Zřeknu se raději života, logiky, světa, všeho, jen ne lásky.

V životě je třeba se mýlit. Mýlit totiž znamená poznávat.

Odřekni se života, logiky, světa, prostě všeho - jen lásky ne.

Kde žena přebývá, tam ticho nebývá.

Ženská duše stále potřebuje milovat a být milována.

Musíte mít důvěru k ženě kterou milujete. Nesmíte,když se s ní oženíte, urážet ji domněnkou, že nebyla vaší cti stejně dbalá jako vy sám. Myslíte, že žena by se snížila k pochybnému chování pokořujícím vás? Vše, co by bylo pokořením pro vás bylo by pokořením i pro ni. A čím se bude cítit svobodnější, tím víc se bude cítit povinna bdít nad svou částí vás, kterou jí svěříte.

Lekce, které se srdce nenaučí na vlastní útraty, není dobře naučeno. Sotva nejsou z téže látky jako zkušenost.

Zdraví je nakažlivé, stejně tak jako nemoc.

Nikdy není láska silnější, než když cítí, že se pouští do něčeho, co jí přinese utrpení.

Upřímnost je dar právě tak vzácný jako inteligence a krása.

Cílem umění není sen, nýbrž život.

První zákon umění: Když nemáš co povědět, mlč. Když máš co povědět, pověz a nelži.

Umění poskytuje vždy jen chvilkové zapomenutí na skutečnost.

Touhy nás oslepují a my se často mýlíme. Ale když se vzdáme touhy, celý život se stane omylem.

Není radno vnucovat lidem štěstí proti jejich vůli. Mnohem lepší je být šťastným po jejich způsobu s nimi, a potom po svém sám se sebou. Jedno štěstí není nikdy tolik jako dvě.

Abys osvětloval světlem jiné musíš nosit slunce v sobě.

Na světě není nic krásnějšího nad čestného člověka.

Vidět svět takový jaký je a potom jej milovat - to je největší umění.

Svět hledá lidi, kteří něco umějí udělat, a ne ty, kteří umějí vysvětlit, proč to neudělali.

Nejhorší chorobou, kterou trpí svět, není síla špatných, ale slabost nejlepších.

Není smutných časů, jsou jenom smutní, zamračení lidé.

Buďte silní, bez teorií a násilností, a všechny slabé duše se k vám budou obracet jako rostliny ke světlu.

Samota je vznešená, ale smrtonosná pro umělce.

Pochválena buď radost a pochválena buď bolest. Obě jsou sestry a obě posvátné. Utvářejí svět a nadnášejí velké duchy. Jsou silou, jsou životem.

Většina přátelství jsou jenom sdružení vzájemné ochoty, aby lidé mluvili o sobě s někým jiným.

V přátelství nejsou ani dlužníci, ani dárci.

Jedna z věcí, na nichž se lidé všech dob shodují, je platonická láska k pravdě a reálný strach, který k ní mají.

Pravda není dogma, jež mozek vyměšuje jako stěny krápníky. Pravda, toť život.

K válce, jako k poslední možnosti, přistupují státy - bankroty.

Každá vteřina byla zrno zlata a on byl lakomec, který se zamilovaně laská se svým pokladem.

Čím více poznávám lidi, tím více miluji psy.

Nespravedlnost se nedá vyčíslit, spravuješ jednu a děláš druhou.

Nemoc deptá tělo, ale osvobozuje duši, a také ji očišťuje. V nocích a dnech nucené nečinnosti napadají člověka myšlenky, které jako by se jinak bály příliš ostrého světla... Kdo nikdy nestonal, nezná dobře své nitro.

Nemoc deptá sice tělo, ale osvobozuje duši a také ji očišťuje; v nocích a dnech nucené nečinnosti napadají člověka myšlenky, které jako by se jinak bály příliš ostrého světla... Kdo nikdy nestonal, nezná dobře své nitro.

Žít se musí. Jakmile člověk začne myslet, přestává žít.

Neříká se neprávem, že žena je mužovou polovicí, neboť ženatý muž je už jen polovinou muže.

Čím více bláznů, tím větší švanda. Čím větší švanda, tím více člověk zmoudří.

A přece je to krásné, když člověk vzpomíná, jak byl hloupý v mládí.

Manželství je vyzvání přírody na souboj.

Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.

Láska žije v tom, kdo miluje, nikoli v tom, kdo je milován.

Člověk je omylný, ale milovat někoho není omylem nikdy.

V lásce a umění se nedá opisovat, každý se musí vyjádřit po svém.

Jedinou láskou, která přetrvává, je láska, jež se smířila se vším. S každým zklamáním, s každým nezdarem, s každou ztrátou, která se smířila i se smutnou skutečností, že nakonec žádná touha není tak velká, jako touha nebýt sám.

Dát svoje srdce lásce, svoje rty milovanému, to je stejné jako dát svoje oči světlu: to znamená dávat, to znamená brát.

Dobrodiní lásky není jen to, že nám dává víru v druhého, ale i to, že nám dává víru v sebe.

Všechno, čeho se dotkne láska, je zachráněné od smrti.

Velká láska může trvat celý život, ale přitom celý život nevyplní. Doživotní spojení dvou lidí se nesmí stát vzájemnými okovy, jež se ani čas od času neuvolní. Je třeba, aby každý, místo aby žárlil na svobodu svého druha, byl šťasten, může-li mu k ní pomoci.

Jak dobré je milovat a nevyčerpatelně věřit.

Vše, čeho se dotkne láska, je nesmrtelné.

K čemu jsou krásné věci, nemůžeme-li je vidět milovanýma očima? Co dělat s krásou, ba i s radostí, neokoušíme-li je v srdci druhého?

Život je krásnější o to, co o něm lidé sní.

Inteligence myšlenková není ničím bez inteligence srdce.

Chvíle vyměřená životu je krátká.

Hudba - jako déšť, kapka za kapkou proniká do srdce a oživuje jej.

Hudba je záchrana před obyčejným slovem.

Byl jediným hrdinou Evropy v naší době.
(O norském průzkumníku F. Nansenovi)

Hlas, právě tak jako srdce sbližuje. Lidé se nacházejí.

Všechno pomíjí - vzpomínka na slova, na polibky, na milostná objetí, ale souzvuk duší je nesmazatelný.

Veliké duše jsou jako vysokohorské vrcholy. Pere do nich vítr, halí je mračna, ale člověku se na nich dýchá lépe a mocněji než kde jinde. Jejich ovzduší má v sobě čistotu, která smývá ze srdce nános špíny, a když se mračna rozptýlí, obsáhneš odtud pohledem celé lidské pokolení.

Utíkám před lidmi, ale rád cestuji, abych je viděl.

Trpí-li se ve dvou a nemohou-li si ti dva navzájem pomoci, jitří se jejich bolest až osudně: vždycky to končí tím, že jeden druhému přičítá za vinu, že trpí.

Nebývá mračných období, jsou jen zamračení lidé.

Milovat někoho, znamená pochopit i to, že Vás nemiluje.

Komentáře