Pokora si nezakládá na vlastní síle, ale s neochvějnou důvěrou se spoléhá na pomoc Boží.
Nejlepším lékem na nervy nejsou tabletky a prášky. Lékem na nervy, který je nejúčinnějším, je vybudovat v sobě ducha oběti.
Pokorný u sebe vždy najde vinu, pyšný najde vždy vinu u druhých. To je dobrý rozlišovací a prubířský kámen pokory.
Nejednou může tvá snaha vnést do smutné znechucené duše naději, že přijdou lepší časy, že ne všechno je ztraceno, a že Bůh naslouchá.
Pravdivá, opravdová lítost v nás upevňuje stálou pokoru jak vůči Bohu, tak vůči lidem a způsobuje, že při pohledu na vlastní bídu nevidíme tak přísně zlo, které je v jiných.
Pluh nečinnosti rezaví. Rez oslabuje a ničí.
Vytrvalostí jistě dobudeš srdce Boží.
Zlý duch se nejvíc bojí svaté radostnosti.
Na kolenou vychovávají svaté matky své děti.
Kdo chce pouze to, co chce Bůh, kdo touží jen po vůli Boží, ten má už na zemi nebe v duši.
Kde panuje úcta a pravdomluvnost, tam jsou přísahy zbytečné.
Pokoj, to je první dar, který přinesl Kristus po svém zmrtvýchvstání, je to dar nejcennější, protože je podstatou štěstí sjednocení s Bohem, práce na sobě i svaté radosti.
Šťastná duše, která pochopí, že v evangeliu má ukrytý poklad, a která trpělivě a pevně ten poklad z něho vydobývá.
Úkon poslušnosti provedený z lásky k Bohu znamená víc než tvrdé pokání uskutečněné z vlastní vůle.
Čím je temněji okolo, tím jasněji nám musí svítit světlo naděje, světlo důvěry v Boha.
Nestačí se jen modlit: „Přijď království Tvé,“ je také potřeba pracovat pro to, aby království Boží přišlo.
Pokorná duše o sobě nemluví ani dobře ani špatně.
Nesuďte druhé. Jestliže se tomu nemůžete vyhnout, tak alespoň nikdy neposuzujte úmysl, který může soudit jedině duch.
Hloupý je člověk, pokud se trápí tím, za co možná bude jednou Bohu děkovat!
Vychovávat duše pro Boha – to je nejkrásnější povolání.
Více člověka bolí i malá křivda, kterou mu způsobil přítel, než něco velkého, co provedl nepřítel.
Copak je toho Bůh vinen, že jsme nešťastní? Sami jsme vinni, protože hledáme štěstí tam, kde nás Ježíš učí, že štěstí není.
Žádné štěstí světa nedá takový pokoj, takovou radost, jako vědomí toho, že nás má Ježíš rád.
Je třeba ukázat lidem, že zbožnost z nás nedělá morouse.
Před Pánem Bohem odpovídáme jen za práci a její úmysl a ne za ovoce, které záleží jedině na Bohu.
Buďte jako jasný paprsek slunce, který má pro každé stvoření teplo a světlo.
Což to není krásná práce, spolupracovat s Kristem na spáse duší?
Pokora je kořenem všech ctností. Ctnost, která nevyrůstá z tohoto kořene, není ctností i kdyby dokonce v očích lidí byla za ctnost považována.
Udělat ze sebe oběť... Není to jednoduché! Znamená to zříci se svého já: brát na sebe život neustálého posvěcování se pro druhé; brát na sebe s úsměvem na rtech každodenní kříže; živit v sobě z lásky k Ježíšovi lásku ke kříži.
Komentáře