Staročeská přísloví

0

Cizí vidíš pod lesem a své nevidíš pod nosem.

Čert má mnoho cukru, proto hřích činí sladkým.

Čert vždycky na větší hromadu klade.

Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.

Do vzduchu neb na vítr se hází hrst mouky, aby Meluzína měla dětem z čeho uvařit kaši.

Dokud co v hrnci, přátelé u stolu.

Hospodyně sedí při večeři na čepici, aby slepice dobře na vejcích seděly.

Jez do polosyta a pij do polopita, vyjdou ti dlouhá léta.

Kam ďábel nemůže, alespoň zasmradí.

Každá rada bude platná, když otázka není trapná.

Každého jednou štěstí navštíví, jenže ne každý ví, co jeho štěstí je!

Kdo chce komu dáti, nemá se ho ptáti.

Kdo nechce mít bolavé nohy, šlápne v tento den – dřív než usedne k večeři ke stolu – na sekyrku, ležící u stolu.

Kdo neděkuje za málo, nepoděkuje ani za mnoho.

Kdo se chce kulhavému smáti, musí rovně státi.

Kdo se o Štědrém dnu nepostí, toho v noci vykuchá Peruta.

Když seberu do tlap pilku, potrvá to nejdýl chvilku.

Když si někdo o tomto dnu lehne do pšenice, slyší vše, co lidé povídají. (advent)

Koho had uštkl, i stočeného provazu se bojí.

Komu se nelení, tomu se zelení.

Lékař léčí, příroda uzdravuje.

Lepší dnes vejce, než zítra slepice.

Lepší doma krajíc chleba než v cizině kráva celá.

Navečer bílek do vody vlej, ráno co se stalo, se podívej.

Ne každý, kdo jazykem seče, se hodí do bitvy.

Nechť tě netrápí, co se nevrátí!

Nemusí pršet, stačí když kape.

Pravdy věčně živé

Před lidskou hloupostí jsou i bohové bezmocní.

Ráno o tomto dnu chodil hospodář v košili na zahradu a křičel – Kde můj hlas vejde, všude ovoce bude.(advent)

Rci pravdu, až když víš, kudy utečeš.

U chudého souseda budou mít větší počet blech, pak-li se u nich na Štědrý den dřív rozsvítí než u bohatého.

Žák není nádoba, která se má naplnit, ale pochodeň, která se má zapálit.

Mohlo by se vám líbit

Komentáře