů nezařazuje mezi léčivé, má jabloň a její plody v tomto ohledu za sebou dlouhou historii, a protože byly její léčivé účinky potvrzeny i současnou vědou, je na čase, aby znovu zaujala místo, které jí právem náleží.

Historie

"Zakázané ovoce" rostoucí v zahradě v ráji není v bibli nikde blíže specifikováno, přesto lidé odedávna věřili, že to bylo jablko. Podle legendy zůstal jeho ohryzek vězet Adamovi v krku odtud také pochází výraz Adamovo jablko.

"Jablko sváru" zapříčinilo trójskou válku. Po otráveném jablku upadla Sněhurka do kómatu. A jablko musel sestřelit Vilém Tell ze synkovy hlavy.

Raná historie Ameriky zaznamenává i jednoho excentrika posedlého jablky, Johna Chapmana, zvaného Johnny Jablečné semínko (Johnny Appleseed). Celý život strávil putováním po Pennsylvánii, Ohiu a Indianě, aby všude, kam přišel vyséval semena jablek až se stal legendou, o které se zpívají písně.

Ve starém Egyptě, Řecku a Římě byla jablka ve velké oblibě a pěstovaly se tam řady odrůd, ale jako lék byla poprvé jablka ordinována ajurvédskou medicínou, a to na průjem. Dodnes se jablečná štáva jako lék proti průjmu používá.

Tradiční léčitelství staré Číny využívalo kůru jabloně mimo jiné k léčení cukrovky - její účinnost potvrdil i moderní výzkum.

Nejslavnější abatyše-bylinářka raného středověku Hildegarda z Bingenu předepisovala syrová jablka zdravým pro povzbuzení a vařená pak k zahájení léčby jakéhokoli onemocnění.

V téže době existovalo v Anglii lidové rčení: "Jablko před spaním každý den, doktor půjde žebrotou." Doporučení jablek nebylo v Anglii vždy tak stručné a výstižné; tak v 17. století doporučoval Nicholas Culpeper jablka na "horkost a žlučovitost žaludku... zápaly prsní a plicní a astma". Jablko svařené s mlékem bylo podle něj dobré na spáleniny způsobené střelným prachem.

V Americe původně jabloně nerostly, ale otcové-poutníci (skupina 40 náboženských exulantů a 61 vystěhovalců; přistála u amerického pobřeží v prosinci roku 1620 s lodí Mayflower a založila obec Plymouth) si přivezli jejich semena ze Starého světa, načež se jablko brzy stalo symbolem Ameriky v podobě jablečného koláče. Jablka, kůra jabloně a jablečný most se brzy staly hlavními položkami v repertoáru amerických přírodních léčitelů.

Když už se zmiňujeme o americkém jablečném koláči: chudí ho pekli jen se spodní plackou těsta, bohatí si mohli dovolit ještě placku svrchní odtud anglické "nupper crust", doslova "horní kůrka", znamenající vyšší společenskou třídu.

V 19. století doporučovali američtí eklektici, předchůdci dnešních přírodních léčitelů, jablka ve větším množství jako lék na zácpu, jablka pečená či dušená na lehčí horečnatá onemocnění, odvar z jabloňové kůry na malarickou horečku a jablečný mošt jako "osvěžující nápoj při horečce jakéhokoli původu".

Léčebné využití

Moderní věda zjistila, že oblíbené ovoce Johnnyho Jablečného seminka vděčí za své úžasné léčivé schopnosti ve vodě rozpustné vláknině, pektinu.

Průjmová onemocnění: Výzkum prokázal, že jablečný pektin pomáhá při průjmu proto, že působením střevních bakterií z něho vzniká ochranná vrstva, která pokryje podrážděnou střevní sliznici .Navíc pektin ve střevě bobtná, zvětšuje objem stolice a urychluje odstraňování škodlivin ze střeva. Příčinou průjmu bývají bakterie a existují důkazy, že jablečný pektin působí baktericidně na některé druhy, mezi něž patří například salmonela, stafylokok a Escherichia coli. Jablečný pektin je také aktivní složkou některých volně prodejných přípravků proti průjmu.

Zácpa: Lékaři doporučují při zácpě dietu bohatou na vlákninu, proto má v léčení své místo i pektin z jablek. Ve střevě bobtná, zvětšuje objem stolice a tím stimuluje pohyb tlustého střeva.

Onemocnění srdce a mozková mrtvice: Hojnost vlákniny v potrav přispívá ke snížení krevního cholesterolu, hlavní příčiny arteriosklerózy podílející se na vzniku jak srdečních onemocnění, tak některých mozkových příhod. Vláknina ve střevech na sebe váže cholesterol z potravy a zabraňuje jeho vstřebávání. Proto je na pektin bohaté jablko plně na místě jako dezert po konzumaci masitých či mléčných jídel Podle dlouhodobé studie uskutečněné v Nizozemí na skupině 805 mužů se potvrdilo, že konzumenti jablek byli nejméně často postiženi infarktem. Podle výzkumníků za to vedle pektinu mohou i flavonoidy, antioxidanty v jablkách obsažené, které chrání buňky vystylající tepny před poškozením usazeninami cholesterolu. Ty jsou původní příčinou zúžení tepen.

