Vegetariánství je plné emocí ze strany příznivců i odpůrců. Domněnek i překroucených informací z obou stran zeleninové barikády. Mluví se o škodlivosti masa i jeho prospěšnosti, o morální stránce věci. A stejně jako u většiny věcí leží pravda někde uprostřed a ani vegetariánství není výjimkou.
Prapůvod vegetariánství leží ve starověké indické a řecké filosofii nenásilí. V Indii byl původ ve filosofii "ahimsa", což je filosofie nenásilí. Víra odmítala násilí proti všem živým tvorům. V Řecku byli předchůdci vegetariánství lidé co nejedli maso pro rituální účely.
První známý a nejslavnější "vegetarián" byl řecký matematik Pythágoras. Termín "Pythagorova strava" se běžně používal pro rostlinnou stravu až do doby, kdy 19. století "objevilo" pojem a směr vegetariánství.
Pro pochopení vegetariánství si člověk musí uvědomit, že je zde několik vrstev vegetariánství i když lidé shrnují vše pod jeden pojem. Nejpřísnější typ vegetariánství je veganství, což jsou lidé, kteří nejedí maso a ani žádné produkty od ostatních zvířat.
Označení vegan bylo poprvé použito v roce 1944, kdy Elsie Shrigley a Donal Watson zjistili, že vegetariánství zahrnuje příliš mnoho produktů živočišného původu a vyjímá některé rostlinné produkty. Termín vegetariánství zahrnoval všechno možné.
Důvody pro vegetariánství zahrnují širokou škálu námitek a zdůvodnění. Mnoho lidí nejí maso ze zdravotních důvodů, politických, estetických, kulturních, enviromentálních nebo ekonomických (z nouze ctnost). Nejčastější důvod je však etický, největší důvody jsou námitky proti týrání zvířat.
Některé vědecké studie ukazují, že vegetariánská strava pomáhá zvyšovat metabolismus těla a pomáhá spalovat tuky a kalorie až o 16 % rychleji než u spotřebitelů masa.
Nejvýraznější postava renesance, která otevřeně bojovala za vegetariánství byl Leonardo da Vinci. V podstatě byl z dnešního hlediska tvrdý vegan, otevřeně se hádal s místními autoritami a hájil své názory založené na argumentech z Bible. „Lidé nemají žádné Bohem dané právo jíst zvířata, “ říkal Leonardo da Vinci.
Počet vegetariánů v ČR vzrůstá v čase stejně jako u ostatních států. V roce 2003 byl odhadován na 235.000 v roce 2020 se odhaduje počet něco mezi 3-5 % populace 300.000-500.000 lidí.
Francouzský filosof Voltaire hájil vegetariánství i když nevíme jestli byl aktivní vyznavač této indické filosofie. Používal starověkou hinduistickou filosofii pro srovnávání s biblickou argumentací o dominanci lidské rasy. Podle jeho názoru zvítězil hinduismus.
Kniha "Čínská studie" (Wikipedia) z roku 2005 shrnuje poznatky a různé studie o vlivu jídla na lidské zdraví. Jeho stěžejní rovina leží ve dvacetileté studii, která ukazuje, že země, které spotřebovávají více masa trpí větší úmrtností na "západní choroby".
Jíst nebo nejíst maso? To byla jedna z nejvíce diskutovaných otázek v historii křesťanství. Mnoho teologů prohlašovalo, že odpírání masa je mnohem více slučitelnější s milosrdenstvím a soucitem. Ježíš Kristus byl pescatarián.
Pescatariáni nejedí maso zvířat, ale mohou jíst ryby. Výraz byl poprvé použit v roce 1993 a je kombinací italských slov pro ryby a vegetarián.
Jeden z nejsilnějších argumentů proti vegetariánství je Vitamín B12, jedna z mála živin, které lze získat pouze ze živočišných zdrojů. Výzkumy ukazují, že nedostatek vitamínu B12 může způsobovat oslabení kostí.
Jeden z prvních a nejznámějších amerických vegetariánů byl Benjamin Franklin a vlastně v roce 1770 představil vegetariánství Americe. Bohužel pro celou vegetariánskou komunitu se později opět vrátil ke klasické stravě zahrnující i maso.
Pokud nejíte maso a jste zmateni ze spousty různých podskupin vegetariánství, zde je pár dalších rozdělení:
ovo-vegetarián - jí vejce, ale žádné další mléčné výrobky
lakto-vegetarián - jí mléčné výrobky, ale nejí vejce
ovo-lakto-vegetarián - jí vajíčka i mléčné produkty
Podle rozšířeného názoru nemají vegetariáni dostatek bílkovin, ale podle studií je toto ochuzení jen velmi mírné. A pokud vegetariánská strava obsahuje dostatek bílkovin tak se rozdíl blíží k nule.
Podle studie jsou vegetariánští muži v očích žen považováni za méně agresivní. Což v minulosti bylo považováno za nevýhodu pro zachování rodu, dnes se však situace poněkud obrací.
Pokud milujete stejky a rádi si dáte hamburgera a hledáte důvodu proč se nestát vegetariánem, tak je tu jeden argument. Adolf Hitler patřil k nejoddanějším příznivcům vegateriánství, byl doslova militantní vegetarián.
Britská studie postavila IQ dětí a pravděpodobnost, že se z nich stanou v budoucnosti vegetariáni vedle sebe a zjistili vzájemnou korelaci. Čím vyšší IQ, tím pravděpodobněji se z vás stane vegetarián.
Fruitarián je další druh vegetariána. Fruitarián je milosrdný i k rostlinám, fruitariáni jedí pouze ovoce, ořechy, semena a další rostlinné produkty, které lze získat bez likvidace rostliny.
Největší podíl vegetariánů má tradičně Indie, kde je vegetariánství kulturní záležitost. V Indii je až 50 % vegetariánů, v ostatních zemích je široká škála od 1 % do 12 %, v průměru 5 % vegetariánů celosvětově.
Med je jednou z nejvíce diskutovaných potravin ve veganské komunitě. Otázka zní: Je med vhodný pro veganskou stravu? Polovina veganských organizací med odsuzuje a na druhá polovina na medu nic špatného nevidí. Med rozděluje veganství na dvě poloviny, je na čase rozdělit veganství na honey-veganství nebo aeris-vegan (aeris, lat. med) a veganství. I když přísně vzato med obsahuje části těl hmyzu.
Vegetariánství je šetrnější k životnímu prostředí i úspornější ke spotřebě vody což je pro dnešní dobu nejsilnější argument. Na výrobu kilogramu pšeničné mouky se spotřebuje 150 litrů vody, ale na výrobu kilogramu masa je potřeba více než 15.000 litrů vody. Což je 100x více vody. Bod pro vegetariánství.
Komentáře