František Saleský

Jako je voda opak ohně, tak závist je opak lásky. Jako voda hasí oheň, tak závist hasí lásku a zbavuje ji života.

Když někoho ovládá závist, nosí ve svém srdci hada.

Kdo myslí na věčnost, snadno najde potěšení v protivenstvích života pozemského.

Proč stavíme zámky ve Španělsku, když potom musíme bydlet ve Francii?

Nejlepší prostředek proti strachu ze smrti je myšlenka na Toho, jenž je náš život.

Pokora přivádí do duše všechny ostatní ctnosti.

Pokora nás zdokonaluje vůči Bohu a laskavost vůči bližním.

Pokora nás zdokonaluje vůči Bohu a dobrotivost vůči bližnímu.

Pokora, která je bez lásky, nemůže být ctnostnou pokorou.

Všechno, co je v člověku plné lásky, dýchá láskou a mluví o lásce!

Všechno, co je v člověku plné lásky, dýchá láskou a mluví o lásce!

Není větší lásky, než se obětovat za spásu duší, jak to dělal Pán Ježíš Kristus!

Nejvíc se naučíš tím, že budeš učit jiné.

Usiluj o to, aby všechno, co říkáš, vycházelo od srdce.

Člověk je nejdokonalejší stvoření, v člověku je nejdokonalejší duch, dokonalostí ducha je láska a dokonalostí lásky je láska křesťanská.

Ó Maria, kdybys byla jen Matkou, věděl bych sice, že mi chceš pomoci, ale nevěděl bych, zda mi můžeš pomoci. Kdybys byla jen Královnou, věděl bych, že mi můžeš pomoci, ale nevěděl bych, zda mi pomoci chceš. A protože jsi Matkou a Královnou, vím, že mi můžeš a také chceš pomáhat.

Dokud vládne mezi vámi srdečná úcta, váš dům je rájem. Když tam bude chybět a když se nebudete vzájemně snášet v lásce, bude váš dům malým peklem.

Vnější nepořádek a nedbalost jsou znamením vnitřního nepořádku.

Mluvte přívětivě a tiše, chovejte se tak, aby všechno vaše jednání a hovor jevily klid a pokoj a ne netrpělivost a unáhlenost.

Co se dělá z lásky, je darem samému Bohu. Není to nesmírné štěstí, dát Mu, co Mu patří a co jsme obdrželi z jeho dobroty?

Ne vždy máme možnost a sílu konat velké činy, ale drobné musíme dělat každou chvíli, proto je konejme dobře.

Při myšlence na budoucí zápasy nás často přepadají ochromující obavy. I přes to důvěřujme Bohu, on nám dá odvahu v pravý čas. Kdybychom se už dopředu cítili silní, mohli bychom zpychnout. Stačí, pokud si upřímně přejeme statečně bojovat a pevně důvěřujeme, že nám Bůh pomůže, jakmile budeme potřebovat Jeho pomoc.

Kdyby andělé mohli, tak by nám záviděli, že můžeme radostně a z lásky snášet utrpení pro Boha.

Bůh nehledí na vnější nádheru, nenachází radost v královských palácích, ale v pokorné duši, která pohrdá světskou moudrostí a dá se jím poučit.

Nedopusť, aby tě hřích dlouho oslaboval a obíral o síly, když máš po ruce takový jednoduchý lék, jako je zpověď.

Radujme se z úspěchu druhého. Radujme se i tehdy, když nás převyšuje ctí, vážností, nadáním a ctnostmi.

Když někdo sklíží dohromady dvě prkna (dobrým klihem ovšem), budou u sebe držet tak pevně, že by se z nich daly odlomit mnohem spíše kusy na kterémkoliv místě, než tam, kde jsou sklížená; Bůh však spojuje muže a ženu svou vlastní krví, a proto je toto spojení tak pevné, že se má spíše oddělit u obou duše od těla než manžel od manželky.

Je nutné mít srdce schopné trpělivě vyčkávat; velké věci se uskutečňují pouze velkou trpělivostí a dlouhou dobou.

Ponižování a pronásledování jsou milostí. Bůh jimi zahrnuje všechny, kteří Mu věrně slouží.

Velmi často sníme o tom, jak se stát anděly, ale unavuje nás být dobrými muži a ženami.

Známky pokory jsou: milovat svou vlastní poníženost, považovat se za nejmenší ze všech, utíkat před lidskou chválou.

Máme orlí zrak, pokud jde o chyby bližního, vůči vlastním chybám jsme slepí.

Láska se prosazuje vítězstvím nad vášněmi.

Člověk nemůže na světě dělat nic většího a vznešenějšího, než milovat Boha a bližního.

