Homér

Život lidský je krátký. Má-li kdo tvrdé srdce, tvrdé jsou i jeho činy. A tomu celý svět přeje, pokud je živ, aby jen neštěstí zasáhlo jej.

Není lepšího daru, než žije-li muž a žena jak jedno tělo a duše v rodinném kruhu.

Žena chce vždycky obohatit toho, s kým právě žije.

Chraň se i ty být v ženině područí a nesvěřuj se jí ve slabé chvilce s tajemstvími - řekni jen něco a zbytek zataj!

Přestaň již s nářkem. Slzami nespravíš nic.

Je krásné a slušné zemřít pro svou vlast.

Bitva je podložena činy, slova tvoří debatu.

Zbytečná skromnost chudému škodí.

Nic není sladší než vlast a rodiče na světě širém, i když máš v cizině statky a palác! Nejsi však doma!

Čti správně přítomnost a kráčej s budoucností.

Osudem duch byl člověku dán, jenž dovede bolest snášet.

Nic není na světě slabšího než muž.

Muž se má vyznati ve hrách. Pravý muž nezná přec větší slávy než z vítězství vlastních paží a nohou.

V mládí a kráse je zřídka moudrost.

Člověk se nasytí všeho, i lásky.

Všeho se nasytí člověk, i samého spánku a lásky.

V bídě se rychleji stárne.

Hřích je vymýšlet záhubu druhým.

Vůdce, jenž se pohybuje mezi prostým davem, je v podstatě ve valné míře ztracen.

Nejsi jen tak někdo a hlavu nemáš jen tak...nezdá se, že jsi zlý neb nemoudrý člověk.

Chvála od přítele nebo hana od nepřítele jsou ztraceny u naslouchajících, jež znají naše zásluhy.

Hodně mluvit a hodně říkat není totéž.

Co hoře naplodil žaludek lidstvu! Pro lidský žaludek vyplouvají i válečná loďstva na rozbouřené moře a nesou lidstvu zkázu a zmar.

Příliš mnoho králů může armádu zničit - pravidlo davu!

Jakmile padne kapitán, zbylí neznamenají nic!