Marguerite Yourcenar

0

Kdo by byl tak pošetilý, aby zemřel, aniž aspoň obešel zdi svého vězení?

Symbolizovaná věc dodává symbolu pravosti.

Přátelství je především jistota, která ho odlišuje od lásky. Je také respekt a úplné přijetí jiné bytosti.

Pravda má svá tajemství, jak se vloudit do duše, která se už proti ní neobrňuje.

Peníze všechno nespraví, alespoň ne tak snadno, jak si myslí ti, kdo jich mají málo.

Bůh jednoho dne vymaže z lidských srdcí všecky zákony, které nenesou pečeť lásky.

Knihy někdy žvaní a někdy lžou jako lidé.

Hřích je jen v omylu; pro neposkvrněná srdce jsou všecky věci tohoto světa čisté.

Člověk může churavět i hanbou a lítostí.

Písek času rychle zanáší lidskou paměť.

Budoucnost je těhotná více možnostmi, než jich dokáže přivést na svět. A není tak zcela nemožné uslyšet některé z nich, jak se hýbou v lůně času.

Neřest starců: Milovat peníze pro bezpečí, které zajišťují, a pro vážnost, kterou přinášejí.

Osud člověka závisí jen na jeho povaze na dobré vůli hvězd.

Blázny život zazdívá, ale moudrým nechává skulinu.

Všude se tyčí hrady myšlenek, nad každou dřevěnou chýši i kamenným hradem je zbudována chýše názorů a ducha.

Proč přikládáte důležitost větru, který vychází z lidských úst?

Vladaři se tahají o země jako opilci v hospodě o plné mísy.

Sloužit dámám dovedou správně jen ve Francii.

Vojenské řemeslo je zaměstnání důstojné muže.

Člověk vždycky začíná jako něčí famulus.

Vlčí mák je pěkná holka se zmuchlanou spodničkou.

Mír se časem začíná na všech koncích třepit jako příliš obnošený šat.

Člověk je zařízení, které má proti sobě čas, nouzi, bohatství a idiotskou, neustále stoupající převahu počtu. Lidé se mezi sebou pobijí navzájem.

Všechny ženy mají rády pozlátko.

Musí se výt s vlky a křičet s pávy.

Je těžké unést ticho.

Bohové a démoni, kteří v nás sídlí, jsou nadmíru skuteční.

V tomto světě, jenž je ten jediný, kam máme přístup, je všecko daleko podivnější, než nám zvyk dovoluje chápat.

V krutosti moře není zloby. Smrt, u lidí vždycky trochu necudná, je v této samotě čistá.

Nikdy se nevydělá tolik, kolik lidí myslí, že člověk vydělá.

Zákony dopadají pouze na bezvýznamné.

Když holka ukazuje své obliny, dává všem na vědomí, že je mlsná na jiné věci než na koláčky.

Každá nevinná radost je zbytkem ráje.

Všichni jsme nějak spojeni se zlem.

Bůh se dává zastupovat. Jedná jen prostřednictvím nás, ubohých lidí.

Naše nedokonalost je tak veliká, že stačí ucpat dva otvory, a uzavřeme si tím svět zvuků, a když zaclonímé dvě další přístupové cesty, ponoříme se do tmy. A stačí, aby jediný roubík ucpal tři další otvory, položené tak blízko sebe, že jejich pokrytí obsáhne pouhá dlaň lidské ruky, a je konec živočichu, jehož bytí závisí na dechu.

Pojmy umírají jako lidé, mnoho generací myšlenek se obrátilo v prach.

Špetka liknavosti váží víc než věrtel moudrosti.

Vyrobit zlato bude možná jednoho dne stejně snadné jako vypít sklenici.

Každá věc tohoto světa má na dně jakousi sedlinu a zanechává pachuť, a ty vzácné předměty, jejichž údělem je dokonalost, jsou zase k smrti smutné.

Když člověk o věcech s nikým nemluví, brzy na ně zapomene.

Básníci dělají z lásky jediný ohromný podvod.

Jen málo dvounožců si od Adama zasloužilo jméno člověk.

Věda a pozorování nejsou nic, když se nedokážou proměnit ve schopnost činu.

Žádný blázen není tak bláznivý, aby neměl své moudré stránky.

Pochyby a víra jsou jako bubliny na hladině.

Mezi ano a ne, mezi pro a proti jsou širé podzemní prostory, kde může v pokoji žít i ten nejohroženější ze všech lidí.

Většina lidí myslí příliš málo na to, aby myslela dvojitě.

Když se k ní správně přistupuje, je každá kniha čarodějná.

Skrývat své mínění je ještě obtížnější než halit kůži.

Člověku je dobře jen svobodnému.

Všichni chirurgové jsou dobří leda pod žernov oslíčí.

Mohlo by se vám líbit

Komentáře