Levandule lékařská
čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae), další druhy této čeledi jsou: máta, hluchavka a yzop
Vědecký název: Lavandula angustifolia,
nebo také Levandula officinalis či Levandula spica
Jiné názvy: devandula, lavandula
Užívané části: květy

MENU

O této bylině se zmiňuje již Bible, velké množství levandule rostlo kolem syrského města Nardus, které leželo nedaleko řeky Eufrat. Proto ji staří Řekové nazvali nard. Latinský název byl odvozen ze slova lavare znamenajícího "umýt". Levandule byla velmi častou součástí vonných olejů přidávaných do koupelí a byla považována za prostředek čistící nejen tělo, ale také mysl.

Historie levandule

Již od dávných dob byla levandule užívána na podporu trávení, spaní, k uklidnění lidí trpících úzkostí, nepokojem nebo lidí strádajících po citové stránce. Pro svou schopnost zlepšit náladu byla levandule považována za antidepresivum.

Angličtí farmáři nosili květy levandule pod svými čepicemi,aby předešli bolesti hlavy a úžehu. Při léčení nespavosti se květy sušily, rozmělňovaly a vkládaly do polštářů. Bylina byla dále považována za lék na akné, migrény, cukrovku, slabosti, bolesti hlavy i svalové křeče. Ještě za druhé světové války se používaly nálevy a tinktury z levandule k dezinfekci ran.

Po mnoho století byla levandule součástí vonných taštiček a potpourri směsí, které se dávaly zejména do pokojů nemocných k osvěžení vzduchu. Větévky se dávaly do skříní, aby dodaly šatstvu příjemnou vůni a odpuzovaly moly.

Ve středověku měla levandule pověst afrodiziaka, které mělo moc přivolat milence či milenku. Pokropení hlavy milovaného člověka levandulovou vodou mělo zajistit jeho věrnost - z tohoto důvodu byla vždy po levanduli veliká poptávka.

Také se povídalo, že se jedovatí hadi s oblibou ukrývají v levandulových keřích, díky čemuž se lidé dvakrát rozmysleli, než se vydali bylinu sbírat. To však byla jen pověra, kterou mezi lidmi rozšířili bylináři, aby mohli zvýšit cenu této léčivé rostliny.

Britský bylinář 16. století John Gerard ve svém Atlase léčivých rostlin nebo celkové historii rostlin (Herbal or General Historie of Plantes) uvádí, že se levandule užívá při léčbě paralýzy či obrny: "Ochrnutým lidem velmi pomáhá, když jsou umýváni ve vodě s květy levandule anebo je jim vtírán do kůže olej připravený z olivového oleje a levandulových květů."

O padesát let později předepisoval Nicholas Culpeper levanduli na "všechen zármutek, bolest hlavy… k posílení žaludku… dvě lžíce plné nálevu z květů levandule pomáhaly lidem, kteří ztratili svůj hlas…"

Američtí eklektici 19. století, předchůdci dnešních přírodních léčitelů, doporučovali levanduli k podpoře trávení. Přitom ale upozorňovali, že nestřídmé užívání levandulových nálevů může způsobit bolesti břicha.

Zrození aromaterapie

Ve 20. letech 20. století zkoušel francouzský chemik specializující se na vůně Rene-Maurice Gattefosse vytvořit ve své laboratoři nový parfém. Při míchání několika vonných silic se zamyslel a způsobil výbuch, který mu popálil paži. Rozčílený bolestí namočil svou ruku do nejbližšího studeného roztoku, kterým náhodou byla levandulová silice. Gattefosse si povšiml téměř okamžité úlevy od bolesti. Na rozdíl od všech předchozích popálenin - které byly vždy doprovázeny zrudnutím kůže, horkem, zanícením, puchýři a jizvami se tato spálenina hojila výrazně rychle, byla jen nepatrně bolestivá a nevznikly po ní žádné výrazné jizvy. Chemik se domníval, že objevil silný léčebný prostředek, který měl po dlouhou dobu přímo pod nosem. Po zbytek svého života se Gattefosse věnoval studii vlivu silic a olejů na zdraví a léčbu. Roku 1928 vydal knihu Aromatherapie, čímž oficiálně zavedl termín aromaterapie, který se dnes používá pro označení léčby spočívající v inhalaci vonných olejů rostlin nebo jejich vtírání do kůže za účelem dosažení fyzických nebo mentálních účinků.

