Tomu nejpotřebnějšímu v životě nás obyčejně nikdo neučil.
Ničím nestárne člověk rychleji než neustálou myšlenkou na to, že stárne.
Jaké vyhlídky bychom měli, kdybychom kapitál svých pravd jednou zbavili toho, co na nich není podstatné, ale co spíše narůstá častým opakováním.
Práce se musí zařídit tak, aby člověka obšťastňovala. Dnešní lidé věří, že se práce musí zařídit tak, aby přinášela co nejvíce užitku.
Zlaté pravidlo: Neposuzovat lidi podle jejich názorů, nýbrž podle toho, co z nich ty názory dělají…
Nic více nepřispívá k duševnímu klidu, než když člověk nemá vůbec žádný názor.
Dneska máme už knihy o knihách a popisy popisů.
Kniha je zrcadlo - když se do něho podívá opice, nemůže z něho vyhlédout apoštol. (varianta:) Kniha je jako zrcadlo. Když se do něj dívá osel, nebude se v něm odrážet apoštol.
Hrob je stále přece jen nejlepší opevnění proti útokům osudu.
Bůh stvořil člověka k obrazu svému, praví bible, filozofové to dělají právě naopak, vytvářejí Boha k svému obrazu.
I když má filozofie nestačí vynalézt něco nového, přece jen má dost odvahy nepovažovat za jisté to, čemu se odedávna věřilo.
Přílišným čtením jsme si přivodili učené barbarství.
Mělo to takový účinek, jaký obvykle mívají dobré knihy. Hlupáci byli potom hloupější, chytří chytřejší a u zbývajících tisíců lidí nedošlo k žádné změně.
Nemáme žádná slova, jak mluvit s opicemi o moudrosti. Moudrý je už ten, kdo moudrému rozumí. (Z deníku E 213)
Nic tak nepřispívá ke klidu duše, jako když člověk nemá žádné názory.
Nejnebezpečnější nepravdy jsou pravdy mírně překroucené.
Myslíte, že Pán Bůh je katolík?
Často jsem byl kárán za chyby, jichž se můj karatel nemohl dopustit pro nedostatek síly nebo vtipu.
Poctiví lidé byli dávno dřív, než byli křestané, a chvála Bohu jsou poctiví lidé i tam, kde nejsou křesťané. Takže je možné, že lidé jsou křesťany protože pravé křesťanství odpovídá tomu, čím by byli i kdyby křesťanství nebylo. (Z deníku L 16)
Je to, co člověk může vědět, právě i to, co vědět má?
V šedesáti člověk nebývá impulzivní vynálezce, ale stále může být velmi dobrý, řádný a vynalézavý myslitel. V tomto věku lidé vzácně plodí děti, ale jsou o to způsobilejší vychovávat ty už zplozené a výchova je také svého druhu plození. (Z deníku K 51)
Kdyby lidé náhle začali dělat jen co je nezbytné, miliony lidí by zemřely hladem.
V přírodě nevidíme slova, ale jen počáteční písmena. A když chceme číst dál, přijdeme na to, že jsou to zase jen počáteční písmena jiných slov. (Z deníku J 1346)
Dokázat, aby chytří lidé uvěřili, že jsme, co nejsme, je ve většině případů těžší než se doopravdy stát tím, čím se chceme zdát.
Velké pravidlo: Jestliže tvoje maličkost není sama o sobě nic zvláštního, řekni to aspoň maličko zvláštně.
Zapomínám většinu toho, co jsem přečetl, tak jako toho, co jsem snědl. A přece vím, že obojí přispívá k zachování mého ducha a těla. (Z deníku J 133)
Dokáže-li člověk dobře opakovat, co řekli jiní, obyčejně sám mnoho přemýšlel, pokud ovšem není jeho hlava pouhým krokoměrem. A takové jsou mnohé hlavy, které budí pozornost svou pamětí.
Ten člověk si dal práci, aby odhalil mé chyby: protože služba, kterou mi tím prokázal, není právě nejpříjemnější, mohu jaksi uplatňovat nárok na náhradu škody. Nepožaduju žádné větší zadostiučinění, než aby teď sám vytiskl něco ze svých vlastních prací.
Jeho paní ho obdařila dítkem, jež někteří považovali za apokryfické.
