Člověk se musí probudit k údivu – a národy možná také. Věda je způsob, jak je zase poslat spát.
Poznání je nakonec založeno na uznání.
Slovo nemá žádný význam, když mu nic neodpovídá.
Skutečně píši perem, neboť o tom, co píše ruka, hlava často ani neví.
Pravděpodobnost užíváme jen při nedostatku jistoty.
Poznání je nakonec založeno na uznání.
K odpovědi, kterou nelze vyslovit, nelze vyslovit ani otázku. Záhada neexistuje. Lze-li vůbec nějakou otázku položit, pak ji lze také zodpovědět.
V našem jazyce je uložena celá mytologie.
Logický obraz faktu je myšlenka.
Myšlenka je smysluplná věta.
O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.
Věty logiky jsou tautologie.
Filosofie má ohraničit nemyslitelné zevnitř prostřednictvím myslitelného.
Ctižádost je smrt myšlení.
Svět šťastného je jiný než svět nešťastného.
Vše, co vůbec můžeme popsat, mohlo by být i jinak. Není žádný řád věcí a priori.
Učení řeči nespočívá v žádném vysvětlování, nýbrž v určitém výcviku.
Pro skutečně zbožného člověka nic není tragické.
Řešení problémů života vidíme na tom, že tento problém zmizí.
Tautologie vyplývá ze všech vět: nic neříká.
Pro skutečně zbožného člověka nic není tragické.
Svoboda vůle spočívá v tom, že budoucí jednání nemůže být nyní známo.
Skepticismus není nevyvratitelný, nýbrž zjevně nesmyslný, protože chce zpochybňovat tam, kde se nelze ptát.
Frazerův výklad magických a náboženských názorů lidstva není uspokojivý; představuje je totiž jako omyly.
Víra v příčinnou vazbu je pověra.
To, co fakticky je, je existence stavu věcí.
Mystické není to, jak svět je, nýbrž to, že je.
Fakty patří všechny jen k úloze, nikoli k řešení.
Frazer je větší divoch než ti, o kterých píše, protože ti nejsou tak daleko od chápání duchovních věcí jako Angličan 20. století.
Věta je pravdivostní funkcí elementárních vět.
Smysl světa musí ležet mimo něj.
Znakem elementární věci je to, že s ní žádná elementární věta nemůže být ve sporu.
Svět je nezávislý na mé vůli.
Celý moderní světonázor je založen na iluzi, že takzvané přírodní zákony jsou vysvětlením přírodních jevů.
To, že zítra vyjde slunce, je hypotéza; takže nevíme, zda vyjde.
Smyslem věty je shoda a neshoda s možnostmi existence a neexistence stavů věcí.
Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa.
Mechanika je pokus konstruovat všechny pravdivé věty, jež potřebujeme k popisu světa, podle jednoho plánu.
Co se v jazyce zrcadlí, to jazyk znázornit nemůže.
Zákon příčinnosti není zákon, nýbrž forma zákona.
Cílem filosofie je logické ujasnění myšlenek.
Věta matematiky nevyjadřuje myšlenku.
Nezapomeňte, že jazyk neužíváme podle přesných pravidel, ostatně jsme se mu tak ani nenaučili.
Věta je obrazem skutečnosti. Věta je modelem skutečnosti tak, jak si ji myslíme.
No to není nauka, nýbrž zrcadlový obraz světa. Logika je transcendentální.
Logika se dá vždy chápat tak, že každá věta je svým vlastním důkazem.
Většina vět a otázek sepsaných k filosofickým záležitostem není nepravdivá, nýbrž nesmyslná.
Znak je to, co lze na symbolů vnímat smysly.
K čemu jsou definice, když stejně vedou jen k dalším nedefinovaným pojmům?
Věty logiky demonstrují logické vlastnosti vět tím, že je spojují do nic neříkajících vět.
Věta není hromádkou slov. - (Jako hudební téma není hromádkou tónů.)
Když se solipsismus dotáhne do konce, kryje se s čistým realismem.
Nemůžeme myslet nic nelogického, protože bychom museli myslet nelogicky.
Svět a život jsou jedno.
Svět je vše, co je zkrátka tak.
Pro velkou třídu případů – i když ne pro všechny – kde užíváme slovo „význam“ je můžeme definovat takto: význam je použití slova v řeči. A význam nějakého jména se někdy vysvětluje tím, že se ukáže na jeho nositele.
Člověk se musí probudit k údivu – a národy možná také. Věda je způsob, jak je zase poslat spát.
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musím mlčet.
Svět je všechno, co fakticky je.
Věta není sama ani pravděpodobná, ani nepravděpodobná. Událost nastane, nebo nenastane. Mezitím není nic.
Komentáře