Pravé pokání míří vůči milovanému hříchu, a se zvláštním zápalem a odhodláním jej odkládá, totiž ten hřích, který se nás nejsnadněji přichytí.
Po každé bouři přichází ticho.
Po každé bouři přichází ticho.
Bible je dopis, který poslal Bůh nám; modlitba je dopis, který my zašleme jemu.
Když měl Kristus opustit tento světa, zanechal poslední vůli. Svou duši odevzdal svému Otci, své tělo odkázal Josefu z Arimatie, aby bylo řádně pohřbeno; jeho šaty připadly vojákům; svou matku nechal péči Jana; co však měl nechat svým ubohým učedníkům, kteří vše zanechali pro něj? Stříbro ani zlato neměl; ale zanechal jim něco, co bylo nekonečně lepší, svůj pokoj.
Mělo by být záležitostí každého dne připravit se na náš poslední den.
Okrasa svatosti je to, čeho se hrob, který pozře všechnu ostatní krásu, nemůže ani dotknout, nebo jí nijak uškodit.
Způsob, jak v církvi zachovat pokoj, je zachovat její čistotu.
Pojď a viz vítězství kříže. Kristovy rány jsou tvé lékařství, Jeho muka tvé spočinutí, Jeho zápasy tvá vítězství, Jeho sténání tvé zpívání, Jeho bolesti tvé ulehčení, Jeho pohanění tvá sláv, Jeho smrt tvůj život, Jeho trápení tvé spasení.
Svůdci jsou nebezpečnějšími nepřáteli církve než pronásledovatelé.
Nikdo není od Krista poslán zpět prázdný než ti, kteří k němu přicházejí plní sama sebe.
Musím být vděčný, za prvé, protože mě neokradl nikdy předtím, za druhé, protože ač vzal můj měšec, nevzal můj život; za třetí, protože ač vzal vše, co jsem měl, nebylo to moc, a za čtvrté, že jsem to byl já, kdy byl okraden, a ne já, kdo kradl.
Ač nás Kristus vysvobodil z prokletí zákona, nevysvobodil nás z jeho přikázání.
Díkůvzdání je dobré, ale díkůžití lepší.
Jako by lidé už tak neumírali dost rychle, jsou velmi vynalézaví v tom, nacházet nové způsoby, jak zničit jeden druhého.
Žena byla učiněna z žebra z boku Adamova; ne z jeho hlavy, aby nad ním vládla, ne z jeho nohou, aby po ní šlapal, ale z jeho boku, aby s ním byla rovna, zpoza jeho paže, aby jím byla chráněna, a z místa blízko jeho srdci, aby jím byla milována.
Velká víra je často procvičována velikými zkouškami a nastrojována na těžké služby.
Člověk není svůj vlastní učinitel, a tedy nemá být svým vlastním pánem; ale Původce jeho bytí musí být ředitelem jeho chození a jejich středem.
Taková je zkaženost přirozenosti, že špatní mnohem pravděpodobněji zkazí dobré než dobří napraví špatné.
Doufej v nejlepší, připrav se na nejhorší, a pak přijmi to, co se Bůh rozhodl seslat.
Je jednoduché být náboženský, když je náboženství v módě; ale je důkazem silné víry a přesvědčení plout do nebe proti proudu, a vystoupit pro Boha, když pro Něj nevystupuje nikdo jiný.
Nikdo není tak hluchý jako ti, kdo nechtějí slyšet.
Skrze obecenství s hříchem, který je ohavný, činíme sami sebe ohavnými.
Je dobré si nějak zaznamenávat naše modlitby, abychom je neodřekli naším konáním.
Nebude-li nám vládnot Bůh a jeho milost, zmocní se nás hřích a Satan.
Nejlepší způsob, jak projevit náklonnost k našim přátelům, je se za ně modlit a děkovat.
Ti, kdo rozmnožují bohy, rozmnožují si hoře; nebo komukoliv přijde jeden Bůh příliš málo, shledá, že dva jsou příliš mnoho, a přece ani stovky ne dost.
Vnější ztráty vedou dobré lidi k jejich modlitbám, ale špatné k jejich kletbám.
To nejlepší, co můžeme říci Bohu v modlitbě, je to, co on řekl nám ve svém Slově.