Dnes léčitelé v aromaterapii používají desítky silic, ale i nadále považují levanduli za jednu z nejlepších bylin při léčbě vzteku, úzkostnosti, popálenin, depresí, špatného trávení, infekcí, nespavosti, podrážděnosti, bolesti svalů a ran.

Levandule je pěstovaná jako okrasný keřík téměř ve všech zemích mírného pásma. Většina komerčně vypěstovaných rostlin je využívána k výrobě parfémů, mýdel, kosmetiky a přípravků na vlasy. Levandule je také používána k ochucení potravin, například octů, rostlinných olejů, sýrů a medu. Levandulové květy jsou velmi oblíbené v Anglii a Francii kde je v létě velmi oblíbený levandulový šerbet.

Léčebné využití levandule

Nikdy nebylo dokázáno, že by levandule mohla zvýšit sexuální touhu nebo udržet věrnost milované osoby. Ale současný výzkum potvrdil mnohé z jiných tradičních způsobů využití této léčivé rostliny.

Levandulová silice je po chemické stránce velmi složitá - skládá se z více než 150 látek. Při vtírání do pokožky se velmi rychle vstřebává a lze ji v krvi zjistit již za 5 minut.

Úzkostné stavy: studie na zvířatech prokázaly, že levandulový olej má tišící a protikřečové účinky a zvyšuje účinek jiných sedativ. Po vystavení vůni levandule se myši výrazně zklidní.

Organizace v Chicagu zabývající se výzkumem vůně a chuti zjistila že některé vůně, mezi něž patří i levandule, zvyšují určitý druh mozkových vibrací, které jsou spojeny s relaxací. To potvrzuje velmi starou tradici využití levandule při léčbě neklidu a úzkostných stavů.

V britské nemocnici rozdělili lékaři 90 pacientů na jednotce intenzivní péče do třech skupin. Jedné skupině byla věnována standardní péče, druhá dostala navíc až tři masáže a třetí skupina dostala navíc ke standardní péči masáže za použití levandulového oleje. U všech třech skupin došlo k podobnému snížení hladiny se stresem souvisejících hormonů, ale lidé, kterým se dostalo aromaterapeutických masáží, udávali naprosto největší zlepšení nálady a úlevu od úzkostných stavů.

Komise E, která vyhodnocuje léčivé rostliny pro německou obdobu FDA, doporučuje levanduli k léčbě neklidu a úzkostných stavů.

Nespavost: na anglické University of Leicester byl proveden výzkum zaměřený na spací návyky žen v domě pro kojící matky, které po několik let užívaly prášky na spaní. V prvních dvou týdnech účastnice studie braly stejné léky jako obvykle. V následujících dvou týdnech přestaly brát své léky a začaly mít potíže se spaním. V posledních dvou týdnech neužívaly žádné léky, ale v nočních hodinách byla do vzduchu v domě vypouštěna vůně levandule. Účastnice spaly stejně kvalitně jako v době, kdy užívaly své léky na spaní A co víc, jejich spánek byl hlubší.

Tato studie zahrnovala jen čtyři ženy, ale její závěr potvrdil tradiční využití levandule při nespavosti. Komise E schvaluje levanduli při léčbě potíží se spánkem. Několik britských nemocnic podle všeho nabízí levandulové koupele nebo levandulové polštáře, aby zlepšily spánek svých pacientu.

Poranění: podobně jako většina aromatických bylinných olejů, i levandulový olej má účinek proti mikrobům.To znamená,že má dezinfekční účinek na rány a podporuje jejich hojení.

Zažívaci potíže: podobně jako její blízce příbuzná máta, i levandule pomáhá zklidnit hladké svalstvo obklopující zažívací ústrojí. Také podporuje tvorbu žluči, čímž zlepšuje trávení tuků. Komise E schvaluje levanduli k léčbě zažívacích obtíží a nadýmání.

Ženské zdravotní potíže: byliny, které uvolňují hladké svalstvo trávicího ústrojí, mají stejný účinek i na hladké svalstvo dělohy. Díky těmto vlastnostem by mohly pomoci i při léčbě bolestí spojených s menstruací.

