François Villon

0

Co dělat! Člověk nemá viny! Co naložil ti osud, nes!

Já u pramene jsem a žízní hynu.

Stáří, to je bídná měna, tak jako mince, kterou stáhli.

Smrt - to je totéž jako hřích.

Směji se v pláči, doufám v zoufání; mně lékem je, co jiné poraní.

Vždyť nejsi sám, nač tedy bědovati?

Osud je vinen, nikdo jiný; a já, já zkusil jako pes!

Kde chudoby je víc než dost - to ví už každé dítě dnes -, tam nerodí se samá ctnost.

Dobro se nesmí zapomníti.

Bůh - život jest a k nám se sklání.

Nic neznám, ač mám o všem vědomí.

Nic neznám, ač mám o všem vědomí.

Kdybych si myslil, že mým skonem se krapet dobra vykoná, já k smrti odsoudím se honem, jako bych bestie byl zlá.

Kde průzračnost, tam výkladem se minu.

Budu-li kát se z činů zlých, božího dojdu slitování.

Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.

Já dobře vím, že hříšný jsem, však Tvůrce, jenž mne z prachu zdvih, nechce mne přec mít umrlcem; chce, abych kál se z hříchů svých.

Nechť sebe hůře hříšník hřeší, nejhůř je: v hříchu setrvati.

Lombarďanky nenosí na svých pusách zámky.

Žít v komfortu, ach, nad to v světě není!

Pod růží ležet je krásou krás?

V třicátém roce mého žití, ne zbrklého, ne zmoudřelého, bylo mi hanbu na dno píti.

Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.

Nuzota z lidí lotry činí A vlky z lesů žene hlad.

Ach, kdeže loňské sněhy jsou!

Líp kazajku mít plnou děr, než boháč být, leč nebožtík!

Vy šašci, z nichž je každý umělec a rozradostní lidem zrak i sluch!

Mně ničeho se bát už není, neb smrt je konec, smrt je klid.

Chceš-li se kochat svými city, dřív o žaloudek musíš dbát: neb k lásce hbitý, jen kdo sytý.

Kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu; kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám.

Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.

Mohlo by se vám líbit

Komentáře