Thelema, řecky "vůle". Nejprve vešlo toto slovo ve známost díky opatství Thelema, které popsal Rabelais ve svém románu "Gargantua a Pantagruel". Později se stalo ústředním pojmem v učení Aleistera Crowleyho. Charakteristické pro Crowleyho pojem thelema je, že jej vlastně nikdo nedokáže druhému člověku vysvětlit. Každý muž i žena musejí sami zjistit, co je jejich (skutečná) vůle, a co je tedy smyslem a účelem jejich života. Neexistuje žádná vyšší instance, která by tuto povinnost z člověka sňala. Jediné, co lze o vůli říci, je to, že je úzce spojena s láskou. Crowley to vysvětluje tímto způsobem: Podle řecké kabaly má thelema číselnou hodnotu 93 (tj. řecká písmena mají číselnou hodnotu, jež sečtena vydá právě 93), a řecké slovo pro lásku (agapé) má v součtu také hodnotu 93. Podle učení kabaly jsou slova se stejnou číselnou hodnotou vždy v těsném vztahu, vzájemně se posilují, doplňují se a jedno pomáhá vyložit druhé.
Thelema (vůle) a agapé (láska) se podle Crowleyho vzájemně doplňují - láska je síla, která stojí v pozadí vůle, jež jí určuje směr. Když tedy člověk zjistí, jaká je jeho vůle, a vykoná ji, nemůže jí svým bližním uškodit, protože láska je s vůlí neoddělitelně spjata. Přívrženci Crowleyho učení se často označují jako thelemité a zdraví se vzájemně slovy: "Co chceš, budiž ti celým zákonem," načež druhý odpoví: "Láska je zákon, láska v pozadí vůle." První věta se často interpretuje jako "Dělej, co chceš", ale tento výklad není správný. Mnohem spíše jde o to, zjistit, co je skutečná, leckdy v člověku ukrytá vůle. Navíc Crowley formuli "Dělej, co chceš" popisuje jako reciproční, což znamená, že práva, která si thelemita osobuje pro sebe, přirozeně zaručuje a přiznává i jiným lidem. Neznamená to tedy "Dělám si, co se mi zachce…"
Komentáře