Guillaume Apollinaire

0

Žena je nepřítelem snění.

V lásce se konec konců jeví tatáž situace jako při dobré večeři. Chceme-li mít dlouho chuť, nesmíme se přejídat.

Překvapení, to, co je nečekané, je jedna z hlavních vzpruh poezie dneška.

Člověk žasne, co lidé nadělají, jen aby nemuseli pracovat.

Ženy jsou stvořeny jen pro mír.

Láska, která vraždí, je mnohem vyššího řádu než ta, která se odehrává v posteli.

Láska pohnula mým životem, jako se hýbe zemí ve válečné zóně.

Láska k ženám mnoho poskytuje, ale ženy nám mnoho berou.

Tělo je stvořeno pro rozkoš, ale není v něm láska. A tak se teď marně pokouším obejmout svého ducha.

Básníci jsou lidé pravdy, jelikož pravda umožňuje proniknout do neznáma. A kdo by se odvážil tvrdit, že pro ty, kdož jsou hodni radosti, není krásné, co je nové.

Hodiny jedna za druhou zvány jak pohřební průvod jdou…

Pravda umožňuje pronikat do neznáma.

Mnohdy je těžké zapomenout na ztrátu milované osoby, jindy zase je obtížné si na ni vzpomenout.

Básníci nejsou jenom lidé krásna. Jsou také - a především - lidé pravdy.

Básník je ten, kdo objevuje nové radosti, i když je obtížné je snášet.

Kdo nikdy nemiloval, může napsat velký román o lásce, nikoliv však prostou báseň o ní.

Ty, ženo, jejímž tělem proniknu až po palčivou pěnu, kde maso s duší se svíjejí v křečích, slyšíš strašný řev bouře, jež tebou otřásá, můj krásný korábe, jehož volná záď se kolébá jak krásná loď na provlněném moři.

Bez básníků a bez umělců, by se lidé brzy unavili monotónností přírody.

Bez básníků a bez umělců by se lidstvo jednotvárností přírody brzo unudilo.

Mohlo by se vám líbit

Komentáře