Je dvojí způsob jak nějakou věc zkoumat: chladnokrevný a teplokrevný. (Z deníku K)
Celá jeho síla byla v tom, že uměl obstojně vyjádřit, co vymysleli jiní.
Člověk zamilovaný sám do sebe má tu výhodu, že má málo soků.
Nepodnikej nic, u čeho bys neměl to srdce vyprosit si požehnání nebes. (Z deníku K 298)
U člověka, který se honosí bázní Boží, nikdy nehledejme pravé křesťanské smýšlení.
Dlouhé štěstí ztrácí už tím, že tak dlouho trvá. (Z deníku Vom Menschenart)
Nemůže udržet inkoust, a když to na něho přijde, většinou se hrozně umaže.
Nic nepřekáží pokroku vědy tolik, jako když si někdo myslí, že ví, co ještě neví. (Z deníku J 1438)
Zdravý učenec: člověk, u něhož přemýšlení není nemoc.
Přesvědčit chytré lidi, že jsme tím, čím nejsme, je ve většině případů těžší, než být skutečně tím, čím se chcete zdát.
Pochybnost musí být vždy jen bdělost, jinak může být nebezpečná.
Mám vždycky zvláštní pocit, když vidím velkého učence nebo nějakého jiného důležitého a usedlého člověka, a pomyslím si, že byla také doba, kdy si hrál s beruškami a chtěl, aby létaly. (Z deníku L 165)
Je skutečně spousta lidí, kteří čtou jen proto, aby nemuseli myslet.
Velcí lidé také chybují; někteří tak často, až je člověk skoro v pokušení, pokládat je za malé. (Z deníku C 343)
Aby člověk s jistotou jednal správně, nepotřebuje o právu mnoho vědět. Jen kdo chce s jistotou páchat neprávo, musí studovat práva. (Z deníku K)
Je skoro nemožné pronést pochodeň pravdy skrze tlačenici a nepřipálit při tom někomu vousy.
Astronomie je asi ta věda, kde se toho nejméně objevilo náhodou, kde lidský rozum vystupuje v celé své velikosti a kde se člověk může nejlépe naučit, jak je malý.
Chybovat je lidské také v tom smyslu, že zvířata nechybují, anebo jen vzácně, a to jen ta nejchytřejší.
Všechna nestrannost je umělá. Člověk je vždycky na něčí straně a dobře tak činí. I nestrannost je stranická. Patřil ke straně nestranných.
Zvláštní, že lidé tak rádi bojují za své náboženství, a tak neradi podle něho žijí. (Z deníku L 705)
Naše Země je možná samička.
Mnoho lidí, možná většina, aby něco našli, musejí nejdřív vědět, že to tam je. (Z deníku J 688)
Když se hlava srazí s knihou a ozve se dutý zvuk, je to vždycky chyba té knihy?
Napsal osm knih. Jistě by udělal lépe, kdyby zasadil osm stromů nebo zplodil osm dětí. (Z deníku D 173)
O nicnedělání: Jestli ten, kdo píše, píše dobře nebo špatně, to se zjistí hned. Ale jestli ten, co nepíše nic a klidně si sedí, sedí si klidně z chytrosti nebo z hlouposti, to žádný smrtelník nezjistí.
I pravda se musí obléct do nových šatů, pokud má oslovit novou dobu. (Z deníku C 33)
Někteří lidé si myslí, že rozumné je všechno, co se dělá s vážnou tváří. (Z deníku E 285)
Moudrosti první krok: všechno napadnout. Poslední: všechno snášet. (Z deníku L 2)
Každý je geniální minimálně jednou za rok; rozdíl mezi génii a obyčejnými lidmi je v uspořádanosti a čistotě myšlenek.
Poslat zatykač na toho, kdo si ode mne vypůjčil myšlenku a přivlastnil si ji.
Člověk je vždycky stranický, a je to tak dobře. I nestrannost je stranická.
Kdo nerozumí ničemu než chemii, nemůže pořádně rozumět ani chemii. (Z deníku J 860)
K čemu je dobré vyvozovat závěry ze zkušenosti? Nepopírám, že někdy děláme ty správné, ale neděláme stejně často také falešné? (Z deníku F 123)
Se zvykem je to leckdy zlá věc: Působí, že se bezpráví považuje za právo a blud za pravdu.
Vzdělání může produkovat listí bez ovoce. (Z deníku C 26)
Komentáře