Česká přísloví

Bez práce nejsou koláče.

Bez peněz do hospody nelez.

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.

Bližší košile nežli kabát.

Bude-li v holubníku krm, holubi se sleti.

Bûh neopustí, kdo se naň spustí.

Co je dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi.

Co je napsáno, to nesmyješ.

Co je šeptem, to je s čertem.

Co je v domě není pro mě.

Co jsi z úst vypustil, ani párem koní nedostaneš zpět.

Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.

Co není v hlavě, musí být v nohou.

Co se doma uvaří, má se doma sníst.

Co se lehce nabude, snadno se pozbude.

Co se v mládí naučíš, ke stáru jako když najdeš.

Cvik dělá mistra.

Čím výše vystoupíš, tím větší rozhled.

Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.

Dal ti bůh štědře, užívej mírně.

Darovanému koni na zuby nehleď.

Dáš-li prst, vezme hrst.

Devatero řemesel – desátá bída.

Díra – nedíra, furt se natírá.

Dlouhý jazyk, krátké ruce.

Dočkej času jako husa klasu.

Dobrá rada nad zlato.

Dobré jméno

Dobré slovo i železná vrata otvírá.

Dvakrát měř, jednou řež.

Drzé čelo lepší než poplužní dvůr.

Echo nelze předělati, darmo na to žehrati.

Hlad je nejlepší kuchař.

Hlad má velké oči.

Hlas lidu, hlas boží.

Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere.

Host do domu, bůh do domu a hůl do ruky.

Chleba je všude o dvou kůrkách.

Chudoba cti netrati.

Chybami se člověk učí.

Chytrému napověz, hloupého kopni.

Chytrost nejsou žádné čáry.

I mistr tesař se utne.

I zdi mají uši.

Jablko nepadá daleko od stromu.

Jak chodí starý rak, mladý se učí tak.

Jak k jídlu, tak i k dílu.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Jak si kdo ustele, tak si lehne.

Jaký pán takový pes.

Jaký otec, takový syn.

Jedna chyba sto jiných za sebou táhne.

Jedna vlaštovka jaro nedělá.

Jen blbec se spálí dvakrát o stejná kamna.

Jen ten, kdo se odváží jít dál než ostatní, se dozví, jak daleko může doopravdy jít.

Kam čert nemůže, nastrčí bábu.

Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.

Kam oči, tam hlava, kam hlava, tam tělo.

Každá liška svůj ocas chválí.

Každý ať zamete nejprv před svým prahem.

Každý chvilku tahá pilku.

Kde nic není, ani smrt nebere.

Kde rodina v rozbroji, tam je zlato na hnoji.

Kdo čerstvý sýr jí, pes ho nekousne, zloděj ho neokrade, aniž zestárne.

Kdo do nebe plije, na jeho vlastní tvář slina bije.

Kdo hledá, najde.

Kdo hodně chce, tomu hodně schází.

Kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Kdo chce kam, pomozme mu tam.

Kdo chce moc, nemá nic.

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.

Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.

Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

Kdo lže, ten krade.

Kdo míří vysoko, padá nízko.

Kdo nemá, s kým by se vadil, pojmi sobě ženu.

Kdo nic nedělá, nic nezkazí.

Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.

Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.

Kdo se moc ptá, moc se dozví.

Kdo se bojí, nesmí do lesa.

Kdo se do ničeho nežene, nic nezkazí.

Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.

Kdo si panskou lásku chválí, čemsi nejistým se šálí.

Kdo si svého mistra váží, na toho hlad nedoráží.

Kdo si krká, kdo si prdí, ten si jenom zdraví tvrdí.

Kdo seje vítr, sklízí bouři.

Kdo šetří má za tři.

Kdo uteče, ten vyhraje.

Když dva dělají totéž, není to totéž.

Když kocour není doma, myší mají pré.

Když pánbůh dopustí i motyka spustí.

Když se dva perou, třetí se směje.

Když se kácí les, tak lítají třísky.

Kočka myši nenechá, liška slepic a vlk ovce.

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Komu není rady, tomu není pomoci.

Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.

Komu se nelení, tomu se zelení.

Koho Bůh miluje, toho také křížem navštěvuje.

Koně můžeš přivést k vodě, ale napít se musí sám.

Košile bližší než kabát.

Kovářova kobyla chodí bosa.

Kradl zloděj, kradl, až z šibeničky spadl.

Kráva zajíce nedohoní.

