Pokrok duše nespočívá v tom, aby hodně přemýšlela, ale hodně milovala.
Ďábel neútočí přímo, leda na ty, které vidí, jak se lehce vzdávají, anebo když Pán dopustí, aby jejich útoky a pronásledování dodalo jeho služebníkům větší odolnost.
Pravím, že je důležitější, abychom dorůstaly k velké pokoře, neboť bez ní není možno jít kupředu.
Ať každé vážné rozhodování projde nejprve modlitbou.
Kdo se nemodlí, nepotřebuje, aby ho ďábel svedl z cesty. Vrhne se do pekla sám.
Jedné nespokojené řeholnice se bojím více, než legie ďáblů.
Někdy se stává, že zlý duch v nás probouzí velké a chvályhodné touhy, abychom se věnovali jim a zanedbávali to, co bychom mohli učinit ke slávě Boží.
Nejlepší a nejsilnější zbraň k dobytí nebe je trpělivost ve zkouškách.
Ničím se neznepokojuj,ničím se nermuť,všechno pomíjí,Bůh se ale nemění.
Život je špatná noc ve špatném hostinci.
Vidíte dobře, co se děje? Nuže, všechno je k našemu největšímu dobru!
Jest ovšem pravda, že se vlastními silami nedostanete do všech komnat, i kdyby se vám zdálo, že síly ty jsou značné, nestačí, nepovolá-li vás Pán hradu sám.
Ačkoliv se tu pojednává jen o sedmi komnatách, přece je při každé nahoře i dole a po stranách mnoho jiných místností s krásnými zahradami a studánkami a s bludišti a s věcmi tak rozkošnými, že zatoužíte rozplynout se ve chválách na velikého Boha, který ten hrad stvořil podle svého obrazu a podobenství.
Bůh je v nás samých; ale není to usebranost, o které mluvím, je to získané soustředění, které si může osvojit každý, zatímco jiná usebranost pochází z milosti boží.
Jakmile začneme vkládat svou důvěru v lidské prostředky, mohou nám chybět prostředky Božské.
Často se duši zároveň se slovy naznačí beze slov víc, než slova obsáhnou.
Duše vzplane láskou, ale když miluje, neví jak a neví, kdo je ten, jejž miluje, neví ani, co od něho chtěla.
I kdyby sám ďábel podsunoval svoje mámidla, nic vám neuškodí, jestliže jste pokorní a máte dobré svědomí.
Ó, slepoto lidská! Kdy jen, kdy bude sňata pozemská ta rouška z našich očí?
Bolí nás někdy celé tělo, je-li však přitom hlava zdráva, nerozbolí se z toho hlava, že bolí tělo.
Pokora je lékem na všechny naše rány. Pokud ji máme pravdivou, přijme nás Božský lékař a nakonec nás uzdraví.
Bůh stvořil člověka svobodného, aby si svobodně zvolil dokonalost. Od nás chce toto rozhodnutí. Aby mohl udělat všechno sám, čeká jen na naše rozhodnutí. Pán pomáhá těm, kdo se rozhodnou sloužit k Jeho slávě.
Kde je pokora, tam je člověku spíše trapno, slyší-li vlastní chválu.
Ó, Bože, jaká jsou to trápení vnitřní i vnější, kterými člověk trpí dříve než vejde do sedmé komnaty!
Slova boží se velmi liší od lidských a jediné obsáhne víc, než by rozum náš dovedl tak rychle postihnout.
Bděme nad tím, aby svatost nepocházela z melancholie.
Pane, zkoušej nás, abychom po pravdě poznaly, jaké jsme.
Je to tvrdé, vidět někoho, jak podniká ve svém věku tak nebezpečnou cestu pro peníze, zatímco bychom se měli víc starat, abychom se víc vybavili pro nebe.
Pravdivá pokora se zakládá především na tom, abychom byli vždy ochotni ke všemu, cokoli chce s námi Pán udělat a považovali se vždy za nehodné nazývat se Jeho služebníky.
