Sebevražda je prostředek přírodního výběru; duševně choří a melancholikové v boji o život podléhají.
Nevědomost vystupuje vždy sebevědoměji než vědění.
Příroda se vůbec nestará o vzhled, ledaže by byl prospěšný některému organismu.
Láska k člověku se stala u psa pudem.
Kdyby šlo ukázat, že existuje nějaký složitý orgán, který nemohl vzniknout četnými postupnými malými modifikacemi, pak by se moje teorie absolutně zhroutila.
Kočky s modrýma očima jsou zpravidla hluché.
Homeopatie je téma, které ve mně vyvolává větší hněv než jasnozřivost. Nevěřím tomu ani za mák, ale nemůžu popřít, že mě homeopatická léčba zachránila život.
Malé a roztříštěné skupiny a podskupiny nakonec vymizí.
Viděl jsem jednou mula, který měl nohy tak pruhované, že by si člověk na. první pohled myslel, že mul pochází ze zebry.
Přírodní výběr pracuje velmi pomalu.
Odlišné druhy mají obdobné odrůdy a odrůda jednoho druhu často přijímá některý ze znaků příbuzného druhu nebo se vrací k některému ze znaků dávného předka.
Nové formy se tvoří pomalu a staré jsou vyhlazovány ještě pomaleji.
První známá zmínka o holubech pochází z páté egyptské dynastie asi 3000 let př. Kr.
Chovatelé obvykle mluví o stavbě zvířete jako o něčem docela tvárlivém, co mohou utvářet téměř jak chtějí.
Není nic snadnějšího než slovy uznat skutečnost, že boj o život je všeobecný a nic tak nesnadného — aspoň jak já to shledávám — než mít tento názor neustále na zřeteli.
Žížaly dokážou vyvinout tak ohromné úsilí při přemísťování zeminy, že by mohly přikrýt hlínou slavné památky lidské činnosti v pozoruhodně krátkém čase.
Kdo může vysvětlit, proč jeden druh je daleko rozšířen a velmi hojný, a proč druhý, příbuzný druh je omezen na malé území a je vzácný?
Nikdo nebude pochybovat o tom, že pudy mají pro každé zvíře nejvyšší důležitost.
Vzácnost výskytu je, jak nám říká geologie, předchůdkyní zániku.
Je nepochybně velmi překvapivá skutečnost, že se objevují znaky ztracené po mnoho, možná po sto generací.
Po vykácení amerického pralesa vyrazí naprosto odlišné rostlinstvo.
Počet rozdílných znaků je jedním z nejdůležitějších měřítek v rozhodování, zda dvě formy mají být zařazeny jako druhy nebo jako odrůdy.
Nejsou to ti nejchytřejší nebo nejsilnější, kdo přežijí, ale ti, kdo se nejrychleji přizpůsobují změnám.
Přírodní pudy se ztrácejí za domácího chovu.
Rostliny a živočichové, vzdálení od sebe nejvíce v soustavě přírody, jsou k sobě poutáni předivem složitých vztahů.
Je všeobecně známo, že druhové znaky jsou proměnlivější než rodové.
Je všeobecně známo, že druhové znaky jsou proměnlivější než rodové.
Pokud nezabráníme tomu, aby se počet bezohledných, ničemných a jinak podřadných členů společnosti zvyšoval rychleji, než lepší třída lidí, národ bude degenerovat.
Každý druh nebyl zvlášť stvořen, nýbrž vznikl jako odrůda z jiného druhu.
Žádný složitý pud nemůže být vytvořen přírodním výběrem.
Část, vyvinutá u některého druhu v mimořádném stupni nebo způsobu, má ve srovnání se stejnou částí příbuzného druhu sklon k vysoké proměnlivosti.
Obecně se uznává, že byly všecky ústrojné bytosti utvářeny podle dvou velikých zákonů — jednoty typu a podmínek života.
Co může být podivnějšího než vztah mezi modrýma očima a hluchotou koček, mezi tříbarevností a samičím pohlavím; mezi opeřenýma nohama a kůží mezi vnějšími prsty u holubů.
Vidíme-li, že počet jedinců nějakého druhu klesá, můžeme být jisti, že důvod je právě tak v tom, že jiný druh je ve výhodě, jako v tom, že tento druh je poškozován.
Malé rody se časem velmi rozrůstaly, velké rody často dosáhly svého maxima, upadaly a zmizely.
