Jediné, nač se má myslit, a uvědomuji si to až na konci života, je smrt.
Znamení nejsou empirickými objekty. Empirické objekty se stanou znameními pouze z hlediska filosofického rozhodnutí.
Vědění není jako mince, již neporuší ani nejpotupnější čachry, jimiž prošla, ale spíše jako vzácný oděv, který se opotřebuje, je-li používán a vystavován na odiv.
Ďábel není vládce hmoty, ďábel je troufalost ducha, víra bez úsměvu, pravda, kterou nikdy nezachvátí pochyby.
Tajemství přírody se nemají svěřovat kozám nebo ovcím.
Vědec musí nějak utajit tajemství, které odhalí, aby ho ostatní nezneužili,
Bázlivému dodá nejspíš odvahu cizí strach.
(Jméno růže)
Spravedlnost boží může čekat celá staletí.
Trpčí než smrt je žena, je-li léčkou, je-li její srdce síť a ruce pouta.
Smích je slabost, zhouba a vratkost našeho těla.
Ve smíchu spočívá dokonalost člověka!
Smích plodí pochyby.
Smích často poslouží i k zmatení lidí zlých a odhalí jejich hloupost.
Smích lomcuje tělem, znetvořuje rysy ve tváři a činí člověka rovným opici.
Jsou slova, která poskytují moc, jiná zas učiní člověka ještě bezmocnějším.
Nejlepším příkladem serendipity je Kryštof Kolumbus.
Sen je písmo a mnohá písma nejsou nic jiného než sny.
Můžeme snít i o snech...
V dějinách vědění nedochází k revolucím, nanejvýš k neustálé vznešené rekapitulaci.
Příroda je dobrá, neboť je dcerou boží.
Blázni a děti říkají pravdu.
Pravda je nedělitelná, skví se svým vlastním jasem a nesmíme ji zastírat našimi zájmy a naším studem.
Pravda nás osvobodí.
Jediné pravdy, které k něčemu jsou, jsou nástroje, které je třeba po použití odhodit.
Ne všechny pravdy jsou vhodné pro všechny uši a ne všechny lži zbožná duše rozpozná.
Jediná pravda je umět se osvobodit od chorobné vášně k pravdě.
Pravda není to, co nám vyjevuje přítomný okamžik.
Stádo se dnes neovládá zbraněmi nebo nádherou obřadů, ale vládou nad penězi.
Ježíš Kristus pro sebe nechtěl žádnou pozemskou moc.
I mlčení je odpověď.
Krása mládí je prchavá.
Město je vždycky zkažené.
Mocností pekelných či černé magie se používá k zmatení zvědavých hlav...
Logika může být k něčemu jen tehdy, jestliže ji ve správný okamžik odložíme.
Pravá láska chce dobro pro milovanou bytost.
Láska má různé podoby, duše se napřed naplní něhou a pak ochoří...
Podstatou lásky je dobro.
Láska podle všeho vchází do těla očima.
Láska může milujícím uškodit, je-li nadměrná.
Láska nevzniká jako nemoc, ale stane se jí, nedojde-li k naplnění, změní se v obsesi.
Knihovna je svědectvím pravdy i omylu.
Knihy často mluví o jiných knihách.
Knihy nezřídka mluví o knihách, neboli jako by rozprávěly mezi sebou.
Vezmeme-li do ruky knihu, nesmíme se ptát, co říká, ale co říci chce.
Kniha je bytost křehká, opotřebovává ji čas, bojí se hlodavců, nepřízně počasí i nešikovných rukou.
Knihy nejsou od toho, aby se jim věřilo, ale aby byly podrobovány zkouškám.
Kacíře často vytvářejí právě inkvizitoři.
Nelze dokázat, zda Ježíš Kristus byl chudý.
Principem dokonalého života není chudoba, ale milosrdenství!
Skutečný hrdina se vždy stává hrdinou omylem; jinak chce být jen zbabělcem, jakými jsou všichni ostatní okolo něj.
Ďábel je poznání a Bůh je rovněž poznání.
Ďábel se snaží dosáhnout svých cílů i potají.
Inkvizitor může být rovněž veden ďáblem.
Ďábel je tupý ve svých léčkách.
Bůh je čiré nic, netýká se ho žádné zde a nyní.
Ve zkaženosti stejně jako ve ctnosti existuje hierarchie.
Můžeme milovat jen to, co jsme jako dobré poznali.
Boj se těch, které nemůžeš milovat.
Prostí lidé někdy vidí do věcí jasněji než učení.
Učenci musí pravdu, zahrnutou v činech prostých lidí, vytříbit v pojmy...
Jedno jediné vzněcuje zvíře, jež je v nás, víc než rozkoš, a sice bolest.
Blázni někdy pronášejí důvtipná rčení.
Je líp, aby ten, koho se bojíme, měl větší strach z nás než my z něho.
Prostí lidé jsou v právu, protože vlastní intuici individuálního, která je jedině správná.
Komentáře