Nikdy jsem nenašel vhodnější prostředek k uskutečnění a k ochraně jednoty a lásky k Bohu a k bližnímu, nad svatou pokoru. Je na prvním, druhém, třetím, … a potom na posledním místě.

Některá pokušení se ukazují jako velmi užitečná, protože nás uvádějí do sebe. Připomínají nám naši malost a způsobují, že o to s větším zápalem směřujeme k Bohu.

Bůh nachází svou radost a spokojenost v tom, že obcuje s pokornými a prostými, dokud sami setrvají v poznání své ubohosti.

Nikdo nemůže popřít toto: čím více pracujeme na vlastním posvěcení, tím jsme schopnější být lepšími k bližním.

Pravdivá omluva dovede omluvit mnohem půvabněji a účinněji, nežli lež.

Je neužitečné vyznávání hříchu, dokonce i lehkého, bez osobního rozhodnutí se polepšit.

Láska je první skutečností a prapříčinou našeho zbožného a duchovního života… V nebi je mnoho světců, kteří nikdy neměli extázi v nazírání. Kolik velkých světců a světic se nikdy nevyznačovalo jinou vynikající vlastností než jen zbožností a horlivostí! Ale nikdy nebyl takový světec, kterému by scházela extáze (láska) k činu a život, jenž by nepřemáhal sebe samého a své přirozené sklony.

Nepřítel nám často vnuká vznešené touhy po něčem nepřítomném, co se nikdy nenaskytne, jen aby tím naši mysl odvrátil od přítomných věcí, z nichž, i když snad jsou nepatrné, bychom mohli mít velký užitek.

Známkou pravých Božích dětí je být vždy připraveni přijmout úmysly nejmilovanějšího Otce.

Pocítíš více útěchy a pokoje, když ustoupíš, než kdybys jednal podle svého mínění.

Buď si jistá, že plněním svých povinností dokazuješ lásku k Bohu, i kdybys to necítila.

Ten, kdo neovládá své drobné zlosti, stane se nesnesitelným.

Kdo má lásku, činí každému dobro tak, jak si přeje, aby se činilo jemu. V tom spočívá podstata lásky.

Pravá připravenost k mučednictví je Bohu právě tak cenná, jako oběť skutečně přinesená Bohu.

Doma se chovejte laskavě jak ve vztahu k příbuzným, tak i k podřízeným – často ti, kteří se navenek jeví jako andělé, jsou doma shledáni jako ďáblové.

Blahoslavení, kteří žijí na zemi jedině proto, aby z ní povznášeli duše k Bohu.

Není ještě pokora uznat, že jsme ubozí; to znamená pouze, že nejsme hloupí. Ale je pokora chtít a toužit po tom, aby na nás druzí hleděli a s námi zacházeli jako s takovými.

Když nás satan nemůže přivést ke zlému přímo, postará se o to, abychom se zavalili množstvím práce. Tak se stále více přetěžujeme, až jsme prací úplně zavaleni.

Když chce někdo konat svou práci podle vůle Boží, ať ji koná z lásky!

Když nás hněv nasměroval proti někomu, co nejdříve mu to vynahraďte nějakým opravdovým skutkem laskavosti.

Je zneužití svátosti zpovídat se z těžkého hříchu bez rozhodnutí vůle polepšit se.

Někteří vidí dokonalost v přísnosti životosprávy, jiní v modlitbě, jiní v rozdávání almužen, ale ti se mýlí. Dokonalost spočívá v tom, že milujeme Boha z celého srdce.

Člověk se může zdát plný lásky, ale žádnou nemá, když není pokorný.

Radost otvírá srdce, smutek je zamyká.

Žárlivost je sice docela zřejmě známkou velikosti a mohutnosti přátelství, ale nikoli jeho dobroty, čistoty a dokonalosti. Dokonalé přátelství totiž předpokládá být si jistý ctností milované bytosti, žárlivost však předpokládá nejistotu.

Jestliže myslíte na smrt s nepokojem, věřte, že lék na ni přinese víc škody než užitku.

Nestačí mít lásku v srdci a na rtech. Musí se projevit činy. Až tehdy je dokonalá, když v srdcích těch, které milujeme, vzbuzuje lásku.

Značná část naší dokonalosti spočívá v tom, že se dokážeme snášet navzájem v našich nedokonalostech.

Myslete často na to, že kráčíme mezi rájem a peklem, že náš poslední krok nás uvede do našeho věčného příbytku, a že nevíme, který náš krok bude poslední. Abychom učinili dobře poslední krok, musíme hledět činit dobře všechny ostatní.

Konejme často projevy vstřícnosti a lásky těm, k nimž je naše přirozenost méně nakloněna.