Rozmanitost plemen je cosi ohromujícího
Až dosud jsem nenašel jediný případ suchozemského tvora, který by se oplodňoval sám.
Republika nemůže uspět, dokud neobsahuje určitou skupinu mužů vedenými zásadami spravedlnosti a čestnosti.
Přírodní výběr nevytváří naprostou dokonalost, a pokud mohu soudit, nesetkáváme se v přírodě s takovýmto vysokým standardem.
Správného výsledku může být dosaženo jen úplným stanovením a vyvážením skutečností a důkazů na obou stranách každé otázky.
Druhy jsou pouze ostře vyhraněné a trvalé odrůdy.
Stejná soustava kostí v ruce člověka, v křídle netopýra, v ploutvi plískavice a v noze koně, týž počet obratlů, jež tvoří páteř žirafy a slona, a nesčetné jiné takové skutečnosti se ihned vysvětlí na základě domněnky o vývoji pomalým postupným uzpůsobením.
Některá znetvoření se vyskytují spolu velmi často a jiná jen zřídka, aniž jsme schopni označit nějakou příčinu.
Všechny formy života, dávné i dnešní, tvoří společně jedinou velkou soustavu, neboť všechny jsou spojeny plozením.
Všechny rostliny a všichni živočichové mají sklon k množení geometrickou řadou.
Pohlavní výběr závisí na převaze určitých jedinců nad druhými stejného pohlaví, což se týká propagace druhů; zatímco přírodní výběr závisí na vítězství obou pohlaví, v každém věku, za normálních podmínek života.
Přírodní výběr se jen snaží udělat každou organickou bytost stejně dokonalou nebo o něco dokonalejší, než jsou ostatní obyvatelé téže oblasti, s nimiž musí bojovat o existenci.
Celý organismus je při růstu a vývoji tak úzce spjat, že dojde-li v jedné části k nepatrné změně, která je pak hromaděna přírodním výběrem, jsou uzpůsobovány také jiné části. Je to velmi důležitý předmět, kterému rozumíme jen velmi nedokonale.
Ačkoli byla hruška pěstována už od klasických dob, zdá se podle Pliniova popisu, že byla jen podřadným ovocem.
Podle mé domněnky všechny druhy téhož rodu pocházejí z jediného druhu.
Hudba je starší než lidská řeč.
Přírodní výběr nikdy netvoří na bytosti nic, co by jí bylo na škodu, neboť účinkuje jenom dobrem a pro dobro každého.
Neexistuje výjimka z pravidla, že každá organická bytost se přirozeně množí do takového množství, že kdyby nebyla zničena, pokryla by se země brzy potomstvem jediného páru.
Předpokládat, že oko se všemi nenapodobitelnými zařízeními pro zaostření ohniska na různé vzdálenosti, na propouštění různých množství světla a na opravování prostorových a barevných odchylek mohlo být vybudováno přírodním výběrem, zdá se, jak sám přiznávám, být krajně nesmyslné.
Nové druhy se objevují velmi zvolna, jeden po druhém, jak na souši, tak i ve vodách.
Krysa a myš nemohou být pokládány za domácí zvířata, ale byly člověkem přeneseny do mnoha částí světa a jsou nyní mnohem rozšířenější než kterýkoli jiný hlodavec
Jsem přesvědčen, že přírodní výběr byl hlavním, avšak ne jediným z činitelů uzpůsobení.
Každá forma, která žije v menším množství, je vystavena většímu nebezpečí vyhubení než jiná, která existuje ve velkém množství.
V nepříliš vzdálené budoucnosti, budeme-li ji počítat na staletí, civilizované lidské rasy téměř jistě v celém světě vyhladí a nahradí rasy divošské. Zároveň budou bez pochyby vyhlazeny antropomorfní opice. Mezera se pak zvětší, neboť se bude rozkládat mezi člověkem na úrovni civilizovanější, než jsou běloši, jak můžeme doufat, a nějakými lidoopy na úrovni paviána, a nikoliv jako v současné době mezi černochem či domorodým Australanem a gorilou.
Není to ten nejsilnější, kdo přežije, ani ten nejinteligentnější, ale ten, kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit.
Každý organismus usiluje o množení geometrickou řadou.
Přírodovědci nemají žádné zlaté pravidlo, kterým by rozeznávali druhy a odrůdy.
Komentáře