Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života.
Proti urážce je možno se bránit, proti soucitu však ne.
Miluji tě a vím, že v životě nebudu nikoho tak milovat, protože už nikdy nebudu takový, jako v tuto chvíli, jež mizí, zatímco já o ní mluvím a kterou nemohu zadržet ani za cenu svého života.
Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.
Život brzo skončí a pak nám nikdo nedá nic za to, jestli jsme byli smutní nebo veselí.
Nejlepší způsob, jak se zbavit ženy: ukázat jí jen na několik dní způsob života, který jí můžeš poskytnout.
Žena, po které touží někdo jiný, hned stoupne v ceně.
Ženy mohou být zbožňovány nebo opouštěny. Nic mezi tím.
Jsou krásné, tyhle ženy, které nám zabránily stát se polobohy tím, že z nás dělají otce rodin, měšťáky, stroje na vydělávání peněz, když nás zajaly, nachytaly na iluze, že z nás udělají bohy. Nejsou krásné?
Žárlivost přece nezačíná člověkem a taky jím nekončí. Začíná vzduchem, který milovaný člověk dýchá, a nikdy nekončí. Ani smrtí.
Vojak má k svému žaludku a jeho trávení důvěrnější poměr než kdo jiný.
Člověk snáze pozná vesmír, než svého souseda.
Nikdy toho nechtěj moc vědět. Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným - ale nešťastným.
Největší sprostota je to, že posílají do války zvířata.
Válka je příčinou smrti jako rakovina a tuberkulosa, jako chřipka a úplavice. Jenže případy úmrtí jsou častější, rozmanitější a hroznější.
Teprve lazaret ukazuje, co je to válka.
Hrůza fronty klesá; jsme-li k ní zády.
Válka je přece jen něco jiného, než si tak člověk myslí.
Tu jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat, už jenom tím, že tu jsem a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. Je to něco, pro co lze žít.
Jenom jednoduché věci nikdy nezklamou. A štěstí se má začít hledat úplně dole při zemi.
Štěstí leží okolo nás. Je třeba ho jen zvednout.
Rozum a srdce jsou jako přesýpací hodiny. Kde se jedno naplní, druhé se vyprázdní.
Když je člověk sám, začíná pozorovat a milovat přírodu.
Pomsta je jako jelito.
Všechno, co se dá spravit penězi, je laciné.
Opuštěnost hledá druha a neptá se, kdo to je. Kdo to neví, nebyl nikdy opuštěný, ale jenom sám.
Neštěstí je ta nejvšednější věc, jaká existuje.
Každý voják věří v náhodu a má k ní důvěru.
Vy jste zvláštní lidé, vy mladí, všichni dohromady. Minulost nenávidíte, přítomností opovrhujete, budoucnost je vám lhostejná.
Muž nemá s ženami diskutovat. Vyjde z toho vždy jako poražený. Logika v jejich rukou je vosk.
Každá žena lže, když nelže tak není k ničemu.
Kdo v lásce nevěří na zázraky, ten je ztracen.
Člověk bez lásky je jen mrtvola na dovolené.
Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka ano.
Láska není kupec, který chce dostat zpět svoje investice.
Dobrá paměť je základem přátelství a zkázou lásky.
Láska je něco nádherného, ale kazí charakter.
Jak věčně jednotvárná a neměnná jsou slova lásky - a jak bohatá je naproti tomu stupnice nadávek!
Láska je někdo s kým chci zestárnout.
Láska ženám oči otvírá, mužům zavírá.
Těžké je milovat někoho, koho si nevážíme, a neméně těžké je milovat toho, koho si vážíme o mnoho víc než sebe.
V lásce se nelze vracet zpátky, taky nikdy nemůžeš začít znovu.
Láska není kupec, aby měla obavy z návratnosti svých investic.
Květy všechno zakryjí. Dokonce i hroby.
Koukej neztratit svou hloupost, protože ji nemáš čím nahradit!
Piš dopis, když se rozčílíš, do obálky ho však vlož až druhý den.
Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.
Člověk je velký v plánech - pro jiné.
Zlomená ruka je lepší než díra do břicha.
Jsme plamínky, skrovně chráněné slabou stěnou před bouří rozkladu a šílenství.
Naše myšlenky jsou hlínou, hnětenou střídáním dní - Jsou dobré, máme-li klid, a mrtvé, ležíme-li v ohni.
Člověk je velký ve svých předsevzetích, ale slabý v jejich provádění.
Na světě je dost místa pro věci, jen pro lidi ne.
Nikdo nikdy neví, zda toho, koho právě lituje, nebude ještě jednou považovat za šťastného.
Kampak bychom přišli, kdyby nám bylo všecko, co se venku děje, docela jasné.
Když se konečně něčemu doopravdy naučíme, jsme už moc staří, aby nám to k něčemu bylo.
Komentáře