Co dělat! Člověk nemá viny! Co naložil ti osud, nes!
Já u pramene jsem a žízní hynu.
Stáří, to je bídná měna, tak jako mince, kterou stáhli.
Smrt - to je totéž jako hřích.
Směji se v pláči, doufám v zoufání; mně lékem je, co jiné poraní.
Vždyť nejsi sám, nač tedy bědovati?
Osud je vinen, nikdo jiný; a já, já zkusil jako pes!
Kde chudoby je víc než dost - to ví už každé dítě dnes -, tam nerodí se samá ctnost.
Dobro se nesmí zapomníti.
Bůh - život jest a k nám se sklání.
Nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Kdybych si myslil, že mým skonem se krapet dobra vykoná, já k smrti odsoudím se honem, jako bych bestie byl zlá.
Kde průzračnost, tam výkladem se minu.
Budu-li kát se z činů zlých, božího dojdu slitování.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Já dobře vím, že hříšný jsem, však Tvůrce, jenž mne z prachu zdvih, nechce mne přec mít umrlcem; chce, abych kál se z hříchů svých.
Nechť sebe hůře hříšník hřeší, nejhůř je: v hříchu setrvati.
Lombarďanky nenosí na svých pusách zámky.
Žít v komfortu, ach, nad to v světě není!
Pod růží ležet je krásou krás?
V třicátém roce mého žití, ne zbrklého, ne zmoudřelého, bylo mi hanbu na dno píti.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Nuzota z lidí lotry činí A vlky z lesů žene hlad.
Ach, kdeže loňské sněhy jsou!
Líp kazajku mít plnou děr, než boháč být, leč nebožtík!
Vy šašci, z nichž je každý umělec a rozradostní lidem zrak i sluch!
Mně ničeho se bát už není, neb smrt je konec, smrt je klid.
Chceš-li se kochat svými city, dřív o žaloudek musíš dbát: neb k lásce hbitý, jen kdo sytý.
Kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu; kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám.
Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.
Komentáře