A načiž saně, dyš sněhu néni.

A šak sme enem jednúc na světě.

Aj čítané ovce kapajú.

Aj čítané ovce vlk bere.

Aj každému zutřku je včéra.

Aj starý pes je pěkný, dyš sa přistrójí.

Aj to nájmenší kuřacko má drápky k sobě.

Ani bylina sa bez větru nepohne.

Ani čert néni tak darebný, jak ho malujú.

Ani kočku nedostaneš podruhéj pod necky.

Baranovi nemajú byť rohy těžké.

Běda domu, gde porúčá kráva vołu.

Bez chuti, máło ukrútí.

Błaho di řiti nikemu necpi.

Bohatým nešmajchluj a před mocnýma sa neukazuj.

Cigán praví, že voják je pěkné zvířa, ale zezdaleky sa naň dívať.

Cigán praví: "Lepší je jedno leto, než dvě zimy."

Co čího nech, vyspíš sa jak měch.

Co je po hodoch, dyš chłapa nezabijú.

Co je to za pána, dyš mu trčí z botú słáma.

Co má keho potkať, toš ho potká.

Co máme, to zíme, a na nikeho nesłáčíme.

Co máš zesť dnes, zes zutra, co máš uděłať zutra, uděłaj dnes.

Co nemám, to ně nigdo neukrade.

Co néni psané, néni dané.

Co roba enem aj v klíně vynese, to nestačí chłap v gréfňáku zvézť.

Co starý nastýskáł, to mładý provýskáł.

Co starý vyhújáł, to mładý probújáł.

Cuzí chleba zasedá.

Čérná koza tŕče nebo netŕče, bíłá zaséj netŕče nebo tŕče.

Čert hofěru zebere a ołtář nechá.

Čí čeho nech, vyspíš sa jak měch.

Čím hrnek raz navře, tým aj smrdí.

Čím pylnější břuch, tým práznější hłava.

Čím spěšéj sa dívka vydá, tým prv to má odbyté.

Čím starší strom, tým tvrdší krkoška.

Čím věcéj do hovna špářeš, tým věc smrdí.

Čím věčí pán, tým daléj od něho.

Čím větr kłátí, to néni žádná oprava.

Čłověk je enem třikráť divný na světě:dyš sa narodí, dyš sa žéní a dyš umře.

Čłověk musí byť aj máłu rád.

Čłověka poznáš po řeči.

Darmo děłať, darmo ležať.

De co nájdeš to si nech, aj ťa može stihnúť pech.

De je jedna łožnica, je moc děcek, de néni, ešče věcéj.

De je komín, tam je pec, de sú ludé, tam je řeč, de sú roby, ešče věc.

De sa kúří kuř! De sa pije, pij! A de sa neco dělá, di pryč, abys nezavazáł.

De ťa rádi majú, nechoď často, de né, nigdy.

De zalehne pleva, netřeba tam chleba.

Děłať si posměšky z chudých ludí je hřích.

Děti sú od Pámbíčka a bída přídavkem.

Divokéj svini sa kula po škuti zešklhne.

Do dobře zełže, jak dyby pravdu pověďéł.

Do dojídá doma, nezabijú ho na vojně; do dojídá na vojně, teho nezabijú doma.

Do hospody ludé musijá íť, aj dyby na súl nebyło.

Do chce čeho dójíť, musí za tým pójíť.

Do chce všecko věděť, musí dłúho na řiti seděť.

Do chce, dycky teho dójde.

Do moc młúví, máło udělá.

Do nabitéj flinty nefúkaj!

Do sa Boha spustí, Pánbu ho opustí.

Do sa haňbí, má prázné gamby.

Do sa radí, nezavadí.

Do sa s robú zaplance, zle sa odmotává.

Do sa živí poctivě, žádný nezbohatne.

Do si máła neváží, po mnohém nech nebaží.

Do strachy umírá, prďa mu zvónijá.

Do ťa chce učiť o práci, nech ti napřeď ukáže svoje ruky.

Do tanečka jak by házáł, do roboty jak by zvázáł.

Do v pátek zpíve, v nedělu płače.

Dobrá bolesť, dyš dá pojesť.

Dobrá kuchařka, tá enem vařechú dobrého navaří.

Dobré bydło hładidło, złé bydło strašidło.

Dobré svědomí nade všecko jmění.

Dobře, že nedáł Pánbú svini rohy a býkovi rozum.