Ve studii zaměřené na výzkum zotavení se po porodu rozdělili britští výzkumníci 635 matek, které měly normální nekomplikované porody, do třech skupin. Jedné skupině byl do koupelí přidáván pravý levandulový olej, druhé skupině uměle syntetizovaný levandulový olej a třetí dostala léčebně neaktivní placebo olej. Během desetidenní studie se snížily bolesti žen ve všech třech skupinách v oblasti genitálií a rozdíly v jejich zotavení nebyly statisticky významné. Přesto však účastnice, které používaly pravý levandulový olej, udávaly rychlejší zotavení.

Repelent proti hmyzu: současný výzkum dokázal, že některé látky obsažené v levanduli odpuzují hmyz. To potvrzuje mnoho staletí stará praxe používání levandule k odpuzování hmyzu.

Výhledové možnosti levandule

Podle zprávy uvedené v Časopise Národniho institutu pro výzkum rakoviny (Journal of the National Cancer Institute) bylo dokázáno, že jedna složka levandulové silice, nazvaná perilový alkohol, má výrazné léčivé působení na různé druhy nádorů u zvířat, zejména v případě rakoviny prsů, plic, jater, tlustého střeva a slinivky břišní (pankreatu). V současnosti je tato látka zkoumána na klinických případech jako možný preventivní prostředek a lék na rakovinu.

Recepty a doporučení

Nálev připravíte z 1 až 3 malých lžiček levandulových květů na jeden šálek vroucí vody, nechte 10 minut odstát a sceďte. Doporučená denní dávka jsou 3 šálky denně.

Při léčbě drobných ran nebo popálenin umyjte zasažené místo mýdlem, pak přiložte obklad připravený z levandulového nálevu.

U doma vyrobené tinktury užívejte 1 malou lžičku až třikrát denně. Tinkturu můžete také aplikovat zevně na rány a popáleniny.

Pokud se rozhodnete užívat v obchodě zakoupené přípravky, řiďte se návodem na nich uvedeným.

Relaxační koupel si můžete připravit z jedné hrsti levandulových květů vložených do plátěného sáčku, který položíte do vany a napustíte přes něj vodu. Místo květů můžete použít i tinkturu, nálev nebo olej, které do koupele přidáte.

Při aromaterapeutické masáži můžete nanést několik kapek levandulového oleje přímo na kůži nebo jej rozmíchejte v komerčním masážním přípravku (10 kapek levandulové silice na 28 gramů přípravku).

Levandulový polštář si připravíte tak, že plátěný sáček s drcenými sušenými květy vložíte do povlaku na polštáře.

Bezpečnost a rizika

Levandule je považována za bezpečnou, pokud je užívána v běžně doporučovaném množství. Existuje několik zpráv o tom, že silice způsobila alergickou reakci při přímé aplikaci na kůži. Když budete užívat levandulovou silici přímo na kůži a všimnete si podráždění nebo vyrážky, přestaňte ji užívat.

Pokud požijete několik kapek levandulové silice, nemělo by se vám nic stát, ale již pouhá lžička může být jedovatá, zejména pro děti a starší lidi.

Informace o pěstování

Levandule pochází ze Středomoří, je to příjemně vonící dřevnatý keř, který dorůstá výšky kolem jednoho metru. Má úzké chlupaté listy zelenošedé barvy. V létě se na keřích tvoří vzpřímené hrozny drobných modrých nebo fialových květů o výšce kolem 15 až 20 centimetrů, které velmi krásně a silně voní.

Existuje více než 25 druhů levandulí, z nichž všechny dávají přednost slunným stanovištím. Většinou preferují písčité půdy, ale dokážou tolerovat i různé jiné druhy půdního substrátu.

Pokud byste chtěli pěstovat levanduli pro její léčivé vlastnosti, je levandule lékařská (Lavandula angustifolia) považována za ten nejlepší druh. Ostatní druhy mají ovšem srovnatelné účinky, protože vytvářejí stejnou nebo velmi podobnou silici. Poraďte se v místní zahradnické školce, pokud chcete vědět, kterému druhu levandule by se ve vaší lokalitě dařilo nejlépe. V našich podmínkách se však levandule většinou pěstuje v bytech, protože by nesnesla tuhé zimy našeho klimatu. Květy levandule si podrží svou silnou vůni i dlouho po usušení.

Komentáře Levandule lékařská