Kuj železo dokud je žhavé.

Láska hory přenáší.

Láska je jako louže - neodteče, ale vyschne.

Láska prochází žaludkem.

Lépe jest v samotě býti, nežli spolek se zlými míti.

Lepší dobře se oběsit, než zle oženit.

Lepší doma krajíc chleba než v cizině kráva celá.

Lepší málo, než nic.

Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.

Lež má krátké nohy.

Lidé pro nás stromy sázeli, sázejme my též.

Líná huba – holé neštěstí.

Lež má krátké nohy.

Malé ryby – taky ryby.

Mezi slepými jednooký králem.

Mladí ležáci staří žebráci.

Mluviti stříbro, mlčeti zlato.

Mnoho povolaných, málo vyvolených.

Mnoho psů – zajícova smrt.

Mráz kopřivu nespálí.

Mrtvý prd ví.

Můj dům – můj hrad.

Na dluženém koni nedobře se jezdí.

Na hrubý pytel hrubá záplata.

Na každém šprochu pravdy trochu.

Na ptáky lepem, ne cepem.

Na tvrdý špalek, tvrdý klín.'

Naděje umírá poslední.

Nakřápnutý hrnec nejdéle vydrží.

Nebuď zvědavý, budeš brzo starý.

Nedovol, aby tě strach z prohry vyřadil ze hry.

Nehas, co tě nepálí.

Nechval dne před večerem.

Nekupuj zajíze v pytli.

Nemluv o provaze v oběšencově domě.

Nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází.

Nemusí pršet, stačí, když kape.

Není růže bez trní.

Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.

Není všechno zlato co se třpytí.

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.

Nezasel, prý aby mu kroupy nepobily.

Nové koště dobře mete.

Ocas ničím nenahradíš.

Oči jsou zrcadlem duše.

Odříkaného chleba největší krajíc.

Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán.

Oko – do duše okno.

Oko za oko, zub za zub.

Pečení holubi nelítají do huby.

Pes který štěká, nekouše.

Plný břich, rozum tich.

Po bitvě je každý generál.

Pod svícnem bývá největší tma.

Pomoz si a bůh ti pomůže.

Pomocnou ruku najdeš nejspíše na konci svého ramene.

Potrefená husa se vždycky ozve.

Potmě každá kočka černá.

Pozdě bycha honit.

Pozdní hosti jedí kosti.

Práce kvapná málo platná.

Prázdný sud nejvíce duní.

Pro jedno kvítí slunce nesvítí.

Protiklady se přitahují.

Přátelské služby se neúčtují.

Příliš mnoho psů zajícova smrt.

Přátelství: Přítel k pomoci třeba o půlnoci.

Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.

Pýcha předchází pád.

Pýcha peklem dýchá.

Psu ocas nenarovnáš.

Ranní ptáče dál doskáče.

Ráno moudřejší večera.

Ruka ruku myje.

Ryba i host třetí den smrdí.

Ryba smrdí od hlavy.

Sedávej panenko v koutě, nenajdou tě.

Sejde z očí, sejde z mysli.

Sklenka vína ti neuškodí, a plnou bečku nevypiješ.

Smůla ve hře, štěstí v lásce.

S poctivostí nejdál dojdeš.

S chutí do toho, půl je hotovo.

S čím kdo zachází, tím také schází.

S jídlem roste chuť.

Sytý hladovému nevěří.

Stará láska nerezaví.

Starého psa novým kouskům nenaučíš.

Stokrát nic umořilo vola.

Strach má velké oči.

Šaty dělaj člověka.

Ševcova žena a kovářova kobyla chodí bosy.

Ševče, drž se svého kopyta.

Špatný vozka, který neumí obrátit!

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.

Tichá voda břehy mele.

Trpělivost růže přináší.

Važ si toho, co máš.

V nouzi poznáš přítele.

V hněvu vyvře, co na srdci vře.

Vojna není kojná.

Vrána k vráně sedá.

Všeho s mírou.

Všechna sláva, polní tráva.

Všechno zlé je pro něco dobré.

Všude dobře, doma nejlépe.

Vrána k vráně sedá, svůj svého si hledá.

Vzduch – boží duch.

Z ničeho nebude nic.

Zdání klame.

Zdraví je největší poklad.

Zlaté slovo které zůstane v ústech.

Žádná píseň není tak dlouhá, aby jí nebylo konce.

Žádný učený z nebe nespadl.