Dobří ludé sa stěhnijá aj na stolci, złým ani łavy nestačijá.

Dochtoři ludi léčijá, slibovica obščastňuje.

Dokáď pes psovi błechy vybíře, dotáď sú społem dobře, hoď mezi ně kosť, hneď jeden druhého odře.

Dokáť ludé chleba jedli a vodu pili, dycky dobře živi byli.

Dokel jedna trnka, dycky řitka brnká, dokel jedno ovoce, dycky řitka plpoce.

Dva hłúpí jedného chytrého uživijá.

Dyby čłověk věďéł o tem, co bude potem!

Dyby kúň o svojí sile věďéł, žádný by na něm neuseďéł.

Dyby mladí chtěli a staří ešče mohli, ej to by było dobře na světě.

Dycky je cosi nového, ale máłody dobrého a pěkného.

Dycky je lepší chváłabohu, než dájipánbu, jak sa praví.

Dycky je lepší rozmyseł, než zmyseł.

Dycky je věcéj ludí, co s čłověkem zmířajú zle, jak tých, co dobře.

Dyš čert vzáł kozu, nech si má aj zvonec.

Dyš Pámbu dopustí, aj motyka spustí.

Dyš sem nemoh, moh sem, včil gdyš možu, tož zas nemožu.

Dyš ušanuje, jak by vyděłáł.

Ešče aj zutra bude deň.

G dobréj studénce vychoděný chodník.

Galán malovaný, chrbét šmárovaný.

Gde krávy nájvěcéj bučijá, tam je nájmeňéj mléka.

Gde sú kravince, sú aj zemňáky.

Gde vzíť a nekrasť.

Gdo enem fňuká, néni z Vałašska.

Gdo chce, nájde kameň aj na uhrabanéj łúce.

Gdo má opraty, ten jede.

Gdo moc číce, ten sa přepočíce.

Gdo nemá, nedá.

Gdo sa bójí, moc vystójí.

Gdo sa bójí, sere v síni.

Gdo sa má zle, žije dłúho.

Gdo sa ponáhlá, spěšéj dójde.

Gdo sa radí, nezaradí.

Gdo si zmýšlá v jídle, rokú sa nedožije.

Gdyby né zelá a zemňákú, tož bysme museli jesť samú płaninu.

Gdyš dá Pánbú chytré semeno, néni třeba ani majetku.

Gdyš je roba paničkú, už je konec s kravičkú.

Gdyš jesť, toš jesť, gdyš děłať, toš sa schovať.

Gdyš sa topí, má sa jíť k peci.

Gořałka v létě chładí, v zimě hřeje, ale hładu nezažene.

Grejcar małé peníze

Hłady sa ešce nido neposráł.

Hłava šedivá, řiť błáznivá.

Hłuché kłásky dvihajú hłavy nájvyšéj.

Hłúpú radu, za řiť kładu.

Hłúpý sedlák, hrubé zemňáky.

Holaj duša, pekła néni!

Hołub je dotél hołubjářú, dokél je na jeho střeše.

Hory sa nezéjdú z horama, ale ludé z luďma.

Hrom do sráča nebije.

Chceš ji byť panenkú, neléhaj pod halenkú.

Chłúba na ulici, hovno v truhlici.

Chťéł byť bohatý, ostáł chłupatý.

Chudoba cti netratí, ale ani nepřidá.

Chudobní ludé musijá měť cenu aspoň sami mezi sebú.

Chybovať je ludské a přiznať sa k chybě je chłapské.

Jak sa negdo ohne, utěkaj, třeba zdvíhá kameň.

Jak svini narostú rohy, tož je to nájhorší hovado.

Jak věříš, tak ostane.

Jaká poščávka, taká opłátka.

Jaksi było, jaksi bude, dyš sa bere, nepřibude.

Jaký kroj, tak sa stroj.

Jaký oheň taký dým, jaký młynář taký młýn, jaký tata taký syn, jaké dřevo taký klín.

Jaký pán, taký krám, takového koňa mám.

Jaký šéł, takú potkáł.

Je lepší hłady umříť, než odprodať kus pola.

Je lepší nedy kameňa v kapsi nechať.

Je v něm dobrého, jak v kuřinci medu.

Jedna sklénečka spłáchne tisíc chmúr.

Jíť k dochtorovi, to je haňba.

Každá čaja svého obyčaja.

Každé hrabě hrabú k sobě.

Každému sa stane podla jeho víry.

