Obrázek: © pixabay
Každý z nás jednou určitě zažil to, když ho někdo za něco kritizuje.
Kritika je vlastně dobrá věc. Teď to zní dost vtipně. Spousta z vás si teď nejspíš říká, že jsem blázen. A víte co? Možná, že opravdu jsem.
Říká se, že chybami se člověk učí, a to samé je s kritikou. Kritikou se člověk učí též. Někdy ne tak úplně, jak by měl, ale učí.
Lidé, kteří někoho kritizují si totiž tím chtějí něco dokázat. Chtějí se vás dotknout, ublížit, protože jste nejspíš něco dokázali, nebo si prostě myslí, že jste tak slabí, že tu kritiku neunesete. Nedejte se.
Kritika jako taková je sama o sobě vlastně úplně v pohodě. Jen je třeba si uvědomit, že jsou mezi námi dva typy lidí. Lidi, kteří si to berou až příliš k srdci a nedokáží se vyrovnat s tím, že je někdo kritizuje. Možná někdy později, ale to už je dost pozdě podle mě. A samozřejmě lidi, kteří si z toho nic nedělají, mají z toho srandu a tak podobně.
Pro lidi, kteří si z toho berou víc než by měli, je přijmutí kritiky dost těžké. Vlastně je to pro ně mnohem těžší než se zdá. Kdo není jako oni, tak je nepochopí.
Myslete hlavně na sebe, není to vůbec sobecké. Ale nic se nesmí přehánět, že? Je to váš život, všechno vaše rozhodnutí. Jestliže vás někdo zkritizuje, nic si z toho nedělejte. Určitě nejste jediní. Ano, každý má svůj názor, ať už je pěkný nebo není. Může to být pravda, může to být lež. Člověk nikdy neví. Víte to jenom vy.
A pak je tu ještě tzv. konstruktivní kritika. Ta je z mého pohledu o moc lepší než jen třeba nadávky apod. Z nadávek si nic nevezmete, ale konstruktivní kritikou vás vlastně člověk zkritizuje, ale zároveň vám řekne, co přesně děláte špatně a můžete to napravit. Ale pokud se setkáte s kritikou jako takovou, pokuste si na ni zvyknout, když to takhle povím. Život není a nebude jen procházka růžovým sadem. Najdou se zde i nějaké ty mouchy. Věřte sami sobě, pak dokážete i to, o čem jste si mysleli, že je nemožné.
Napsala -Veru-
Komentáře