Černá mše je hlavní rituál satanismu. Černá mše je jakousi parodií na římskokatolickou mši. Kříž se například staví vzhůru nohama, mění se modlitby (např. "Satane náš" místo "Otče náš..."), anebo se odříkávají pozpátku, znesvěcují se hostie, které mají pokud možno pocházet z katolické mše; jedním slovem se zneuctívá všechno, co je v katolické mši svaté. Za oltář často slouží také nahá žena a černé mše bývají nezřídka spojeny se sexuálními orgiemi. Leckdy se zdá, že černá mše má pro ně pouze poskytnout záminku. V počátcích hnutí, jemuž dnes říkáme satanismus, se kladl velký důraz na to, aby černou mši sloužil katolický kněz, který se však musel odříci křesťanství. Pokud ji slouží někdo jiný, nemá prý žádný účinek. V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století pořádali umělci, kteří byli známí pod jménem "Videnští akcionisté" (Josef Dvorak, Werner Nitsch, Otto Muhl aj.), takzvané umělecké happeningy, jež často doprovázela černá mše. Za satanisty či uctívače ďábla bývají často nesprávně pokládáni také jezidiové. Ve skutečnosti jde o kurdský kmen, který žije na hranicích mezi Tureckem, Irákem a Sýrií. Vyznávají učení, které je směsí takzvaného pohanství, předislámské arabské víry, křesťanského a islámského náboženství. Protože je jejich muslimští sousedé označovali za "uctívače ďábla", ztotožňovali je někteří neinformovaní lidé se satanisty.
Komentáře