Každý oře, jak može a vłáčí, jak stačí.

Každý smrdí jak može a chce.

Kemu česť, temu česť, musí mu byť daná, ale do chomúta patří enem słáma.

Kerá koza mečí, dává máło mléka.

Kerá roba grýčná v tanci, tá aj doma sa má k práci.

Kerá roba nekúří, zmýšlá na spanščéní.

Kłubko po niti nájdeš.

Koléj razú bych rači dva buky zetnúł, než sa raz holíł.

Koža piła, koža trp!

Křivák má měť každý svúj.

Kupuje masnicu a krávy nemá.

Kurva kurvě řiť neurve.

Łaciné maso psi žerú.

Lehko nabýł, lehko pozbýł.

Lepší je dvakráť sa najesť, než jednúc byť hładný.

Lepší je rozmyseł než zmyseł.

Lepší roba v gaťoch než chłap v sukni.

Lepší škaredě młúviť, než pěkně klebetiť.

Ludé dycky lutujú enem teho, gdo o to nájmeňéj stójí.

Ludé nemajú rozum, že neumířú, hrobař aby umřéł hłady.

Małá žaba sa velkéj vody nebójí.

Małé děcka jijá tatovi chleba, velké rozum.

Měli a nemajú a neměli a majú.

Měť sa zle a ešče byť smutný, to stójí za psí šček.

Mładá roba je pěkný obrázek, kerý má ale měňavú barvu.

Mlča všecko přehádáš.

Mlčéním neuškodíš, ba řečama enem haňby dójdeš.

Młúví jak by mňéł košulu z púłky łokťa.

Moc rob v chałupě, učiněné pekło.

Modli sa, nemodli sa, z práznéj mise nenajíš sa.

Mus je velký kus.

Na błázny netřeba hnoja voziť.

Na horké šišky néni třeba náhliť.

Na močáře čardáš netancuj.

Na posraného aj sráč spadne.

Nahého skoro vyzvlečeš.

Nájlepší chleba sú zemňáky.

Nedá sa každý v kožuše do vody vehnať.

Nedělní práca v nic sa obracá.

Nehleď na krásu, tá je do času.

Nech by píł aj bíł, enem dyby býł.

Nech je pachołek kerý chce, kúň jednak musí pjať.

Nech si enom každý zametá svoju náspu.

Nech si křivo chodí, enem dyš rovno tancuje.

Nechsi neprší, enom dyš kape.

Nejsú dycky hody, negdy ani podhodky.

Nekemu voní práca, tajak psovi paprika.

Nekeří sú čerti, ani sa nemusijá přestrojovať.

Nemá-ji roba v hubě fajku, tož mele pantem.

Nemíšaj sa mezi otruby, nebudú to svině žhrať.

Néni čłovíčka, aby u něho nebyła chybička.

Néni horší, dyš je zle, ale dyš to dłúho trvá.

Néni kostelíčka, aby v něm nebyło kázáníčka.

Néni tak zle, aby nemohło byť horší.

Néni ten přítel, do ťa na hody pozve, ale ten, do ti v bídě pomože.

Neser z vody na most.

Neščestí nechodí po horách, ale po luďoch.

Neščestí táhne párem.

Nešči proti větru.

Neškodí pěknú pěsničku dvakráť zazpívať.

Nevěř prorokom, ale enem svojím rukám.

Nežgáraj do osí, nedajú ti medu.

Nigdo navěky, nerozdavováł paščeky.

Pamatuj čłověče na to, že si popeł a błato!

Pámbu dobře ví, co má děłať.

Pán daleko, Búh vysoko.

Pánbu vołky a čert społky.

Páni jedú po słově, jak sviňa po hovně.

Pánom do řiti nelez!

Pánom Pánbú dáł, chudobným enem slúbíł.

Pánom sa pravdú nezavděčíš.

Pánská nemoc, chudobného zdraví.

Panský zvyk, sviňský obyčaj.

Papír súdí.

Peníze hledajú zaséj peníze.

Pes psa nehryze.

Płanéj pýchy je ve světě věcéj, jak dřeva ve forotě.

Po hodoch přídú podhodky a po podhodkoch prázný míšek.

Po svatém Jáně přestanú ptáci zpívať a zeliny ztratíja svoju léčivú moc.

Po vołovi nemožeš chtěť věcéj jak kus hovězího.

Pod nízkým tłem vysoko neskákaj.

Pod vołem tela nehledaj.

