Nejtěžší lidé světa

Odpověď na to, kdo je vlastně nejtěžším člověkem na světě, je opředena mnoha dohady. Třebaže naši předkové si zhusta všímali skřítků, trpaslíků i obrů, kdy byla zaznamenána zmínka o váze takových stvoření, leda snad s výjimkou obrů, pokud oplývali přímo výjimečnou silou. Tlouštíci vystupující u cirkusů a na poutích navzdory fantastické reklamě sotva kdy dosáhnou skutečné váhy 220 kilogramů. Bývají oděni ve volný háv, aby se zvýraznily faldy podkožního tuku, a často vystupují společně se skřítky a trpaslíky, což vytváří vzájemný kontrast k jejich tělesným proporcím.

Jedním z cirkusových tlouštíků byl Robert Earl Hughes (Wiki [EN]). Zemřel 11. července 1958 v Bremen, stát Indiana. Hughes prohlašoval, že váží šest set padesát kilogramů. Je fakt, že byl tak robustní, že nedokázal slézt ani ze svého valníku, na němž byl dopravován do nemocnice. Po jeho smrti bylo nutno jeho trup ze speciálně zhotoveného lůžka zvednout pomocí jeřábu, který se používal pro odklízení havarovaných automobilů. V době smrti se skutečná Hughesova váha pohybovala okolo 460 kilogramů. Je to hmotnost úctyhodná, nicméně není to rekord.

Pravděpodobně nejtěžší lidskou bytostí, o níž byl kdy pořízen ve Spojených státech záznam, byl Johnny Alee, který svůj krátký život prožil v Carbonu, jedné zapadlé osadě ve státě Severní Karolína.

Johnny se narodil v roce 1853. Už jako malý špunt byl robustní třebaže se do svých deseti let věku nijak zvlášť nevymykal průměru. Pak se ovšem u něho objevila tak nezřízená chuť k jídlu, že jeho přírůstky na váze nemohlo zastavit nic. Když mu bylo patnáct, byl už sotva schopen udržet se na nohou. Projít domovními dveřmi bylo v té době pro Johnnyho už holou nemožností. Měl stehna "nalita tak, že i dospělý člověk měl co dělat, když chtěl jedno z nich obejmout".

Johnny byl schopen chůze jenom s největším vypětím. Pokud se vydal na expedici mezi obrovitou židlí, na níž sedával, směrem k pět metrů vzdálenému jídelnímu stolu, trvalo mu to obyčejně čtvrt hodiny. Navíc k takovému přemístění potřeboval spoustu pomocníků. I tak to pro něj bylo obrovské vypětí a Johnny po takovém transportu býval vždycky zcela vyčerpán.

Tlouštíkova nadváha byla nakonec v roce 1887 kdy se dožil třiatřiceti let i nepřímou příčinou jeho smrti. Tou dobou bydlel Johnny v domku postaveném ve svahu. Přijímací pokoj byl situován více než dva metry nad zemí a spočíval na mohutných dřevěných pilířích. Jednoho dne tlouštík opatrně sunul svých víc než pět set kilogramů živé váhy ke dveřím vedoucím do dalšího pokoje, když vtom pod ním podlaha povolila. Johnny se až po podpaží probořil a začal bezmocně klátit nohama ve vzduchu. Ochotní sousedé zatím pod ním horečně montovali jakousi konstrukci, z níž by tlouštíka pomocí kladkostroje dostali do bezpečí.

Najednou si ale všimli, že jeho usilovné dýchání už není slyšet. Lékaři, kteří při zkoumání tělesných pozůstatků později Johnnyho zvážili na uhelné váze, došli k závěru, že bezprostřední příčinou smrti bylo selhání srdeční činnosti, způsobené strachem z pádu ze skoro dvoumetrové výšky na zem, které se tlouštíkova chodidla už devatenáct let nedotkla.