Byla to největší pocta, kterou Bůh učinil člověku, že jej učinil k obrazu Božímu; ale je to největší potupa, kterou člověk učinil Bohu, že učinil Boha k obrazu člověka.
Měli bychom se mít na pozoru před pýchou, neboť je to hřích, který z andělů učinil ďábly.
Když Bůh zamýšlí svému lidu projevit milosti, prvé je vede k modlitbě.
Pýcha činí boha ze sebe, chamtivost činí boha z peněz, smyslovost činí boha z břicha; cokoliv je ceněno či milováno, obáváno či je mu posluhováno a na to spoléháno více než na Boha, z toho (ať už je to cokoliv), vlastně činíme boha.
Když chtěl [apoštol] Petr dokázat, že není učedníkem Kristovým, proklínal se a zapřísahal.
Náš Spasitel často předkládal naučení, že kdo se povyšuje, bude ponížen; buď se poníží sám v pravém pokání, nebo jej poníží Bůh a vylije naň opovržení.
Mnozí litují svých hříchů, kteří z nich však nečiní pokání, hořce nad nimi pláčí, ale stále je milují a jsou s nimi ve svazku.
Nikdo neřekne „není Boha,“ dokud není tak zatvrzen v hříchu, že se stane jeho zájmem, aby nebyl žádný Bůh, který by ho volal k zodpovědnosti.
Boží Slovo obstojí, a nic nezískáme, když se s ním budeme přít, či budeme odkládat se mu podvolit.
Ti jsou poznačeni k záhubě, kdo setrvávají v hříchu a nejsou zahanbeni ohavnostmi, které spáchali.
Pokoj je takový drahocenný klenot, že bych zaň dal vše kromě pravdy.
Nejlepší důkaz, že máme pravdu je, když chodíme v pravdě.
Největší známkou Božího hněvu vůči jakémukoli člověku či lidem je, když od nich odejme svůj zákon.
V základu každého hříchu je něco z praktického ateismu.
Nechť je naší velkou starostí vědět, jak si stojíme před našimi Biblemi, jestli nás právě ospravedlňují či odsuzují; neboť Soudce vší země bude postupovat podle tohoto pravidla.
Když hříchy lidí dosáhnou až do nebe, hněv Boží dosáhne až na zem.
Satan učí lidi nejprve pochybovat, a pak popírat; prvé je činí skeptiky, a tak z nich pozvolna udělá ateisty.
Bůh nepřikazuje nemožné, ale svými příkazy nás nabádá dělat, co je v našich silách, a modlit se za to, co není.
Zahubeni Boží spravedlností budou jen ti, kdo nechtějí být napraveni Boží milostí.
Ti, kdo se nevydají do rukou Boží milosti, budou vydáni do rukou Jeho spravedlnosti.
Ti, kdo učí svou doktrínou, musí učit svým životě, jinak zboří jednou rukou to, co postavili druhou.
Nic nedává ateismu a nevíře převahu tak, jako tělesnost těch, kdo činí z náboženství služebníka svých smyslových choutek a světských zájmů.
Zbožní umírají, a jejich smrt je jim vysvobozením; bezbožní hynou, a jejich smrt je jim zkázou.
Je časté, že ti, kteří nechtějí konat svou povinnost, předstírají, že nemohou.
Bůh varuje, než raní.
Ve službě Boží je nebezpečné se odchýlit od Jeho ustanovení; máme co do činění s Bohem, který je dost moudrý, aby předepsal svou bohoslužbu, spravedlivý, aby vyžadoval, co předepsal, a mocný, aby pomstil, co nebylo předepsáno.
Ty, které si chce Bůh použít, nejprve zasáhne vědomím jejich nehodnosti být použiti.
Bůh je buď nejhorší nepřítel nebo nejlepší přítel.
Bůh je ten první a nejlepší, a proto musí mít to první a nejlepší.
Ti, kdo jsou nepřáteli Boží církvi, jsou nepřáteli sami sobě, a dříve nebo později budou přivedeni k tomu, že to sami uzří.
Bůh bude mít na zemi vždy svou církev; nikdy ale neřekl, že bude na této straně nebe neomylná nebo zcela bez vady.
Skrze světlo přírody vidíme Boha jako Boha nad námi, skrze světlo zákona Jej vidíme jako Boha proti nám, ale skrze světlo evangelia Jej vidíme jako Emmanuele, Boha s námi.
Komentáře