Pohančenéj kaše nepřemastíš, grýčnú cérku nepřetančíš, hospody nepřebudeš.

Pověďa po pravdě: nestojí to za řeč.

Pověz robě děvča, aj ti peněz poščá.

Povídáł už Puchlík strýc: do rozhazuje, nemá nic.

Pravda sa musí zjaviť.

Prázdným měchem čerta nezabiješ.

Proto sa cérky do vdavek ženú, aby si užiły bídy.

Před Jánem roste všecko, dyby kładivem zatłúkáł, a po Jáně nic nechce rúsť, dyby kléščama potahováł.

Při kom Pánbu, při tom všeci svatí.

Ptáka poznáte po péřú, čłověka po řeči.

Rači sa doma dobře vyspať, než na muzidze nohy vystáť.

Roba a pes, majú byť pořáď doma.

Roba je roba a čert je čert.

Roba młúví tedy, dy nemá.

Robu nebij, ale čagan z ruky nigdy nepúščaj.

Roby sú jak žaby, při hrubéj vodě nájvěcéj skáčú a kúlú očama.

S čertem zle, bez něho ešče horší.

S hłúpým sa neraď a psa proti srsti nehłaď.

Scaní bez prdú, je jak łáska bez mrdú.

Se zasopleným sa nenajíš a s hłúpým nedomłúvíš.

Sedlákovi dycky motyka z řiti trčí.

Schovaj na dno, nájdeš snadno.

Skřivánek musí na Hromníce vŕznúť, aj dyby mjéł zmrznúť.

Skúpý do pekła stúpí.

Słabý sa aj při sraní zapotí.

Slibovica na svět přišła, aby starosť z hłavy vyšła.

Snadňéj sa vyjede, dyš nedo potłačí.

Snadno sa sere, dyš druhý tłačí.

Spravedlivý že třikráť po sobě zapškne.

Stará baba, nový řemeň: až na věky věkú amen!

Stará panna sa hádá aj s metłú.

Sto husí, aj vlka udusí.

Strach je veliká věc!

Svět je pekło a ludé sú čerti.

Širokému každý v cestě stójí.

Švec Boha nezná, kopytem sa žehná.

Tam zle, tu zle, dyš néni v uzle.

Ten gdo umí děłá, gdo neumí, káže.

Ten, gdo si myslí, že bude trhať enem rúže, dysik sa aj upchne.

Tí co psali, takéj łhali.

To je jagživo: peníze hledajú zas peníze.

To je taká pravda, jak błeší kašel.

U vdovy chléb hotový.

Uder tak, abys nemuséł podruhéj!

Utečeš, ale řiti neuvlečeš!

V křaplavý zvon nezvoň, vlka na chromém koni nehoň.

Vałach aj gdyš pije moc, nigdy nepije dosť.

Vałach má umříť při rozumu, v papučách a s vałaškú v ruce.

Vałach sa napije, Vałach sa pobije, ale nekrade.

Vałach, ten nebude nidy vodu piť - v téj si nedy enem možú roby nohy myť.

Vałaši, nedajme sa!

Večér sú tí zhnilí pilní.

Velice na Vałacha može žádný nekšókať.

Věř enem svojím rukám.

Věřte, ludkové, šak ten svět včiléj néni už tajak gdysi.

Vesełá myseł, okradený dochtor.

Viděła žaba koňa kuť, tož takéj zdvihła nohu.

Vłastní hovno nesmrdí.

Vlk má kožuch pěkný, ale nerád ho dává.

Vlk umí ovečku až aj rozbečať.

Všeci ludé všecko vijá.

Vúla boží všecko złomí.

Vúla boží, moc panská.

Z hovna bič neupleteš.

Z chudých ludí si děłať posměšky, to je velký hřích.

Z pustéj stodoły nevyletí chyba sova.

Z vysoka sa padá huboko.

Žádný neví o tem, co bude potem.

Zastara było všecko ináč.

Zdravé jabko sa dycky zkazí od zhniłého.

Ze zelé sa uši hore držá.

Zelé a zemňáky, smradlavé spodňáky.

Zelé je nájlepší devětkráť zhřívané.

Zemňáky napřeď sa kopú, až potem jijá.

Zima bez sněhu, je jak tanec bez muzigy.

Złatník má rád złato, sviňa błato.

Złú łatú nezałáceš złéj šaty.

Złý súsed, metła boží.

Złým złého nezałáceš.

Komentáře Valašská přísloví