Je zvláštní, že nic z toho, co se děje, mě nemůže znepokojit, natolik mám v sobě zakořeněnou jistotu, že všechno dobře dopadne.
Máme Bohu sloužit „jak On chce, a ne jak my chceme“.
Svatá zpověď je k tomu, aby byly vyznány naše viny a hříchy a ne ctnosti a milosti.
Je velkou ctností vážit si těch, kteří jsou moudřejší než my.
...nezískáte-li ctnosti a necvičíte-li se v nich, zůstanete stále trpaslíky. A kéž se líbí Bohu, abyste jenom rostli, neboť na této cestě, jak víte sami, kdo neroste, zakrňuje. Považuji totiž za nemožné, aby se láska spokojila stále s týmž stavem, máte-li jí aspoň trochu.
Bůh zachází hrozně se svými přáteli. Popravdě řečeno, nekřivdí jim, protože takhle zacházel se svým Synem.
Bůh ví, co je pro nás dobré. On ví lépe, co dělá, než my víme, co chceme.
S trpělivostí dosáhnete všeho.
Sám Bůh stačí.
Hrozná věc je trpět a nepracovat na svém díle.
Náš život? Krátký nocleh v nevyhovující hospodě.
Všechno nás namáhá, když chceme práci uniknout.
Ať na mne křičí třeba celý svět, jen když je můj Bůh trochu víc chválen a poznáván.
Pokud žijeme na této zemi, nemáme nic, co by nám bylo více potřebné, než pokoru.
Nemysleme si, že jsme udělali všechno, když proléváme hojné slzy. Spíše přiložme ruku k dílu!
Kdo má Boha, tomu nic nechybí.
Máš-li v srdci Boha, nic ti nechybí, jeho láska stačí.
Ještě důležitější, než dát jíst hladovému, je modlit se za ty, kteří žijí ve smrtelném hříchu.
Všechno je milost.
Aby pronásledování a křivdy přinesly duši ovoce a užitek, je dobré pamatovat na to, že jsou v první řadě páchány Bohu a ne mně.
Večerní zpytování svědomí dělej velmi pečlivě!
Budete li vždy Boha prosit, aby sám pokračoval v díle, které započal – Jeho milosrdenství vás neopustí.
Kdo nepoznává, tomu je nutno mnohem více napovědět.
Nechme hrkat mlýn a melme svou mouku, nenechme působit svou vůli a chápání.
Pán má rád radostné srdce, duši vždy rozesmátou.
Mějme pokoru a ještě jednou pokoru. Pokorou se dá Pán přesvědčit a splní všechno, po čem toužíme.
Pokud žije někdo sám, lehko se může považovat za svatého; až ve společenství pocítí, jestli je opravdu pokorný a trpělivý.
Bůh je ve všech věcech svou přítomností a mocí a podstatou.
Naše tělo má tu vadu, že čím víc se mu věnujeme, tím víc se zvětšují jeho nároky.
Popatřte jen, jaký je rozdíl mezi červem a bílým motýlem. Právě tak je tomu při této modlitbě, protože je duše mrtva pro svět, povstává z ní bílý motýlek.
Úskoky ďáblovy jsou velké, neboť učiní tisíceré pekelné pokusy, aby nám namluvil, že máme některou ctnost, kterou však nemáme.
Časná zla mohou zplodit velká zla duchovní.
Kde není lásky, zasejte lásku a sklidíte lásku. Tuto zásadu shrnula Matka Terezie mužně do tří slov: „Láska sklízí lásku“, amor saca amor.
Pokora, je-li pravá, opravdová, je mastí pro naše rány, a přijde ranhojič, jímž je Bůh, aby nás uzdravil, třeba by nějaký čásek prodléval.
Čím lépe poznáme lidi, tím méně je můžeme milovat. Naopak Boha tím více milujeme, čím více ho známe.
Komentáře