Výchova je jediným prostředkem, kterým můžeme poněkud působit na duši národa.
Dát člověku víru znamená zdvojnásobit jeho sílu.
Víra, která hory přenáší, přenáší je jen tehdy, nejsou-li příliš vysoké.
Věřící vždy rozbíjejí sochy svých starých bohů s velkou zuřivostí.
Talent a dokonce ani genialita nejsou prvky úspěchu.
Co národy skutečně řídí, jsou jejich tradice,
Tyrana může svrhnout spiknutí, co však zmůže spiknutí proti pevně ustavené víře?
Tyrana může svrhnout spiknutí, co však zmůže spiknutí proti pevně ustavené víře?
Nadbytek zbytečných slov je jistým symptomem mentální nedostatečnosti.
Ve svém věčném boji proti rozumu nebyl cit nikdy přemožen.
Rozum ve skupinách nehraje žádnou úlohu.
Irealita má vždy převahu nad realitou.
Psychologie lidí v davu se zásadně liší od jejich psychologie individuální.
Prestiž, ztracená neúspěchem, mizí velmi rychle.
Prestiž je ve skutečnosti jakási fascinace, kterou náš duch pociťuje před určitým jedincem, dílem nebo ideou.
Hlavním faktorem ve vývoji národů nebyla nikdy pravda, nýbrž klam.
Duši davů nikdy neovládá potřeba svobody, ale potřeba otroctví.
Vědomý život ducha představuje jen velmi malou část vedle života neuvědomělého.
Prestiž mizí vždy s neúspěchem.
Národ je organismus stvořený minulostí.
Osudy národů jsou určovány jejich povahou, nikoliv jejich vládou.
Národy bránily vždy nesnášenlivě svá přesvědčení.
Vůdce, který má dostatečnou prestiž, má skoro neomezenou moc.
Moc mas je jedinou silou, kterou nic neohrožuje a jejíž význam neustále vzrůstá.
Moc slov je těsně spjata s představami, jež slova vyvolávají a je úplně nezávislá na jejich skutečném významu.
Již od dob vzniku civilizací podléhaly davy vždy vlivu iluzí.
Historické knihy je nutno považovat za díla čiré obraznosti.
Diskusí a analýzou ztrácí dnes každý názor svou prestiž.
Demokracie se nebuduje sestupováním elit na úroveň davu, ale povznášením davu na úroveň elit.
V dějinách hrálo vždy zdání daleko důležitější úlohu než skutečnost.
Dějiny dovedou zvěčnit pouze mýty.
Dát lidem trochu nadějí a iluzí, bez kterých nemohou žít, je smyslem existence bohů, hrdinů a básníků.
Rozumově stojí dav vždy pod úrovní osamoceného člověka.
Osamocen byl snad vzdělaným člověkem, v davu je bytostí pudovou, a proto barbarem.
Davy nikdy nežízní po pravdě; odvracejí se od skutečností, které se jim nelíbí a zbožňují raději klam, když je oslňuje.
Umění mluvit k davům je podřadného druhu, ale vyžaduje zcela zvláštní schopnosti.
Davy nehromadí inteligenci, ale průměrnost.
Jedinců, kteří by i v davu měli dosti silnou osobnost, aby odolali sugesci, je velmi málo, takže jsou strženi proudem.
Jedinec v davu je zrnko písku obklopené jinými zrnky, kterými zmítá vítr podle libosti.
Hlas davů nabyl převahy.
Není pochybnosti o tom, že dav je často zločinný, ale často je také hrdinský.
Kdo ovládá umění působit na představivost davů, zná také umění jim vládnout.
Davy hrály vždy významnou úlohu v dějinách,
Hrdina, kterému dav tleská, je opravdu pro něj bohem.
Jedinec snese nesouhlas a připustí diskusi – dav nikdy.
Davy je třeba vést ne důvody, ale vzory.
Dav je stádo, jež se nemůže obejít bez pána.
U davů je osobní zájem velmi zřídka hlavním motivem činů, kdežto u osamoceného jedince je téměř jediným.
Chceme-li se dát obdivovat davy, musíme si je vždy držet od těla.
Davy dovedou myslit pouze v obrazných představách.
Davy si váží síly a dobrota na ně působí jen průměrně, poněvadž ji snadno zaměňují se slabostí.
Zbytky divokosti z primitivních dob dřímají na dně duše každého z nás.
Chce-li kdo davy strhnout, musí především na ně působit.
K svědectvím davů je třeba mít naprostou nedůvěru.
Dav myslí v obrazech.
Davy neznají pochybnosti ani nejistotu.
Duše davů a nikoliv již rozhodnutí panovníků určují osudy národů.
Davy mají malou schopnost uvažovat, ale naopak jsou velmi dobře uzpůsobeny k činům.
Božské právo králů bude nahrazeno božským právem davů.
Dav je veden téměř výhradně nevědomím.
Dav je hříčkou všech vnějších podnětů, odráží jejich stálé obměny a proto je otrokem popudů, které přijímá.
Věk, do něhož vstupujeme, bude opravdu věkem davů.
Jedinec je schopen ovládat své reflexy, kdežto dav nikoliv.
Pro jednotlivce v davu mizí pojem nemožnosti.
Komentáře