Člověk se nikdy neobětuje v zoufalství, nýbrž v nadšení. Neočekává od svého obětování smutek a beznaděj, nýbrž naopak blaženost, která převýší všechno, co mu může poskytnout běžný život.
Ženy rády objímají svého včerejšího milence před očima milence zítřejšího.
Žena se vždycky ráda chlubí svým milencem, obzvlášť před přítelem, o kterém ví, že je do ní beznadějně zamilován.
Zklamání je nejpůsobivější prostředek, jak přivést lidi na správnou cestu.
Rodinné patriotství, jako každé jiné, dělá z člověka nelítostného a zaslepeného tvora.
Všechno, co člověk z milované bytosti nevidí, nahrazuje si poezií.
Plačtivá žena je něco zoufalého.
Neštěstí samo o sobě nemusí být nic tak zlého. Všechno záleží na tom, jakou představu si o něm člověk udělá.
Lidé dovedou odpouštět svým nepřátelům, ale přátelům neodpustí nic.
Myšlenka a čin jsou dva prostředky, kterými člověk poznává sám sebe.
Jediné, co v lidském životě stojí za vypravování, to je mládí.
Marnivost vede ke zločinu.
Člověk, který miluje, neví o tajemství lásky víc, než ví básník o tajemství básně.
Láska, má-li vydržet, potřebuje překážky, odpor, dráždidlo, čekání, skrývačky.
Muži podřizují lásku svému životu, kdežto ženy podřizují život své lásce.
Láska se nevysvětluje,jenom konstatuje.
Láska jako pouhý akt, nic předtím ani potom, to se mi zdá jako vrchol nudy. Láska zbavená slov, sladkých doznání, oklik, nadějí a zklamání nemá v mých očích nejmenší cenu.
Láska, to je válka, s veškerou nesmyslností a hrůzami.
Krása je často na překážku lásce. Předem bere odvahu.
Tělesná láska proniká do duše vsakováním.
Prostá fyzická záliba není dostatečný důvod k lásce. Rozkoš je zaměnitelná.
Hlupák je potrava bohatá na kalorie a vitamíny. Něco jako hovězí.
Bůh dovede žertovat a mást. To ďábel je slavnostně vážný, ďábel je logický. Uspává naší důvěru všemi kličkami rozumu.
Bůh a ďábel nestojí proti sobě, zrovna jako dobro a zlo.
Prostá fyzická záliba není dostatečný důvod k lásce. Rozkoš je zaměnitelná.
Inteligentní lidé jsou všeobecně dost rádi podezíraví. Říkají si, že jejich duševní mohutnost je chrání před slepotou; že i když se vznášejí v nadoblačných výšinách, neztrácejí přitom ze zřetele malé temné body života.
Když dokonale poznám jednu ženu a poskytnu jí všechnu rozkoš, jakou jen je schopna vsát, poznám skrze ni všechny ženy a celou lásku.
Dějiny lidstva jsou jedna řada ztracených příležitostí, které člověk propásl svou krátkozrakostí, tou věčnou vnitřní lehkovážností, která je jeho údělem.
Cit je ve skutečnosti cosi velice vzácného, cosi výjimečného. Nestačí na to běžný slovník.
Metafyzická úzkost je velké útočiště životních ztroskotanců.
Komentáře