Rakovina: Americká společnost pro výzkum rakoviny doporučuje dietu s vysokým obsahem vlákniny jako prevenci vzniku některých druhů rakoviny, zejména rakoviny tlustého střeva. Pektin z jablek totiž v tlustém střevě váže některé karcerogeny z potravy a napomáhá jejich urychlenému vylučování z organizmu, jak dokládá studie publikovaná v Journal of the National Cancer Institute.

Flavonoidy také působí proti rakovině, protože chrání buňku před poškozením, které stojí na počátku většiny rakovinových bujení.

Diabetes, cukrovka: Dietu s vysokým obsahem vlákniny doporučují lékaři i u cukrovky. Podle výsledků studie uveřejněné v odborném periodiku Annals of Internal Medicine dokáže pektin obsažen v jablkách snížit hladinu krevního cukru.

Težké kovy: podle výzkumu napomáhá jablečný pektin při vylučování sloučenin olova, rtuti a dalších těžkých kovů tím, že je na sebe ve střevech váže. Právě tento účinek je jen dalším důvodem pro to, aby obyvatelé měst se silným znečištěním těžkými kovy dodržovali to příslovečné jedno jablko denně.

Poranění: Jako je hlavní součástí plodů jabloně pektin, obsahují její listy jinou aktivní látku typu antibiotika, která dostala název floretin. Když se škrábnete nebo říznete v jablečném sadu, můžete jako první pomoc použít list jabloně.

Výhledové možnosti

Podle studií, včetně té zveřejněné v journal of the National Cancer Institute, existují náznaky, že pektin brzdí i šíření rakoviny (tvorbu metastáz).

Recepty a doporučení

Rozemnuté listy jabloně přiložené na poranění je možno použít jako prostředek první pomoci, než budete mít možnost ránu důkladně ošetřit. Pojídání celého plodu přináší veškeré výhody blahodárného působení jablek. Zelená jablka bývají trpčí, ale mají více šťávy a jsou křupavější. Červená jablka bývají sladší a moučnatější. Pokud jsou požívána se slupkou, měla by být nejdřív očištěna mýdlem a vodou kvůli případným zbytkům pesticidů.

Bezpečnost a rizika

James A. Duke, Ph.D., uznávaná autorita oboru bylinného léčitelství ve Spojených státech (a také básník), dnes odpočívající v důchodu, shrnul poučení o bezpečném požívání jablek do následujících veršů:

Jedno jablko denně pro zdraví,
to už snad každý člověk ví.
Ale pozor na ta semena,
hodně může smrt znamenat.
Kdo najednou sní hrsti dvě
ten na kyanid brzy zajde.

Zvláštní, ale pravdivé: jablečná jádra obsahují kyanid. Už půl šálku jablečných jader obsahuje dávku kyanidu smrtelnou pro dospělého člověka, dětem a starším lidem stačí dávka ještě menší. Jistě mají leckteří rodiče zkušenosti s bolením bříška u dětí, které jedly jablka i s jádřincem. Těch pár zrníček, obsažených v jednom ohryzku, nepředstavuje vážné riziko, ale je lepší naučit děti jádra nejist sami dospělí by se jich také měli vystříhat.

Pokud se po jablkách vyskytnou nějaké zažívací potíže, jako průjem nebo zácpa, omezte jejich konzumaci nebo je přestaňte jíst vůbec. Pokud se stav do týdne neupraví, poraďte se s lékařem.

Cukrovka, vysoká hladina cholesterolu nebo onemocnění tlustého střeva by neměly být nikdy léčeny výhradě přírodními léky. V těchto případech platí, že jablka jsou jen doplňkem profesionální léčby.

Informace o pěstování

Podle archeologických nálezů si lidstvo pochutnává na jablkách minimálně od doby 6500 let př. Kr. Prehistorická jablka připomínala dnešní pláňata byla malá, svrasklá a moučnatá. S rozvojem zemědělství se jabloň stala snad nejčastěji šlechtěným ovocným stromem.

K dnešnímu dni se po celém světě pěstují stovky odrůd. Pro podnební podmínky mírného pásma byla vyšlechtěna odrůd celá řada. Pokud chcete jabloně pěstovat, informujte se, jaký druh je pro vás a vaši zahradu nejvhodnější.

Vzrostlá jabloň dosahuje výšky kolem 14 metrů a zabere prostor asi 14 x 14 metrů. Polokmeny či trpasličí odrůdy rostou jen do výšky 2-4 metrů a zabírají plochu 4 x 4 metry, popřípadě ještě menší.

Mladý stromek zasaďte na slunné místo a pravidelně zalévejte. Je dobré ho při zasazení trošku zastřihnout a pak každý rok pravidelně prořezávat. Jednotlivé odrůdy mají různé nároky na přihnojování a podléhají jiným škůdcům. Při potížích se obraďte na odborníka.