Stres oslabuje imunitní systém.
Ve stresu lidé hloupnou.
Předsudky jsou emočním postojem, který si v životě osvojujeme velmi záhy.
Amygdala je sídlem emoční paměti.
Umění naslouchat je schopnost, která manželský pár stmeluje.
Empatie stojí v pozadí mnoha morálních rozhodnutí a činů.
Ženy jsou v průměru empatičtější než muži.
Empatie vede k lásce, starostlivosti, k altruismu a soucitu.
Každá silná emoce je ve své podstatě impulsem k určitému jednání.
Emoční přenos je základem veškerého vlivu.
Naučit se zvládat svoje emoce je zaměstnání na plný úvazek.
Duše, která prošla utrpením, se podobá kalené oceli.
Naše emoční uvažování je v mnoha směrech dětinské.
U živočišných druhů bez šedé mozkové kůry, kam patří například plazi, se mateřské city nevyskytují.
Co nám co připomíná, je zpravidla mnohem důležitější, než co to opravdu „je".
Citové a racionální myšlení jsou na sobě vzájemně závislé
Naše city a rozum spolu většinou ruku v ruce spolupracují.
Naše city zdaleka ne vždycky přestupují práh vědomí.
V pravěku byl rozhodujícím smyslem pro přežití právě čich.
Ústředním centrem strachuje amygdala.
Každá část systému ovliv ňuje všechny ostatní jeho části.
Umění uklidnit a utěšit sám sebe je pro život velmi důležité.
Hlavní funkcí smutku je pomoci člověku psychicky se vyrovnat s významnou ztrátou,
Dítě, které se špatně učí, si postupně rozvine poraženecké či sebedestruktivní postoje.
Cenou za loajalitu k vlastní skupině je antipatie ke skupině jiné.
Každý cit má svoji nepopiratelnou hodnotu a význam.
Nedostatek empatie o mnohém vypovídá. S absencí této vlastnosti se setkáváme u kriminálních psychopatů a násilníků.
Melancholie, stejně jako kterákoliv jiná nálada, má svoje přednosti.
Pocit vlastní hodnoty dítěte závisí do značné míry na jeho školních úspěších.
Všichni víme, že když převládnou emoce, inteligence toho mnoho nezmůže.
Psychická výbava pesimisty vede k zoufalství. Naproti tomu optimistické postoje v nás živí naději.
Je to nepřátelství a nenávist, co ohrožuje zdraví lidí.
Úzkost je citovou reakcí na přehnané nároky, které na nás život klade.
Ustarané myšlenky vytvářejí iluzi, že zabraňují vzniku neštěstí.
Když začneme pomáhat ostatním, umožní nám to zapomenout na vlastní utrpení.
Vše nasvědčuje tomu, že naše emoce mají svou vlastní mysl, která dokáže poměrně nezávisle zastávat vlastní názor.
Lidé sice rasismus odsuzují, avšak sami jednají se skrytými předsudky.
V moderní době se neopodstatněné obavy stávají prokletím našeho každodenního života.
Hněv je emocí, jež nejvíce poškozuje srdce.
Dobrá nálada, pokud trvá, nám umožňuje myslet pružněji a komplexněji.
Pouhá přítomnost druhého člověka může zmírňovat úzkost.
Mírně povznesený stav mysli, hypománie, je optimální pro spisovatele.
Úzkost oslabuje intelekt.
Když jsme nemocní, býváme často citově velmi křehcí, neboť náš pocit spokojenosti v životě zčásti pramení z iluze vlastní nezranitelnosti.
V každodenním životě není žádná inteligence důležitější než právě inteligence mezilidských vztahů.
Vysoké IQ není žádnou zárukou prosperity, společenského postavení ani štěstí.
Dvě třetiny lidí postižených maniodepresivní psychózou se nikdy neléčily.
Jen geny samy o sobě chování člověka neurčují.
Mozek má dva paměťové systémy; jeden pro obyčejná fakta a druhý pro události s citovým obsahem.
Člověk vnímá události kolem sebe zaujatě a je přesvědčen, že všechno je zaměřené proti němu.
Čím hlouběji lidé pochopí utrpení těch, proti kterým je diskriminace namířena, tím spíše se proti ní otevřeně postaví.
Zlé časy, stejně jako dobré, jsou kořením života.
Emoční mozková centra jsou vysoce vnímavá k symbolickým významům: ke sdělením prostřednictvím metafor, příběhů nebo mýtů.
Je to paradox přírody, že jsme schopni chápat jen tak málo z našich výbušných emocí, zvláště jsme-li doposud v jejich zajetí.
Lidé, kteří se nevzdávají naděje, dokáží lépe snášet problémy, včetně těch zdravotních.
Schopnost zvládat emoce někoho jiného je jádrem umění vytvářet si dobré mezilidské vztahy.
Univerzální příčinou hněvu je právě pocit ohrožení.
Zážitky, které nás nejvíce děsí či vzrušují, patří k našim nesmazatelným vzpomínkám.
Vybití hněvu je jedním z nejhorších způsobů, jak se uklidnit.
Emoce jsou nakažlivé.
Jeden na druhého přenášíme a jeden od druhého zase získáváme nálady.
Čím důležitější je pro vás nějaký vztah, tím více vaše zdraví ovlivňuje.
Jeden od druhého chytáme pocity, jako by byly jakýmsi společenským virem.
Citový život se z větší části odehrává nevědomě.
Komentáře