George Raymond Richard Martin

0

Kdo pospíchá životem, žene se do hrobu.

Ženy trestají jiné ženy nejkrutěji.

Strach seká hlouběji než meče.

Ve tmě žádné stíny nejsou. Stíny jsou služebníky světla.

Některá světla vrhají víc než jeden stín.

Čím jasnější plamen, tím temnější stíny vrhá.

Když slunce zapadne, žádná svíce ho nemůže nahradit.

Slova jsou vítr.

Slova jsou jako šípy, když je vystřelíš, už je nikdy nevrátíš zpět.

Možná se právě předstíráním stáváš statečným.

Staré příběhy jsou jako staří přátelé. Člověk je musí čas od času oprášit.

Pravda bude taková, jakou ji uděláš.

Většina lidí by pravdu raději popřela, než aby se s ní smířili.

Člověk si uvědomí, že je ztracený, teprve až nakreslí mapu.

Ty nejlepší lži v sobě vždycky mají kousek pravdy.

Láska je jed. Sladký jed, to ano, ale přesto zabíjí.

Láska je sladká věc, ale mužskou povahu změnit nedokáže.

Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden.

Bohové jednou rukou dávají a druhou berou.

Bolest patří k rytířství stejne tolik jako meče a štíty.

Nejhorší není umírání samotné, ale to, že člověk neví, kdy nebo jak.

Bohové jsou slepí. A lidé vidí jen to, co chtějí vidět.

Na světě není tvora ani zpoloviny tak strašlivého jako opravdu spravedlivý člověk.

Oběť…nikdy nebývá snadná. Jinak to není pravá oběť.

Člověk, který se bojí prohrát, už prohrál.

Lidé se rodí proto, aby se namáhali a trpěli. Naše strasti zmizí, až zemřeme.

Pokud je život bez ceny, k čemu je smrt?

Srdce lže a mysl si s tebou zahrává, ale oči vidí pravdu.

Jsou boje, které žádné meče vyhrát nedokážou.

Užitečný jako bradavky na pancíři.

Mysl potřebuje knihy, tak jako meč potřebuje brus, pokud má svoje hrany udržovat nabroušené.

Nemůžeš překovat cín v železo, bez ohledu na to, jak tvrdě do něj bušíš, ale to neznamená, že je cín bezcenný.

Když na žábu namaluješ pruhy, nestane se tygrem.

Vrána je jen ubohým příbuzným havrana. Oba jsou to žebráci v černém, nenávidění a nepochopení.

Někteří lidé ubližují jiným jen proto, že je mají ve své moci.

Slyšte jak vrána havrana zve černým.

Štěstí je vždycky včera nebo zítra, ale nikdy dneska. Nemůže být, protože nakonec je to jen iluze - a iluze vypadají skutečné jen z dálky.

Čáry a kouzla jsou jako meč bez jílce. Neexistuje bezpečný způsob, jak jej uchopit.

Dej mi raději čestného nepřítele než ambiciózního a budu spát klidněji

Odlišné cesty někdy vedou ke stejnému hradu.

Na samém konci po nás všech zůstanou jen písně. Když máme štěstí.

Mohlo by se vám líbit

Komentáře