Stromy kašlou na to co si lidi myslí.
Spousta z nás se víc obává stárnutí než smrti.
Nejhorší na stárnutí je to, že už vás nic nového nenapadá.
Lidé dostávají šanci rozmazlovat vnoučata, tím totiž prosíme o odpuštění své děti.
Zabloudila mi do srdce a nenašla cestu ven, nikdy neměla orientační smysl.
Smrt je pomalý tamtam. Počítá každý úder. Nemůžeme s ní vyjednávat o čase.
Ne všichni lidé vědí, že voda a slunce nějak voní, ale je to tak, jen musíte poodejít dost daleko od všech ostatních vůní, abyste si to uvědomili.
Všichni dospělí se pořád vztekají, jen děti a staří lidi se smějí.
Selžeme jedině tehdy, když se znovu nepokusíme o to, co jsme chtěli.
Ani ve vesmíru není větší záhada než člověk.
Náš mozek je nejnekonečnější rovnice; až se ji lidstvu podaří rozluštit, bude to větší úspěch než když jsme doletěli na Měsíc.
Kdo měl někdy babičku se zálibou ve věcech, které rostou, tomu budou Vánoce vždycky vonět po hyacintech.
Lidské tělo má fenomenální pracovní morálku, je to mistrovské dílo matematiky, pracuje do posledního paprsku světla.
Když vyhasne mozek, tělu trvá dost dlouho, než to zjistí.
Na tom, že se člověk trochu bojí, není nic špatného.
Komentáře