Bajky od Ezopa

Ezop - člověk a jeho synové

Žil jednou jeden člověk, který měl pět synů. Synové se mezi sebou neustále hádali, a proto se člověk rozhodl, že jim ukáže, jak jsou vlastně hloupí. Vzal z hromady pět dlouhých klacků a svázal je do otýpky. Pak zavolal své syny a rozkázal jim, aby vzali svazek prutů a zlomili ho přes koleno. Každý syn to zkoušel, ale žádnému se to nepovedlo. Člověk tedy vzal otep, rozvázal ji a každému podal jeden klacek, který synové snadno zlomili. Člověk jim tím ukázal, že pokud budou držet spolu a nebudou se hádat, nic je nezlomí.

Ezop - lev a myš

Tato bajka vypráví o lvu a o myšce, kteří se setkali jednou takhle po poledni v lese. Lev spokojeně spal, když tu mu přes tlapu přeběhla malá myška, čímž ho vzbudila. Rozzuřený lev chtěl myšku za její opovážlivost sníst, ale ta ho přesvědčila, ať ji nechá jít. Později odpoledne měl lev smůlu. Podřimoval, ale přišli dva lidé z vesnice a spoutali ho. Pak odešli pro pomoc dalších z vesnice a lev smutně ležel a nemohl se hnout. V tom okamžiku se ale objevila myška, se kterou se setkal ráno. Přehryzala jeho provazy a lev byl zase volný. Z tohoto příběhu plyne poučení, že i ti nejmenší tvorové neběhají po světě nadarmo a dokonce vědí, co je to vděk.

Ezop - liška a čáp

Lišku jednou napadlo, že si udělá srandu s čápa. Pozvala ho k sobě na oběd. Když čáp přišel nabídla mu polévku na mělkém talíři. Polévku si pochvalovala a sama se najedla, protože čáp nemohl zobákem z mělkého talíře polévku nabrat. Ale čáp si to nenechal líbit. Příští den pozval na oběd zase čáp lišku. Připravil také polévku, ale nalil jí do džbánu s úzkým hrdlem. A teď si zase polévku pochvaloval čáp, protože liška svým čumákem nedosáhla na dno džbánu.

Ezop - osel a náklad soli

Tato bajka vypráví o oslovi, který každý den nosil náklad z trhu do domu jeho pána. Oslovi se však tenhle úděl nelíbil a přemýšlel, jak by se mohl zbavit nošení těžkého nákladu. Nemohl na nic přijít, až jednou s nákladem soli omylem spadl do řeky. Sůl se rozpustila, osel vylezl z vody a volný jako pták doběhl až domů. Druhý den nesl pytel cukru. Schválně skočil do řeky, cukr se rozpustil a on spokojeně došel až domů. Třetí den mu ale na záda naložili pytel plný hub. Osel už se těšil, jak na náklad zase vyzraje. Nadšen skočil do řeky, ale ouha… houby nasákly vodu, náklad se ještě mnohonásobně ztížil a milý osel se utopil.

Ezop - vinař a jeho synové

Konkrétně tato bajka je trošičku netypická tím, že v ní nevystupují zvířata, nýbrž rodina starého vinaře, který právě umírá. Celý život se lopotil na své vinici a velice prosperoval. Když odcházel z tohoto světa, měl strach, aby se jmění nerozkutálelo, a aby je synové, kterým práce na poli příliš nevoněla, dobře chránili i dále rozmnožovali. Proto jim řekl: „Milí synové, na našem pozemku je skryt poklad. Jděte a najděte jej. Musíte však kopat u každého keře.“ A synové šli a ani jediný keřík nevynechali. Okopávali jedno léto, druhé a pak zjistili, jak to jejich starý otec myslel. Poklad, který měli najít byl v jejich poctivé práci a v tom, že jim vinice díky ní vynášela.

Ezop - zajíc a želva

Zajíc byl rychlý běžec jako všichni z jeho rodu a nejednou se kvůli tomu posmíval želvě.
A protože zajíc želvu velice provokoval, dali si spolu závod.Zajíc běžel zpočátku velice rychle, když se mu želva ztratila z dohledu, usoudil, že má náskok a tak se rozhodl, že si odpočine. Lehl si pod strom a za chvíli usnul. Želva zatím rychle postupovala dopředu. Minula zajíce, který tvrdě spal a tak se dostala do cíle první. Zajíc se vzbudil až, když ostatní zvířátka gratulovala želvě k vítězství.