Hruboskalský zámek je další pozoruhodnou stavební památkou v krásném okolí města Turnova. I jemu poskytly místo a materiál pískovcové útvary Českého ráje, neboť zde bylo možno využít dvou od sebe oddělených skalisek. Bylo na nich dost místa pro předhradí i vlastní hrad, a jejich bezpečnost spočívala v příkrosti skalních stěn, které spolu s příkopy, padacím mostem a věží tvořily jednotnou soustavu opevnění. Velkou jeho výhodou bylo, že v prostoru vlastního hradu bylo možno čerpat vodu ze studně, která ležela mimo dosah případných obléhatelů.
Stavební vývoj hruboskalského zámku má celkem tři hlavní období. Vznik hradu spadá do poloviny XIV. století, takže dostal do vínku charakteristické znaky gotického slohu a ovšem původní hradní podobu. V tomto stavu zůstal až do konce XVII. století, ač i za Smiřických v XVI. století tu byly provedeny některé stavební úpravy s patrnými znaky renesančního zámku. Požáry byly ve středověku nejen metlou měst, ale i hradů a zámků. Náš zámek se stal v roce 1710 obětí velkého ohně, který zcela zničil budovu i se vším, co v ní bylo. Valdštejnové zámek obnovili v podobě odpovídající vkusu baroka, ale dnešní vzhled obdržel, teprve při velké přestavbě v roce 1859. V souladu s názory na obnovu starých památek, jak se vyskytovaly v architektuře v polovině minulého století, bylo při přestavbě použito novogotických prvků, ovšem s náležitým zřetelem na praktické potřeby majitelů.
Za více než 600 let vystřídala se na Hrubé Skále dlouhá řada majitelů a mnozí z nich patřili k předním osobnostem své doby. Těžko už dneska říci, kdo byl zakladatelem, ale snad jím byl pan Hynek z Valdštejna, po němž se majitelé hradu dost rychle střídali, až zůstal na počátku XV. století delší dobu v držení pánů z ]enštejna. jan z Jenštejna patřil k zásadním odpůrcům husitských myšlenek a opíral se o své stejně smýšlející sousedy na všech stranách. I když na nedaleké církevní panství dominikánů v Turnově rázně dopadl plnou vahou Žižkův palcát, i když krajem procházely opětovně oddíly husitů, když i na blízkém Valdštejně vládli husitští hejtmané, Hrubé Skále se válečné akce v té době asi vyhnuly, takže není o nich zpráv.
Ani po husitských válkách se zde mnoho nezměnilo a teprve roku 1456 stávají se novými majiteli Hasenburkové. Setkáváme se s nimi i na jiných hradech v Pojizeří, na Návarově, Kosti, Troskách, takže ve svých rukou soustředili značný a celistvý územní celek. Projevilo se to zejména za Iiřího z Poděbrad, s nímž Zajícové byli dlouho ve sporu a posléze proti němu s celou Zelenohorskou jednotou vystoupili vojensky. Stali se tedy spojenci uherského krále Matyáše a král Jiří tuto zradu rázně ztrestal v letech 1468 a 1469, kdy oblehl všechny hrady Hasenburků. Hrubá Skála sice dost dlouho vzdorovala, ale hlad zkrušil její posádku tak, že se 28. srpna 1469 vzdala, ač jí spěchala na pomoc lužická armáda.
Přes pány Z Boskovic stali se majiteli Hrubé Skály páni ze Smiřic. V souhlase s hospodářskou politikou šlechty v XVI. století vytvořil Zikmund Smiřický rozsáhlou a celistvou državu. jejím střediskem byla právě Hrubá Skála, před níž ustupovaly ostatní hrady na panství do pozadí. Bohatství Smiřických rostlo i záměrnou a cílevědomou činností hospodářskou, která těžila z nerostného bohatství, zejména Železných, měděných a stříbrných rud, a z výroby sklářské, která se na jejich panstvích v podhůří slibně rozvíjela.
Celých sto let se udrželo panství v jejich rukou a přes dočasné dělení mezi jednotlivé členy rodu spojil celou državu naposled ve svých rukou Albrecht Jan Smiřický. Za přiostřující se politické situace na počátku XVII. století postavil se plně do služeb stavovské oposice a pro své obrovské bohatství se stal jedním z nejdůležitějších členů. Mládí i nezávislé postavení bylo příčinou, že Albrecht Smiřický patřil k těm nejradikálnějším šlechticům povstání, což se projevilo při předběžných jednáních i při defenestraci v roce 1618. Dalších událostí se již nedočkal, neboť v listopadu téhož roku zemřel a jeho statky se staly předmětem sváru mezi pozůstalými.
Otázka nesmírného dědictví byla rozřešena po bělohorské bitvě. Albrecht byl — dva roky po své smrti — dodatečně odsouzen ke ztrátě celého jmění, takže z rozsáhlých jeho statků zůstaly nedotčeny jen ty, které zdědil jeho slabomyslný bratr Jindřich. Jeho poručníkem byl však Albrecht z Valdštejna a tomu se podařilo, dík císařské přízni, poměrně lacino polovinu smiřických statků koupit. Slabomyslný Jindřich strávil svá poslední léta na Hrubé Skále, kde roku 1630 zemřel.
V roce 1629 došlo na hruboskalském panství k velkým nepokojům mezi poddanými. I když neskončily vítězstvím hruboskalských nevolníků, dokázaly, že náš lid nebyl ochoten se dát bez odporu odřít od svých šlechtických pánů, jejichž spojencem a pomahačem byl mocný jezuitský řád, representovaný tu P. Burnatiem.
Po Valdštejnově smrti se ujal hruboskalského panství jeho příbuzný Maxmilián z Valdštejna. Kraj v té době zažil hodně útrap od armád saských, císařských i švédských, a zámek sám byl střídavě sídlem velitelů obou válčících stran. Valdštejnové vládli na zámku až do začátku XIX. století. Do jejich období spadá i velké povstání lidu v roce 1775, které se projevilo i zde radikálním postupem proti vrchnosti i proti kněžím, v nichž lid viděl spojence feudálního panstva. Ovšem i zde na hruboskalském panství se ukázaly okolnosti, které měly vliv na neúspěch povstání. Pasivita městského obyvatelstva i váhavý postoj rychtářů sehrály tu svou úlohu. Povstání zde proběhlo v březnu 1775 a nevolníci žádali propuštění z nevolnictví, zrušení poplatků a dávek a tam, kde narazili na odpor úředníků, mstili se i na nich. Opět musela zasáhnout vojenská moc, ale její „vítězství“ nad venkovským lidem nemohlo zahladit již zjevnou skutečnost, že je třeba sáhnout aspoň k nejnutnějším reformám. Patenty z roku 1781 jsou pak též výsledkem odporu venkovského lidu.
V roce 1821 koupil hruboskalské panství rytíř Lexa z Aehrenthalu, zbohatlík, který své panství získal obchodem a využíváním výhodných státních dodávek, takže si mohl šlechtický titul koupit. Za jeho nástupců byly na panství založeny lázně Sedmihorky (1841) a vrchnost i jinak pečovala o vzrůst svých příjmů podporováním průmyslového podnikání.
I když je v dnešní době použito prostorů Hrubé Skály k účelům sociálním, je okolí zámku v letních měsících vyhledáváno s oblibou výletníky a i výtvarným umělcům poskytlo nejednu malebnou scenérii, kterých je tu nepřeberné množství.
Komentáře